Víra a její pilíře - Hadísy o náboženských povinnostech

- 24 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Lidé, kteří se shromáždí v jednom z Božích domů (mešitě), recitují Boží knihu a učí ji jeden druhého, na ty sestoupí poklid, budou zahrnuti požehnáním, budou kolem nich létat hejna andělů a Bůh se o nich zmíní v přítomnosti těch, kdo se nacházejí v Jeho blízkosti.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
1. Tento hadís zdůrazňuje význam mešit.
2. Vyzdvihuje význam shromažďování se v mešitách za účelem recitování Koránu.
3. Každý muslim by měl usilovat o Boží požehnání na dobrých místech a ve vhodnou dobu.

- 25 -

Abú Umar (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Islám stojí na pěti (pilířích): na vyznání, že není boha krmě Boha a že Muhammad je jeho služebník a Posel: dále na vykonávání modlitby, placení zakátu, pouti k Božímu domu (Kacbě) a na půstu v měsíci ramadánu.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
4. Tento hadís vyzdvihuje pět základních kamenů islámu a vysvětluje, že ten, kdo některý z nich popírá, je nevěřící.
5. Každý muslim by měl stále plnit tyto povinnosti.
6. Je dobré, aby každý muslim vykonával další dobrovolné činy vztahující se k těmto pěti hlavním pilířům.

- 26 -

Abú Hurajra vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„První, na co se služebníka (Božího) v Den zmrtvýchvstání zeptají, je dodržování modliteb. Pokud bylo úplné, pak splnil (vyslýchání) úspěšně. Pokud bylo neúplné, pak neuspěl. Když jeho povinné modlitby nejsou všechny dodržené řekne Pán, Mocný a Vznešený: ‚Podívejte se, jestli Můj služebník vykonával dobrovolné(modlitby)‘. Potom jimi doplní část povinných (modliteb), které chyběly. Nato se s jeho ostatními skutky bude zacházet stejně.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
7. Povinností každého muslima je dodržovat pět povinných modliteb a neměl by je nikdy opomenout.
8. Vhodné je vykonávat modlitby dobrovolné.
9. V Den zmrtvýchvstání budou dobrovolné modlitby použity k nahrazení zmeškaných povinných.

- 27 -

Ukba ibn ´Ámír vyprávěl, že slyšel jak Posel Boží (NBŽM) říká:

„Tvému Pánu se líbí pastýř ovcí, který vyzývá k modlitbě a modlí se vysoko nad horskou propastí. A Bůh Vznešený praví: ‚Pohleďte na Mého služebníka, který vyzývá k modlitbě a modlí se, on se Mne bojí. Odpustil jsem mému služebníkovi a dovolím mu vstoupit do rajské zahrady.‘“

(podle an-NASA´ÍHO)

Poučení:
10. Hadís zdůrazňuje význam modlitby a oddanosti Bohu.
11. Muslimové by měli dodržovat povinné i dobrovolné modlitby.

- 28 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Kdyby lidé věděli, jaký význam je v ádhánu a v první řadě, a kdyby nemohli (dostat tuto příležitost) jinak než losováním, jistě by tak učinili. Kdyby věděli, jak dobré je připojit se k modlitbě při prvním takbíru (Alláhu akbar), snažili by se jeden druhého předstihnout. Kdyby věděli, jaký význam má noční a ranní modlitba, jistě by na ni přišli, i kdyby měli přilézt (po kolenou).“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
12. Tento hadís nabádá muslimy k „ádhánu“, tj. svolávání k modlitbě, protože tvoří jeden z islámských rituálů. Tomu, kdo svolává k modlitbě se dostane odměny.
13. Dává se přednost prvním řadám při společné modlitbě, protože lidé v nich stojící přišli brzy.
14. Společná modlitba a včasný příchod na ni znamenají velkou zásluhu.
15. Dává se přednost tomu, aby večerní modlitba a modlitba za rozbřesku byly provedeny jako společné modlitby v mešitě, protože jsou tak jasným důkazem pravé víry v Boha, neboť pro pokrytce jsou to ty nejtěžší modlitby.

