Sňatek je jednou z nejvýznamnějších smluv, protože z něj vyplývá založení nové rodiny, příchod na svět nových lidských bytostí, povinnosti a odpovědnosti obou manželů. Vzhledem k tomu, že manželství je smlouva, která zavazuje oba účastníky, je při jejím vstupu v platnost nutný jejich úplný a jasný souhlas. Alláh Všemohoucí nedovolil právnímu zástupci ženy (jejímu otci nebo někomu jinému), aby ji nutil vzít si nějakého muže proti její vůli. Islám ženě zaručuje právo přijmout nebo odmítnout kteroukoli nabídku k sňatku.

Ibn Abbás potvrzuje, že za Prorokem (nmAž) přišla jedna mladá žena a řekla mu, že ji její otec donutil ke svatbě. Prorok jí dal na výběr, buď může zůstat vdaná nebo může zrušit svatební smlouvu. (hadíth zaznamenal imám Ahmad).
Všechny hadíthy potvrzují toto právo ženy. Prorok (nmAž) potvrdil: „Panna nesmí být provdaná, dokud se nevyžádá její souhlas, ani žena, která už byla vdaná, nesmí být provdaná, dokud otevřeně nevyjádřila svůj souhlas.“ Dodal: „U panny se ptá na její souhlas její otec.“

Islám jasně prohlašuje, že manželství musí být založeno na lásce, soucitu a milosrdenství. Alláh Všemohoucí říká:

„A patří k Jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro - a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé. “ [ [Korán, 30:21]

Je asi nemožné dosáhnout takové krásy citů, pokud je manželství založeno na síle a donucení. Nicméně vzhledem k tomu, že se s ženami chtějí muži často oženit z čistě zištných důvodů, stanovil Islám některá pravidla, aby byla dodržena práva žen a odrazeni muži se špatnými úmysly. Islám proto přikládá velkou důležitost souhlasu toho, kdo se do té doby staral o ženu, čímž se přikládá další váha svatební smlouvě. Přináší to rozměr lásky a klidu, protože žena si udrží dobré vztahy se svou rodinou nebo s těmi, kdo se o ní starali, což by se nestalo, pokud by se provdala proti jejich vůli.

Přestože se většina učenců shoduje, že souhlas zástupce ženy je lepší a vhodnější, liší se názory, pokud jde o to, zda je to nutná podmínka pro platnost manželské smlouvy:

1. Většina učenců se domnívá, že souhlas zástupce je podmínka, bez které by sňatek nebyl platný, opírají se přitom o výrok Proroka (nmAž): „Sňatek jakékoli ženy bez souhlasu zástupce, je neplatný.“
   Také řekl: „Žádné manželství nesmí být uzavřeno bez zástupce.“
2. Následovníci Abu Hanífy však tvrdí, že svolení zástupce není podmínkou, vychází při tom z hadíthu, který vyprávěli Muslim, Abu Dáwúd, at-Tirmidhi, Ibn Mádžah a an-Nasáí. Prorok (nmAž) řekl: „Žena, která už byla vdaná, musí svůj souhlas slovně vyjádřit sama. U panny se musí požádat o souhlas, přičemž její mlčení se považuje za souhlas.“
   Podle stejné školy je souhlas zástupce nezbytný, pokud dívka ještě není dospělá. Jinak tvrdí: „Pokud se dospělá duševně zdravá žena vdá, aniž by se zeptala svého zástupce, její manželství je platné, pokud jsou splněny všechny další podmínky. Její zástupce však má právo předložit odvolání soudci a vyžadovat zrušení smlouvy.“

Evropská rada pro fatwy a výzkum ženě radí, aby brala ohled na názor svého zástupce, který to s ní myslí dobře a přeje si pro ni dobrého muže. Rada také žádá otce, aby usnadnili sňatky svých dcer, aby se jich ptali na jejich názor a nepřekračovali práva, která jim Islám udělil. Rada také připomíná hadíth Proroka (nmAž): „Když vám žádost o sňatek předloží muž, který praktikuje náboženství a chová se přijatelným způsobem, přijměte jeho žádost, jinak se na světě rozmnoží nepokoj a zkaženost.“

Otcové musí chápat, že bránit svým dcerám ve sňatku je velká nespravedlnost a je Islámem přísně zakázána. Rada vyzývá islámská centra, aby dodržovala výše uvedené zásady, protože je to lepší a jistější. Pokud žena nemá zástupce, musí tuto úlohu splnit někdo z islámského centra, pokud jde o zemi, kde není islámský právní řád. Rada se dále domnívá, že pokud se dospělá duševně zdravá žena chce vdát, aniž by u toho byl a podílel se na tom její zástupce, její manželství je platné.