Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Bratři a sestry v Islámu,
dnes začneme další sérii kázání, tentokráte o některých mravech a způsobech chování, které jsou v Islámu naprosto nepřijatelné. K těmto způsobům patří křivda – je to zavrženíhodný způsob jednání, zločin a obrovský hřích. Je příčinou pohoršení, které se tak rozšířilo ve světě a je též příčinou hněvu Alláha na člověka a příčinou katastrof, které zasahují lidi i celé státy. Alláh říká ve významu:
„A zahubili jsme obyvatele oněch měst, když se stali nespravedlivými“ [Korán 18:59]a také řekl ve významu:
„Takový je zásah Pána tvého, když města zasahuje, jež nespravedlivá jsou. A zásah Jeho věru bolestný je a prudký!“ [Korán11:102]Varování před křivdou je zmíněno v Koránu a v sunně velmi jasně:
„Prokletí Alláha padne věru na nespravedlivé!“ [Korán 11:18 ]
„A Alláh věru nemá rád nespravedlivé!“ [Korán 3:57]V obou sbírkách al-Buchárí a Muslim (Sahíhajn) je také zaznamenán výrok Proroka (sAs): „Dejte si pozor na křivdu, neboť křivda jsou v Soudný den temnoty.“
Druhy křivd
Křivda má několik druhů, kterých se lidé často dopouštějí. My si představíme ty nejrozšířenější z nich.
Za prvé je to přidružování k Alláhu, což je ta největší křivda vůbec. Alláh Subhánahu wa ta´álá vypráví v Koránu o Luqmánovi, který dával svému synovi různé rady:
Pravil Luqmán synu svému napomínaje jej: „Synáčku, nepřidružuj nic k Alláhu, vždyť přidružování je věru křivda nesmírná.“ [Korán 31:13]Jen pro objasnění je třeba dodat, že Luqmán nebyl prorok, ale podle většiny učenců to byl velmi zbožný člověk. Přidružováním je i to, když někdo uctívá Alláha s jiným cílem, než je Jeho spokojenost. Patří do toho např. přísahání nebo du´á (prosba) mířené na někoho jiného než na Stvořitele. Jiným a neustále dosti rozšířeným typem přidružování je též víra v pověry, horoskop nebo pouhá návštěva věštců a kouzelníků. To vše patří k přidružování (širk) – a pokud tohoto muslim nezanechá a umře před tím, než by učinil pokání, bude mu zakázán vstup do Ráje. To Alláh potvrzuje v následujícím verši:
„Kdo bude přidružovat k Alláhu, tomu Alláh zakáže vstup do Ráje a bude mu příbytkem Oheň pekelný; a nespravedliví nebudou mít pomocníky!“ [Korán 5:72]a také řekl ve významu:
„Alláh věru neodpustí, je-li k Němu něco přidružováno, ale odpustí, komu chce, věci jiné než toto. A kdokoli přidružuje k Alláhu, ten dopouští se hříchu těžkého.“ [Korán 4:48]
Druhým typem křivdy je, když člověk ukřivdí sám sobě tím, že se dopouští hříchů. Proto je každý hřích, kterého se člověk dopustí, zároveň i křivdou na sobě samém – např. okukování obnažených těl cizích žen. Stejně tak si křivdí ten, kdo kouří cigarety nebo vodní dýmku. Za prvé proto, že je to zakázaný čin v Islámu. A za další si tím člověk ničí vlastní zdraví, což má zakázáno, neboť naše těla nám nepatří, protože jsme je nestvořili – byla nám svěřena, a my máme za povinnost střežit a chránit svěřené věci. Muslim, který prodává drogy, alkohol nebo vepřové maso křivdí nejen sobě, ale také celé své rodině, neboť peníze, které tímto způsobem získá, jsou harám, a on z nich živí svou rodinu. Křivdí si muži a ženy, kteří žijí s partnerem bez řádného islámské manželství. Alláh zmínil v Koránu, že existují lidé, kteří křivdí sami sobě, a to tím, že se dopouštějí hříchů:
„Potom jsme učinili dědici Písma ty, jež jsme si vyvolili mezi služebníky Svými. A jsou mezi nimi ti, kdož sami sobě ukřivdili, jiní, kteří jsou uprostřed, a další, kteří se předstihují v dobrých skutcích z dovolení Alláha. A to je přízeň veliká“ [Korán 35:32]
A nakonec je to křivda lidí sobě navzájem, což je nejrozšířenější křivda v dnešní době. Prorok (sAs) toto výslovně zakázal. V jednom svém výroku říká: „Muslim je bratr muslima – neukřivdí mu, nezradí ho a neponíží ho.“
A měl by si každý, kdo někomu křivdí a upírá jiným jejich práva, uvědomit, že jeho konec bude bolestný! V Sahíhajn vypráví Abú Músa al-Aš´arij o Prorokovi (sAs), že řekl: „Alláh dává tomu, kdo křivdí, prostor tak dlouho, až ho zasáhne (tj. smrtí), pak už ho nepustí.“
Tento výrok lze vysvětlit takto: Alláh dává člověku příležitost, aby napravil a odčinil své křivdy ještě během svého života, ale když už na něj přijde smrt, bude již pozdě, a pro takového člověka bude smrt velmi bolestná. A křivd může být mnoho, například: Pracovník nebo zaměstnanec, který neplní dobře svou práci, tím křivdí svému zaměstnavateli a celé společnosti.
Prorok (sAs) řekl: „Alláh má rád, aby ten z vás, kdo něco dělá, to udělal dobře.“ Nebo zaměstnavatel, který upírá svým zaměstnancům jejich práva, křivdí. Stejně tak společník v nějaké firmě, který okrádá své společníky nebo zaměstnanec, který okrádá svého zaměstnavatele, křivdí. Stejně tak křivdí obchodník, který podvádí zákazníky.
Ten, kdo šíří mezi lidmi pohoršení a terorizuje je, se dopouští obrovské křivdy. Příkladem jsou výbuchy, ke kterým došlo v Rijádu, Casablance nebo Madridu a jejichž oběťmi byli nevinní lidé, kterým bylo tímto ukřivděno. Lidé, kteří se dopouštějí těchto hrůzostrašných a odporných zločinů jsou extrémisté, kteří sešli ze správné cesty a dopustili se tím obrovské křivdy. Také každý, kdo napadá nějakou zemi a okrádá její obyvatele, zabíjí je a ničí jejich zem se dopouští obrovské křivdy. A k nejhorším křivdám patří to, čeho se dopouštěli američtí vojáci v Iráku s iráckými zajatci. Běda každému, kdo křivdí před trestem Alláha a také před prosbami (du´á) těch, kterým bylo ukřivděno.
V Sahíh Buchárí je totiž zaznamenán výrok Proroka (sAs), který říká: „Mezi Alláhem a prosbou toho, komu bylo ukřivděno, není žádná překážka.“
Důležitá upozornění
A prosíme Alláha, aby nás ochránil před křivdou a před zlem každého, kdo křivdí.