- 29 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Kdo jde do mešity ráno nebo večer, Bůh mu uspořádá hostinu ráno nebo večer v Ráji.“

(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
16. Bůh je pohostinný v Ráji k tomu, kdo se chodí modlit do mešity ráno a večer.
17. Tento hadís vyzdvihuje to, jak je dobré chodit do mešity. Čím dále mešita je, tím větší je odměna.

- 30 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Kdo se doma omyje, pak jde do jednoho z Božích domů (mešity), aby vykonal jednu z povinností uložených Bohem, jeden jeho krok smyje hřích a druhý krok ho vyzdvihne do vyššího postavení.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
18. Kdokoli jde do mešity, aby se pomodlil, získá vysoké postavení v Ráji za každý svůj krok a jeden z jeho hříchů (spáchaný proti Božímu nařízením) mu bude odpuštěn.
19. Velké hříchy a nezákonné upírání práva druhých lidí je odpuštěno jedině skrze pokání pokud jsou splněny všechny jeho podmínky.

- 31 -

Podle Muádha (NBS), který vyprávěl, že ho vzal Posel Boží (NBŽM) za ruku a řekl:

„Ó, Mucádhe! Přísahám při Bohu, že tě mám rád a radím ti: nikdy nevynechej po žádné modlitbě tato slova: „Bože, pomáhej mi abych si Tě připomínal, byl Ti vděčný a abych Tě co nejlépe uctíval.“

(podle Abú DÁWÚDA)

Poučení:
20. Tento hadís dokazuje dobrotu Prorokova druha Mucádha ibn Džabala a Prorokovu lásku k němu.
21. Připomínání si Boha zahrnuje Jeho chválu a chválení Boha ukazuje na skutečnou zbožnost.
22. Doporučuje se pronést tuto prosbu po každé modlitbě.

- 32 -

Podle Á´iši (NBS), která vyprávěla:

„Boží Posel (NBŽM) navrhnul vykonat modlitbu „witr“ během první, druhé nebo poslední třetiny noci. Měl však ve zvyku modlit se witr před rozbřeskem.“

(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
23. Čas pro vykonání modlitby „witr“ trvá od al-išá´(večerní modlitby) až do úsvitu.
24. Každý muslim by se měl snažit následovat příkladu Proroka (NBŽM).

- 33 -

Podle Abú Džuhajma (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Kdyby si byl člověk, jenž projde před věřícím, který se právě modlí, uvědomil, jak velkého hříchu se dopustí, bylo by pro něho lepší počkat čtyřicet, než před ním projít. Abú Nadr pak dodal: „Nevím jestli řekl čtyřicet dní, měsíců nebo let.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
25. Je zakázáno procházet před osobou, která se modlí. Pokud se někdo modlí v mešitě, je zakázáno, aby prošel kdokoli mezi modlící se osobou a místem její prostrace (tj. místo kam v pokleku pokládá tvář).
26. Jedná-li se o místo mimo mešitu, tak pokud má modlící se člověk před sebou nějakou „ohradu“ jako např. hůl nebo na zemi namalovanou čáru, je zakázáno projít mezi ním a touto „ohradou“ za předpokladu, že tato vzdálenost mezi ním a „ohradou“ nečiní víc jak metr a půl.
27. Toto pravidlo se vztahuje jak na povinnou, tak dobrovolnou modlitbu.

- 34 -

Podle Abú Qatády (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Stál jsem, abych vedl modlitbu, a měl jsem v úmyslu ji prodloužit. Pak jsem uslyšel plakat dítě a modlitbu jsem zkrátil, neboť jsem se bál, že by byla pro matku onoho dítěte příliš obtížná.“

(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
28. Prorok (NBŽM) byl laskavý ke svým druhům a bral ohledy na staré i mladé.
29. Bůh po nikom nevyžaduje nic, co by přesahovalo jeho schopnosti.
30. Imámové by měli následovat příkladu Proroka (NBŽM) a usnadňovat lidem život.

