Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři a sestry, buďte zbožní a pokorní k Alláhovi. Ten, kdo tak učiní, Alláh mu otevře cestu a obdaruje ho, odkud to nečeká.
Islám poctil ženu a postaral se o ni ve všech sférách života. Nikdy předtím během celé historie lidstva a v žádném systému neměla takové postavení, které by jí zaručilo její práva a umožnilo jí dosáhnout štěstí v pozemském i posmrtném životě, jako má v Islámu. Islám ji uctil jako matku, pečoval o ní jako o dívku, a ochránil ji jako sestru a ušetřil ji jako manželku a to po té, kdy před příchodem Islámu byla žena ponižována a okrádána o svá práva. Byla pouhým nehodnotným zbožím, jež sloužilo k potěšení. Ba co více, když se narodilo dítě ženského pohlaví, často bylo pohřbeno zaživa. Alláh se o tom zmiňuje v súře 16-"an-Nahl" - Včely, ve verších 58-59: "Když však je někomu z nich oznámeno narození dcery, tu zachmuří se černě jeho tvář a je naplněn zlostí. Skrývá se před lidmi pro hanbu toho, co bylo mu oznámeno, a neví, zda pro potupu svou si dítě ponechat má, či zakopat je do země. Což nejsou hnusná jejich rozhodnutí?" Mnoho jiných společností a národů také považovalo ženu za pramen zla a jiné zase za pouhé zboží k vlastnímu potěšení a další společnosti jí ubíraly její právo na dědictví. Poté přišel Islám, který uctil ženu, ukázal na její důležité postavení ve společnosti a vyzvdvihl její hodnotu a důležitost a přisoudil jí její práva.
Proto není rozdílu mezi mužem a ženou, co se týče povinností vyplývajících z islámské legislativy, stejně tak je tomu s odměnou a trestem, tak jak Alláh praví v súře 4 - "an-Nisá'" - Ženy, ve verši 124: "A ten, kdo koná dobré a je věřící - ať je to muž, či žena - ten vejde do Ráje a nebude ošizen ani o slupku pecky datlové." Náboženství, které nám Alláh svěřil a kterého se musíme držet a být v něm pevní, leží na bedrech mužů i žen společně, tak jak Alláh říká v súře 33 - "al-Ahzáb" - Spojenci, ve verši 72: "Nabídli jsme břemeno víry nebesům, zemi i horám, ale ony odmítly je nésti a zalekly se ho, a vzal je na sebe člověk, ačkoli je nespravedlivý a nevědomý."
Islám dal ženě práva již od jejího dětství a nabádal k laskavému zacházení při její výchově. A ten, kdo tak učiní, čeká ho velká odměna. V Sahíh Muslim podle vyprávění Anase bin Málika (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: "Kdo se postaral o dvě holčičky do dospělosti, v Den zmrtvýchvstání budu já a on jako tyto dva." A přitiskl dva své prsty k sobě. A v Sahíh Muslim je další výrok Posla Alláhova (sAs), ve kterém říká: "Kdo vychoval tři dcery a byl s nimi trpělivý a oblékal je ze své práce a úsilí, byly pro něj ochranou před Ohněm pekelným."
A pocta Islámu ženě pokračuje i poté, co se vdá, kdy poručil muži, aby s ní zacházel dobře, a zároveň stanovil práva, která má žena vůči svému manželovi, jako například laskavé soužití a soucit s ní. V Sahíh al-Buchárí a Muslimovi podle vyprávění Abú Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: "Chovejte se k ženám dobře." A v sunnách Abú Dáwúda podle vyprávění Abú Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: "Nejdokonalejší ve víře mezi věřícími jsou ti, kteří mají nejlepší chování. A nejlepší mezi nimi jsou ti, kteří jsou nejlepší ke svým manželkám." Islám přikazuje mužům, aby svým ženám dali vše potřebném pro život, jako je jídlo a pití, šatstvo, bydlení a ošetření. Alláh říká v súře 65 - "at-taláq" (rozvod), ve verši 6: "Ubytujte ženy své po rozvodu tam, kde sami bydlíte, podle možností svých. Nečiňte jim žádnou újmu s úmyslem je utiskovat." A jestliže žena ztratí svého muže, tedy jestli její muž zemře, Islám i v tomto případě nabádá společnost, aby se postarala o tuto vdovu a byla k ní laskavá. V Sahíh al-Buchárí a Muslimovi podle vyprávění Abú Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: "Ten, kdo pomáhá vdově a chudému je jako ten, který bojuje ve jménu Alláha nebo jako ten, který noční modlitbu koná, aniž by ji přerušil, nebo jako postící se, jenž svůj půst nepřerušuje."
