Pouť do Mekky

Datum: 02. 03. 2000
Imám: Nurad-dín Al-Safady

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři a sestry,
pouť (hadž) je jedním z pilířů islámu. Pouť do Mekky ke svatyni Kábě a vykonání s tím spojených obřadů je jeden z nejvýznamnějších příkladů ukazující jednotu muslimského národa.

Je nařízena Alláhem a slouží mnoha účelům, mezi jiným těmto:

  1. Je to největší výroční shromážděni víry, kde se muslimové setkávají, aby se vzájemně poznali, prostudovali společné záležitosti a zvýšili obecné blaho. Je to také největší pravidelná světová konference míru v historii lidstva.
  2. Je to ucelená názorná ukázka univerzality islámu, bratrství a rovnosti mezi muslimy. Muslimové nejrůznějšího věku, nejrůznějších povolání a tříd ze všech koutů zeměkoule se na pokyn Alláha scházejí v Mekce. Všichni se oblékají stejně jednoduše, dodržují stejná nařízení, pronášejí tatáž slova v jednu a tutéž chvíli, shodným způsobem kvůli shodným cílům. Neexistuje zde žádny majestát, pouze poslušnost všech vůči Alláhu. Neexistuje zde žádná šlechta, jen pokora a náboženský entuziasmus.
  3. Hadždž potvrzuje příslušnost muslimů k Alláhu a jejich ochotu vzdát se při službě Alláhu materiálních zájmů.
  4. Hadždž je seznámení poutníků s duchovním a historickým zázemím proroka Muhammada (nmAž), čímž věřící mohou získávat vroucí inspiraci a posilovat svoji víru.
  5. Připomíná Alláhovy obřady provedené Abrahámem a Ismaelem ( Ibrahímem a Isma'ílem), kteří byli prvními poutníky do prvního Alláhova domu na zemi, do Ka'by v Mekce.
  6. Připomíná velké shromáždění v Den posledního soudu, kdy lidé stanou navzájem si rovni před Alláhem a budou čekat na svůj konečný osud, kdy nebude nadřazenosti ras ani rodu. Připomíná skutečnost, že pouze Mekku v celém světě Alláh poctil, když ji od časů Abraháma učinil střediskem monoteizmu, a že Mekka bude i nadále středem islámu, náboženství čistého monoteizmu až do konce času.

Měli bychom si připomenout, že vrcholem hadždže je nabídka bohulibé oběti, která oslavuje konec této náboženské pouti a poskytuje potravu chudým, aby i oni mohli pocítit všeobecnou radost dne. Tato oslava se jmenuje „Íd al-Adhá“ .

Nabídku oběti nevykonávají jen poutníci, ale všichni muslimové, kteří na to mají prostředky.

Jedná se o připomenutí historické události, kdy proroku Abrahámovi bylo nařízeno, aby jako oběť nabídl vlastního syna Ismaela, nařízení, které by otec i syn bez odmlouvání provedli. Avšak synův život byl ušetřen a vykoupen beranem. Není to maso nebo krev, co Alláha těší. Jeho těší výraz vděku vůči Němu, potvrzení víry v Něj.

Nabídka oběti se stala výroční oslavou, která připomíná událost, v níž se Alláhu vzdávají díky za Jeho přízeň.