- 35 -

Abú Bakr (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:

„Nejobtížnějšími modlitbami pro pokrytce je modlitba za úsvitu (al-fadžr) a večerní modlitba (al-išá´). Kdyby věděli, jaké přinášejí požehnání, přicházeli by k nim, i kdyby se měli plazit.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
31. Nejobtížnějšími modlitbami pro pokrytce je modlitba za úsvitu a večerní modlitba.
32. Je to založeno na skutečnosti, že obě modlitby sotva provádí ten, kdo se chce jenom předvést, což je příznačné pro pokrytce.
33. Tento hadís varuje před zanedbáváním těchto modliteb, protože bychom se měli vyhnout tomu, abychom se podobali pokrytcům.

- 36 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM) jak říká:

„Jen se podívejte, kdyby měl někdo z vás u dveří řeku, ve které by se pětkrát denně myl. Mohlo by něco z jeho špíny zůstat (na jeho těle)?“ Odpověděli: „Nic z jeho špíny nezůstane (na jeho těle).“ Řekl: „Je to stejné jako pět modliteb, kterými Bůh smývá hříchy.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
34. Je dobré vykonávat pět každodenních modliteb přesně.
35. Pravidelné konání modlitby je jedním z důvodů, na kterém závisí Boží odpuštění.
36. Používání příměrů pro ilustraci a pro to, abychom si byli jisti, že posluchači porozumí.

- 37 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Prorok (NBŽM) řekl:

„Prosebná modlitba každého z vás je vyslyšena, pokud nevyžadujete, abyste na ni dostali rychlou odpověď, a neříkáte: „Prosil jsem svého Pána , ale nedostalo se mi odpovědi.“

(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
37. Každému muslimovi se doporučuje, aby prosil svého Pána o dosažení dobrého.
38. Jedině Bůh odpovídá na prosby Svých služebníků.
39. Tento hadís odpovídá na riziko toho, pokud se člověk vzdá své prosby.

- 38 -

Abú Hurajra vyprávěl, že Prorok Muhammad (NBŽM) vyprávěl:

„Kdo se postí během ramadánu s vírou a hledá svou odměnu u Boha, tomu budou odpuštěny minulé hříchy. Kdo se modlí v noci během ramadánu s vírou a hledá svou odměnu u Boha, tomu budou odpuštěny minulé hříchy. Kdo stráví noc lajlat al-Qadr v modlitbách s vírou a hledá svou odměnu u Boha, tomu budou odpuštěny minulé hříchy.“

(podle al-Buchárího a Muslima)

Poučení:
40. Tento hadís upozorňuje věřící muslimy na význam měsíce ramadánu.
41. Nabádá muslimy, aby tento čas strávili rozjímáním a přibližováním se k Bohu, neboť ramadán je měsíc milosti a odpuštění.

- 39 -

Abú Hurajra (NSB) vyprávěl, že Prorok (NBŽM) řekl:

„Bůh, mocný a vznešený, praví: „Půst konejte kvůli Mně a Já se odměním tomu, kdo se kvůli Mně vzdá své žádostivosti, svého jídla i svého pití. Půst je ochrana a pro postícího jsou dvě radosti: radost, když půst překoná a radost, když se setká se svým Pánem a vůně z úst postícího se je Bohu příjemnější než vůně mošusu.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
42. Tento hadís upozorňuje na důležitost půstu a jeho význam pro každého věřícího muslima.
43. Vykonat půst by měla být jedna z největších radostí muslima, neboť překonává sám sebe a vítězí nad požitky pozemského světa.

- 40 -

Prorok Boží (NBŽM) řekl:

„Pokud člověk nezanechá falše ve slovech i činech, je z pohledu Boha zbytečné, když zanechá jídla a pití.“

(podle al-Buchárího)

Poučení:
44. Tento hadís poukazuje na hluboký význam půstu v měsíci ramadánu. Není to jen zdržení se jídla a pití, ale především nemorálního chování.

