Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
V našem dnešním setkání si budeme povídat o štěstí, které je důležité pro každého člověka již ode dávna, a také co k němu vede. Řekneme si, jak lidé během různých staletí vynaložili veškeré své úsilí, aby štěstí získali. Podle některých z nich štěstí přichází skrze majetek a postavení, jak jsme to viděli u faraóna, který říkával: „A faraón zvolal k lidu svému: „Lide můj, což nepatří mi vláda nad Egyptem i nad těmito řekami, jež u nohou tekou mi? Což to snad nevidíte?“ (súra 43: az-zuchruf: Zlaté ozdoby, verš 51). On je příkladem pro každého, kdo se honí právě za postavením. Dosáhl toho nejvyšího místa, co se týče pozice, a dokonce se prohlásil za krále a boha. To mu však nepřineslo vysněné štěstí, naopak, přineslo mu to neštěstí v pozemském i posmrtném životě. Podobným příkladem je Abu Meslem El-Charasáni, který zmasakroval milión muslimů kvůli moci a vládě. Jeho vláda trvala pouhé tři roky, dokud ho nezabil Abu Džaffar Al-Mansúr. Stejně jako Al-Hadždžádž bin Júsuf, kterého Alláh zkoušel tak, že ho postihla nemoc a začal se toulat jako býk, dokud nezemřel. A mnoho jiných je následovalo, kteří se honili za mocí a vládou. Ibn ‘Abbás (nechť je Alláh s ním spokojen) řekl: „Posle Alláhův, poruč mi!“ A Prorok (sAs) pravil: „Moc a vláda bude v Den zmrtvýchvstání úzkostí a lítostí.“ A jiní se zase domnívají, že zdrojem jejich nekonečného štěstí jsou peníze a majetek a svůj život tomu také zasvětili. Příkladem je Qárún, jehož majetek mu nebyl ochranou před Alláhem, a tak ho Alláh potrestal tím, že ho země spolkla. A Walíd bin Al-Mughíra, o kterém Alláh Nejvyšší řekl v súře 74: Rouchem přikrytý, ve verších 11-13: „Nech Mne s tím, jehož jsem Já jediný stvořil, jemuž jsem majetek rozsáhlý daroval a syny zde přítomné obdaroval.“ Milí bratři a sestry, nebudeme se dlouze zabývat těmi, kteří marně hledali štěstí a nakonec ho nenalezli. Ale budeme si povídat o těch, kteří ho nalezli tou nejkratší cestou a tím nejjednodušším způsobem. A náš Stvořitel ví nejlépe, co nám může přinést štěstí. V súře 16: an-nahl: Včely, ve verši 97 Alláh řekl: „Kdokoliv zbožné skutky koná, ať muž či žena, a je věřící, toho vzkřísíme k životu překrásnému a věru je odměníme odměnou podle toho nejlepšího, co učinili.“ Tudíž první věcí, která přináší štěstí, je víra v Alláha.
Pojďme se všichni podívat na příklad, který právě postrádal tuto víru. Jeden známý americký spisovatel Dan Krenji, který napsal na Západě velmi čtenou knihu s názvem „Zanech starostí a začni žít“, vyřešil většinu takzvaně společenských problémů a pomohl mnohým lidem z různých koutů světa zbavit se komplexů a najít cestu ke štěstí. Jeho kniha byla přeložena do 59 jazyků a vytištěna v miliónovém nákladu. Alláh Nejvyšší řekl v súře 25: al-furqán: Spásné zjevení, ve verši 23: „A My posoudíme skutky, které konali, a učiníme z nich prach rozptýlený.“ A co se stalo, tento spisovatel spáchal sebevraždu nožem, a tak ztratil popularitu a důvěru čtenářů a lidí vůbec. Jestliže byl schopný vyřešit problémy lidí, je logické, že své problémy, kvůli kterým spáchal sebevraždu, by měl také umět vyřešit.
Když se víra dotkne srdce, člověk se pak umí s problémy pozemského života lépe vypořádat. Bilál bin Rabáh (nechť je Alláh s ním spokojen) prošel tím prvním bojem a stál vlastním tělem proti železu a ohni. Mnozí vykladači o něm řekli, že okusil krásu víry, a proto již necítí žádné bolesti. Stejně tak i Chubajb bin Adij, který byl ukřižován v Mekce a jehož tělo přitom bylo rozsekáno, před smrtí řekl: „Při Alláhu, je mi jedno, co se se mnou děje. Hlavně že Muhammad, Posel Alláhův, nechť mu Alláh žehná, je v pořádku.“
Dalším nástrojem štěstí je také almužna. Prorok (sAs) řekl: „Almužna uhasí hněv Pána.“ V jiném výroku také řekl: „Léčte své pacienty almužnou.“
Víra v osud od Alláha, ať se jedná o dobrý či špatný, je další cestou vedoucí ke štěstí. Alláh řekl v súře 64: at-taghábun: Vzájemné klamání, ve verši 11: „Pohroma žádná nepropukne jinak než s dovolením Alláhovým. A kdo věří v Alláha, toho srdce On na správnou cestu uvede a Alláh je v každé věci Vševědoucí.“
Také připomínání si Alláha, Jeho chvála a děkování nás dovede ke štěstí. Jeden z následovníků řekl: „Připomínej si Alláha, dokud o tobě neřeknou, že jsi blázen.“
A poslední bod, kterým uzavřeme toto téma, je upřímnost. Upřímností člověk dosáhne síly a sebejistoty ve svém srdci a vytratí se z něj strach a smutek. Čím více je člověk upřímný, tím více bude pevný ve svých postojích a bude si jist tím, že mu Alláh pomůže. Tato upřímnost mu navíc dává úctu okolí. Prosíme proto Alláha o pevnost ve víře a přijetí toho, co je nám souzeno. Také o to, aby jsme si Ho stále připomínali, jelikož on je Všemohoucí.