Islám také přisoudil ženě její právo jako matce a poručil k její velké úctě a péči o ni. Alláh říká v súře 17- "al-Isrá'" - Noční cesta, ve verši 23: "Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali." Ba co více, upřednostnil ženu před mužem, co se týče dobrého zacházení. K proroku Muhammadovi (sAs) přišel muž a zeptal se ho: "Posle Alláhův, kdo mezi lidmi si nejvíce zaslouží mé dobré zacházení?" Prorok (sAs) odpověděl: "Tvá matka." Muž řekl: "A pak kdo?" Prorok odpověděl: "Pak tvá matka." A muž se dále zeptal: "A kdo potom?" Prorok řekl: "Potom tvá matka:" Když se muž znovu zeptal: "A kdo pak?" Prorok (sAs) řekl: "Potom tvůj otec." Avšak tato krásná pocta a péče Islámu o ženu se nezamlouvá nepřátelům Islámu. Proto se snaží muslimskou ženu svést z jejího správného místa, a to pochybnostmi o jejím postavení v islámské legislativě.
Proto se například snaží z "hidžábu", který Alláh stanovil jako povinnost, učinit pouhý symbol, aby ho začala brát na lehkou váhu a vzdala se ho úplně. A nakonec tak ztrácí nejen svou identitu, ale i cudnost. Proto připomínáme muslimským sestrám, že "hidžáb" je povinnost stanovená Alláhem a je třeba mít se na pozoru před jeho zpochybňováním, ať se vám do cesty postaví cokoliv. Velké odměny od Alláha se vám nepochybně za to dostane.
Dalším nebezpečným jevem, který se nepřátelé Islámu snaží prosadit, je učinit z muslimské ženy "imáma", aby vedla modlitbu a postavila se před muži, nebo aby kázala při páteční modlitbě, nebo aby zaujala místo "muezzina", který svolává věřící k modlitbě. A toto všechno nemá místo v islámské legislativě a ani není známo či stvrzeno, že by nějaká žena kdy zaujímala tato tři postavení, ani za života Proroka (sAs) a ani po něm. Jsou to nebezpečné snahy o překroucení toho, co je pevně stanovené a platné v islámské legislativě. Zároveň je tu snaha smazat muslimskou totožnost a postavit ženu mimo správně daný rámec, který jí Islám přisoudil. Jestliže žena chce vést modlitbu, může tak učinit s ženami. Bylo stvrzeno, že ‘Á'iša a Ummu Salama (nechť je Alláh s nimi spokojen) toto praktikovaly. Tudíž žena může být imámem pouze pro ženy, avšak s podmínkou, že bude stát s nimi ve stejné řadě, tak jak činila paní ‘Á'iša.
A na závěr bych rád řekl všem muslimským sestrám, aby se pevně držely své víry a vštípily islámské chování a pravidla svým dětem a měly se na pozoru před zkreslujícími představami, které roznášejí nepřátelé Islámu, aby tak zničili jejich krásné chování. ‘Abdurrahmán bin Auf řekl: "Posel Alláhův (sAs) řekl: "Jestliže se žena pětkrát denně modlila, a měsíc svůj se postila, a cudnost svou chránila, a manžela svého poslouchala, bylo jí řečeno: Vejdi do Ráje bránou, kterou si přeješ." A prosíme Alláha o přijetí.