- 41 -

Prorok Muhammad (NBŽM) řekl:

„Posnídejte suhúr (tj. jídlo před úsvitem – pozn. vyd.), neboť v suhúru je požehnání.“

(podle al-Buchárího a Muslima)

Poučení:
1. Tento hadís nabádá věřící muslimy, aby nezapomínali před začátkem půstu pojíst lehké jídlo.

- 42 -

Anás (NBS) vyprávěl, že Prorok (NBŽM) dostal tuto otázku:

„Která doba je nejvhodnější pro půst kromě ramadánu?“ Odpověděl na ni takto: „Šacbán je nejlepší, neboť je to nejvhodnější doba na zvykání si na půst v ramadánu.“ Potom byl dotázán: „Jaký je nejlepší způsob dobročinnosti?“ Odpověděl: „Nejlepším způsobem dobročinnosti je ten, který je vykonán během měsíce ramadánu.“

(podle at-Tirmídzího)

Poučení:
45. Šabán je po ramadánu druhou nejlepší dobou pro dodržování půstu.
46. Člověk by se měl připravit na ramadán tím, že se postí v šabánu.
47. Muslimové jsou vybízeni, aby vykonali dobročinnost kdykoli, zejména však v měsíci ramadánu.

- 43 -

Abú cUbajd, propuštěný otrok ibn Azmara, vyprávěl: Slavil jsem svátek s cUmarem ibn al-Chattábem (NBS), který řekl:

„Prorok Boží (NBŽM) zakázal půst v těchto dnech: prvním je cÍd al-fitr (po skončení vašeho půstu), druhým je den, kdy jíte (maso) z obětovaných zvířat.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
48. Je zakázáno se postit jakýkoli půst (povinný, dobrovolný nebo jiný) v den Malého svátku (Íd al-Fitr) nebo Velkého svátku (Íd al-Adhá).
49. Účelem zákazu půstu v den Malého svátku je oddělení doby, kdy se postíme a kdy půst přerušíme, a v den Velkého svátku, abychom pojedli z obětovaného zvířete.
50. Zbožné činy by měly být vykonávány tak, jak to bylo předepsáno, aby za ně byl člověk odměněn.

- 44 -

„Když začneš půst, ať postí se uši tvoje, oči tvoje i jazyk tvůj, ať postí se od lži a zakázaných věcí, a straň se rušení sousedů. Ať je na tobě vidět půst a vyrovnanost. A snaž se, aby pro tebe den půstu nebyl stejný, jako když se nepostíš.“

(podle Džabíra bin Abdulláha al-Anšárího)

Poučení:
1. Hadís poukazuje nejen na formální dodržování půstu, ale i na jeho duchovní důležitost.
2. Muslim by se neměl vyvarovat jen jídla, pití a intimního styku, ale i dalších špatností jako je lež, pomluva, špehování a dalších, zcela světských zábav.
3. Ramadán by měl být měsícem především duchovního rozjímání.

- 45 -

Abdulláh ibn Amr (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl

„Bůh Všemocný sleduje lidské tvory v noci uprostřed měsíce šacbánu a odpustí hříchy svým služebníkům kromě dvou osob: vraha a hádavého člověka.“

(podle Ahmada)

Poučení:
51. Noc uprostřed měsíce šacbánu je záslužná.
52. Boží milost a odpuštění může být rozšířeno na všechny lidi.
53. Nenávist je mezi muslimy zakázána zvláště v čase požehnání.
54. Neoprávněná vražda je přísně potrestána.

- 46 -

Abú Qatáda (NBS) vyprávěl: Prorok Boží (NBŽM) byl dotázán na půst v den Arafátu. Řekl:

„Je to smytí hříchů z roku předešlého a nadcházejícího.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
55. Všichni muslimové by se měli v den cArafátu postit kromě těch, kteří se účastní velké pouti, neboť půst by je mohl oslabit, takže by neměli sílu řádně provádět (říkat) „talbíje“ (tj. pokorné připomínání jména Božího).

