Ramadán 1423H (4.díl) – vítej, měsíci Koránu

Datum: 08. 11. 2002
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři, milé sestry v islámu,
přejeme všem muslimům, aby postní měsíc byl pro ně úspěšný a plný požehnání. Boží služebníci, měsíc ramadán je nazýván měsícem Koránu. Proto se, milí muslimové, obraťte ke Koránu. Udělejte z něj vašeho stálého společníka. Zvlhčete jeho slovy vaše jazyky a předhánějte se mezi sebou, kdo víc přečte z Koránu, Božího slova. Učiňte svůj záměr čistý a upřímný a obnovujte ho. Udělejte si čas na čtení Koránu, přemýšlejte o jeho slovech a praktikování jeho moudrosti. O Proroku Božím (s.A.s.) bylo vyprávěno, že byl nejštědřejší z lidí. A nejvíce štědrý byl v měsíci ramadánu. V ramadánu se vždy setkal s archandělem Gabrielem a učili se Korán.

Řekněme si, jaké jsou plody četby a krásného přednesu Koránu:
1) Korán bude přímluvce v Den posledního soudu tomu, kdo ho čte. Ve sbírce Sahíh od Muslima řekl Abí Umáma (nechť v něm Bůh nalezne zalíbení), že Prorok (s.A.s.) řekl: „Čtěte Korán, neboť on to bude, kdo se v Den soudný přimluví za toho, kdo ho četl.“ A také ve výroku od Abdalláha ben Amr ben al-cÁs, že Prorok (s.A.s.) řekl: „Půst a Korán budou přímluvci služebníkovi v Den soudu.“
2) Za každé přečtené písmeno z Koránu se započítá u Boha dobrý skutek, který bude zdesetinásoben.
3) Korán zabraňuje čtenáři v konání hříchů, a to je další užitek z četby Koránu.
4) Ten, kdo čte správně Korán, bude v Den soudu shromážděn na stejném stupni s anděly. Pro toho, kdo čte Korán s těžkostmi budou připraveny dvě odměny najednou – za snahu číst a za snahu překonat těžkosti, jak vyprávěl v jednom svém výroku náš Prorok (s.A.s.)
5) Korán je lék na duši a léčí srdce od nenávisti, závisti a špatných vlastností. Léčí jak fyzicky, tak i psychicky. Alláh říká: „Ó lidé, nyní vám přišlo od Pána vašeho varování a uzdravení toho, co v hrudích je skryto, i správné vedení a milosrdenství pro věřící.“ (10:57) a také v jiné súře říká: „A sesíláme v Koránu to, co lékem je i milosrdenstvím pro věřící,…“ (17:82)

Někteří z přátel Proroka (s.A.s.) a jejich následovníků byli opravdu vzorní v četbě Koránu v ramadánu. Othmán ibn cAffán četl celý Korán každý den ramadánu. Imám Šáficí četl každý den ramadánu celý Korán dvakrát. Qutáda, následovník Proroka, četl Korán mimo ramadán vždy jednou za týden, v ramadánu vždy jednou za tři noci a v posledních deseti dnech ramadánu přečetl Korán každou noc. Imám az-Zoharí, jeden z následovníků Proroka, v ramadánu zanechával všech svých obvyklých činností, sezení s vědci, přednášek a soustředil se jen na Korán.

A nyní přejděme k jinému tématu, a to k odpovědi na otázku, co soudí Islám o pobytu muslima v neislámské zemi? Odpověď na tuto otázku vyplývá toho, ke které skupině ve společnosti té které země patříte.

1. První skupinou jsou původní obyvatelé země, kteří přijali islám. Tito lidé by měli zůstat, protože jsou světlem pro tuto zemi a nejlepší šancí pro šíření islámu. A stejně islám posuzuje ty, kteří se přivdaly či přiženili do této neislámské země.
2. Ti, kdož přijeli do neislámské země s úmyslem učit a rozšiřovat islámské náboženství. Ti jsou odměněni od Boha za svou snahu.
3. Další skupinou jsou ti, kdož přijeli do neislámské země s úmyslem studovat. Pokud si zachovají své náboženství a setrvají v poslušnosti Bohu, není proti jejich studiu v neislámské zemi žádných námitek. Budou rovněž odměněni, když se vrátí do své rodné země a uplatní tam své nově nabyté znalosti a budou tím užiteční své vlasti.
4. Další skupinou jsou ti, co v neislámské zemi pracují na určitou časově omezenou dobu, např. na velvyslanectví. Tito lidé budou také odměněni za svou práci pro svou zemi a podle svých možností by mohli pomáhat zdejší muslimské komunitě.
5. Další skupinou jsou ti, co v neislámské zemi žijí a provozují obchodní činnost. Rovněž proti tomu není námitek, pokud obchod neprobíhá se zakázaným zbožím (alkohol, drogy) nebo zakázaným způsobem (braní úroků, lichva).
6. Ti, co pobývají v neislámské zemi za účelem léčení, by ve svém léčebném postupu neměli užívat zakázané věci a způsoby. Prorok (s.A.s.) řekl: „Léčte se, ale ne zakázaným způsobem.“
7. Na posledním místě zmíníme ty, kteří v neislámské společnosti žijí a ve špatných věcech napodobují místní nevěřící obyvatelstvo a nacházejí zalíbení v neislámských praktikách. Těm nezbývá než poradit, aby se vrátili do své islámské vlasti, protože počítadlo hříchů se nedá zastavit.

Závěrem bych chtěl říci, aby každý z nás, kdo zde pobývá, se podíval na sebe a na svůj záměr, se kterým přijel do neislámské země a nasměroval ho tak, aby byl v souladu s jeho náboženstvím.