Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři, milé sestry v islámu,Alláh vznešený říká: „Alláh vám již vskutku pomohl u Badru, když jste byli ještě nepatrní. Bojte se Boha, snad Mu budete vděčni.“ (3:123)
Tato bitva se zařazuje mezi velké Prorokovy bitvy, které svedli muslimové s nevěřícími z rodu Kurajšovců. Proběhla v měsíci ramadánu druhého roku hidžry.
Co bitvě předcházelo a jaké byly její příčiny?
V té době muslimové velmi trpěli ze strany Kurajšovců ponižováním, ubližováním a všemožnými represemi. Prorok se dozvěděl o karavaně patřící nevěřícím Kurajšovcům, která se právě vracela oblasti aš-Šámu do Mekky. Vedl ji známý a vážený Kurajšovec Abú Sufján. Prorok (s.A.s.) přikázal svým přátelům, aby vyjeli proti karavaně. Prorok jel s nimi a dohromady jich bylo něco málo přes 300 osob. Nechtěli rozpoutat válku s Kurajšovci, ale jen převzít kořist z karavany na oplátku za to, co museli nechat v Mekce po svém odchodu do Medíny. Majetky muslimů totiž Kurajšovci zabavili.
Abú Sufján se o plánu přepadení karavany dověděl a odklonil karavanu ze své běžné cesty. Současně Mekkánští vyslali dalších 1000 mužů na ochranu karavany. Alláh popsal jejich pochod z Mekky v Koránu jako pochod nafoukanců jež nemají s muslimy slitování. Abú Džahl, jeden z předáků Kurajšovců řekl: „Přísahám, že se nevrátíme, dokud se nedostaneme k Badru, kde rozložíme ležení, pojíme, popijeme (alkohol), aby všichni Arabové v okolí věděli, kdo jsme a měli z nás strach.“
Jaké byly názory Prorokových (s.A.s.) společníků na bitvu u Badru?
Když se Prorok (s.A.s.) dozvěděl o přípravě tažení z Mekky, obrátil se o radu ke svým přátelům. Al-Miqdád ben Amr mluvil za všechny a řekl, když povstal: „Posle Boží, jdi s tím, co ti Bůh přikázal. A přísahám při Bohu, že nebudeme jako synové Izraele, kteří řekli Mojžíšovi: ‚Jdi se svým Bohem a bojujte sami.‘ My“, pokračoval Miqdád, „my budeme bojovat po tvé pravici i po tvé levici. Budeme stát s tebou vpředu i vzadu.“
Jaké byly prostředky muslimů k dosažení vítězství.
1) Ducá (prosba k Bohu). Upřímně vyslovená i myšlená prosba k Bohu je vždy první krok a začátek cesty k vítězství, jak vyprávěl Prorok Boží (s.A.s.). Na začátku bitvy Prorok vyslovil prosbu: „Ó Bože, splň mi, cos slíbil.“ A Alláh dostál svého slibu a pomohl muslimům zvítězit.
2) Optimismus a důvěra ve vítězství Boha. Když se seřadily bitevní řady a Prorok (s.A.s.) se mezi nimi procházel, ukazoval místa, kde budou později ležet padlí Kurajšovští velitelé. Po bitvě se potvrdila Prorokova slova a místa, na která ukázal před bitvou se skutečně stala pohřebištěm Prorokem zmíněných velitelů.
3) Bůh poslal při bitvě anděly, aby muslimům pomohli k vítězství. To mělo velký vliv na sebevědomí muslimů. Bůh řekl: „A hle, Pán tvůj vnukl andělům: ‚Jsem s vámi, podpořte tedy ty, kdož uvěřili!“ (8:12) a také v jiné súře říká: „A hle, pravil jsi věřícím: ‚Což vám nestačí, že vás Pán váš posílil třemi tisíci andělů z nebe vyslanými?“ (3:124)
4) Odvaha přátel Proroka. To, co vedlo přátele Proroka do bitvy bylo buď vítězství nad nevěřícími a tím pádem vítězství Boží, nebo mučednictví, po kterém toužila většina muslimů. Protože v té době muslimové věřili v Alláha opravdovou , neomezenou a upřímnou vírou. To vysvětluje vítězství muslimů nad velkou početní převahou.
5) Prorok (s.A.s.) se vždy o všem radil se svými společníky a tím dodržoval Boží příkaz, který vyplývá z Koránu: „… poraď se s nimi v každé záležitosti. A až dospěješ k rozhodnutí, spolehni se na Boha, neboť Bůh miluje ty, kdož na něj se spoléhají.“ (3:159)
Jaké je poučení z bitvy u Badru?
1) Tato bitva a její vítězství se stala v měsíci ramadánu, což dokazuje, že ramadán není měsícem zahálení, lenosti, ospalosti, jedení a pití, ale je měsícem práce, aktivity, trpělivosti, vítězství a potírání špatnosti. To vyplývá z toho, že v této i mnohých jiných bitvách proti nevíře bojovali muslimové v ramadánu.
2) Na výsledek této bitvy se nemůžeme dívat očima a měřítkem nás smrtelníků, protože nepoměru mezi převahou nevěřících nad věřícími pomohla jejich víra a důvěra v Boží pomoc.
3) Poslušnost Boha a přání povýšit slova Boží nad všechno, to byl hlavní motiv muslimů v jejich úsilí za vítězstvím Božím. Jak Bůh říká: „Vy, kteří věříte! Pomůžete-li Bohu, On zajisté pomůže vám a upevní paty vaše!“ (47:7)