- 47 -

Podle Abú Qatády (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) byl dotázán na půst 10.dne měsíce muharramu. Odpověděl:

„Smývá hříchy předešlého roku.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
56. Tento hadís zmiňuje význam „dne cAšúrá´“
57. Vyzdvihuje prospěšnost dodržování půstu.

- 48 -

Podle Abdulláha ibn Abbáse (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží řekl:

„Pokud se dožiji příštího roku, budu se postit devátý den měsíce muharramu.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
58. Je doporučováno postit se devátý a desátý den měsíce muharramu.
59. Devátý den se přidává k desátému proto, abychom se odlišili od židů, kteří se postí desátý den.

- 49 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Prorok Boží (NBŽM) řekl:

„Každé ráno za úsvitu sestupují dva andělé. Jeden z nich řekne: „Ó, Bože! Dej víc tomu, kdo dává almužnu.“ Zatímco druhý řekne: Ó Bože! Znič bohatství toho, kdo nedává.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
60. Muslimové jsou důrazně pobízeni k tomu, aby dávali peníze na dobročinnost.
61. Člověk by si měl uvědomit, že Bůh dává lepší odměnu za vynakládání prostředků na dobročinnost.

- 50 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Prorok Boží (NBŽM) řekl:

„Kdo vynakládá úsilí kvůli vdově nebo potřebnému, je jako ten, kdo bojuje na cestě Boží.“ Dále řekl: „Je jako ten, kdo neúnavně vstává (k modlitbě), a jako ten, kdo se bez přestání postí.“

(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
62. Kdo vynakládá úsilí, aby pomohl vdově nebo potřebnému, si je naprosto rovný s tím, kdo bojuje na cestě Boží, protože musí mít trpělivost a musí bojovat proti marnivým přáním duše a ďábla.
63. Tento hadís nabádá muslimy, aby pomáhali slabým a pokorným, a aby se o ně starali.
64. Zbožnost zahrnuje jakýkoli dobrý skutek.

- 51 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Prorok Boží (NBŽM) řekl:

„Vykonávejte pouť pouze ke třem mešitám: k této mojí mešitě, k Posvátné mešitě a k mešitě al-Aqsá (Bajt al-Maqdis).“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
65. Tento hadís vyzdvihuje výlučnost těchto tří mešit a vysokou hodnotu pouti k nim.
66. K žádné jiné mešitě než k těmto třem se nemá pouť vykonávat.

- 52 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Prorok (NBŽM) pronesl kázání a řekl:

„Lidé, pouť vám byla uložena jako povinnost, kterou máte vykonávat.“ Jeden muž se zeptal: „Posle Boží, je předepsána na každý rok?“ Prorok však mlčel, dokud muž otázku nezopakoval třikrát, pak odpověděl: „Kdybych odpověděl kladně, stalo by se to určitě povinností a vy byste si to nemohli dovolit.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
67. Pouť je jedním z pěti hlavních pilířů islámu.
68. Pouť je povinná pouze jednou za život pro toho, kdo si takovou cestu může dovolit.
69. Tento hadís je důkazem islámské tolerance a snadnosti náboženských povinností.

- 53 -

Abdullah ibn Umar (NBS) vyprávěl, že „talbíjah“ Proroka Božího (NBŽM) byla tato:

„Zde jsem k Tvým službám, ó Bože, zde jsem k Tvým službám, zde jsem k Tvým službám. Nikdo k Tobě nepřidružuje, zde jsem k Tvým službám. Tobě patří chvála a Tvá je milost, i vláda. Nikdo se k Tobě nepřidružuje.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
70. Tento hadís dokládá znění „talbíjah“ pro velkou i malou pouť.
71. Muž má „talbíjah“ odříkávat nahlas, zatímco žena potichu nebo v duchu.

- 54 -

Ibn Abbás (NBS) vyprávěl:

„Prorok Boží (NBŽM) určil Dhú-l-hulajfa pro obyvatele Medíny, al-Džuhfa pro obyvatele Sýrie, Qarn al-Manzil pro obyvatele Nadždu, Jalamlam pro obyvatele Jemenu. Tyto „míqáty“ jsou také určené pro lidi, kteří v těchto místech žijí, a pro ty, kdo z tohoto směru přicházejí na velkou nebo malou pouť. Lidé žijící v blízkosti (v rámci hranic těchto míqátů) nebo na předměstí Mekky nebo v Mekce, mají vstoupit do „ihrámu“ pro velkou i malou pouť na těchto místech.“

(podle Muslima)

Poučení:
72. Tento hadís ukazuje místa, kde mají poutníci vstoupit do stavu „ihrámu“.
73. Vstoupení do stavu „ihrámu“ na těchto místech je povinné.

- 55 -

Ibn Umar (NBS) vyprávěl:

jakýsi člověk se zeptal Proroka Božího (NBŽM), co by si měl obléknout „muhrim“ (člověk, který vstoupil do „ihrámu“) Prorok Boží (NBŽM) mu odpověděl: „Neoblékejte si košili nebo turban, kalhoty nebo čepici, anebo kožené punčochy, s výjimkou toho, kdo nemá boty. Ten si může obléknout punčochy, ale musí si je ohrnout až pod kotníky. A neoblékejte si šaty, na kterých byl požit šafrán.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
74. Muž – muhrim – nesmí mít na sobě žádnou pokrývku hlavy a nesmí mít kožené punčochy.
75. Žena v ihrámu má povoleno zakrýt si všechny části těla kromě obličeje a rukou šitými šaty. Rukavice nesmí mít muži, ani ženy.
76. Jak muži, tak i ženy mají zakázáno používat parfémy během ihrámu.

- 56 -

A´iša (NBS) vyprávěla, že Prorok (NBŽM) řekl:

„Není Bohu milejšího činu, který by člověku učinil v Den obětování, než prolití krve obětního zvířete. V den Posledního soudu přijde obětované zvíře se svými rohy, svou kůží a kopyty ve prospěch člověka. Krev je přijata Bohem, ještě než dopadne na zem. Obětujte tedy obětní zvíře s klidným svědomím.“

(podle at-Tirmídhího)

Poučení:
77. Tento hadís poukazuje na to, jak dobré je obětovat zvíře.
78. Čas pro obětování zvířete nastává po sváteční modlitbě a trvá po všechny tři následující dny (tzv. „ajjám at-tašríq“, tj. 11.-13. muharramu). Zvířata obětovaná před touto dobou jsou pokládána za dobročinný čin.
79. Maso obětovaného zvířete může být rozděleno na tři části: jedna pro člověka, který obětoval, druhá může být rozdána jako dobročinný dar a třetí může být dána přátelům.

- 57 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) pravil:

„Umra (malá pouť) je pro druhého smytím hříchů, které byly spáchány mezi nimi: Za požehnanou pouť není jiná odměna než ráj.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
80. Tento hadís vyzdvihuje význam vykonání malé pouti a nabádá muslimy, aby ji vykonali.
81. Požehnaná pouť se vyznačuje vystříháním se všech hříchů během a po vykonání rituálů poutě.

- 58 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) pravil:

„Kdokoli vykoná pouť, aniž by mluvil neslušně nebo nějak pochybil, vrací se z poutě takový, jaký byl v den, kdy ho jeho matka porodila.“

(všichni se na něm shodují)

Poučení:
82. Tento hadís vyzdvihuje význam velké pouti s oddaností Bohu a ne proto, aby se ukázal před ostatními.
83. Poutník by neměl spáchat žádný hřích, neměl by používat neslušná slova a špatně zacházet s lidmi, aby mu Bůh odpustil jeho hříchy.

- 59 -

Á´iša (NBS) vyprávěla: Prorok Boží (NBŽM) řekl:

„Není jiného dne, kdy Bůh osvobozuje více služebníků z Pekla, než je den Arafátu.“

(podle MUSLIMA)

Poučení:
84. Tento hadís poukazuje na význam dne cArafátu, kdy je spaseno mnohem více lidí než kterýkoli jiný den. V tento den Bůh sleduje své služebníky a je na ně pyšný, proto jim odpouští a prokazuje jim svou milost.