Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Dny, měsíce a roky ubíhají a lidé se v islámské společnosti nacházejí v chaotické situaci, která není záviděníhodná. A když se podíváme na tuto naši situaci a na naše neshody a rozdělení, uvidíme, že tyto důvody nás právě přivedly do pozice kořisti pro ostatní národy. Proto by naše páteční setkání neměla být běžná a normální, ale taková, během kterých bychom měli vyřešit naše problémy a vytyčit si naše budoucí cíle. Možná je to nějaký hřích, který jsme spáchali, a proto je naše společnost bez soudružnosti, náš národ bez jednoty a náš prapor bez cíle, i přestože víme z Alláhových slov ze súry « al-Baqara » : Kráva, ve verši 249 : „Kolikrát již nepočetné oddíly zvítězily nad početnějšími z dovolení Alláhova, vždyť Alláh je věru na straně trpělivých!“
A také víme, že náš národ je nejlepší, který kdy povstal mezi lidmi a vždy vítězství záviselo na Alláhově pomoci. Každý z nás, milí bratři a sestry, je z těla a duše. Šatstvo, jídlo a obydlí jsme poskytli našemu tělu pro pohodli a svému já slasti života pro potěšení. Avšak své duši, to co opravdu potřebuje, jsme nedali. A tou je víra. A připomínání si Alláha je pro všechny z nás dohromady.
Připomínání si Alláha nejsou pouhá slova, která se točí na jazyku, ale pocit Jeho přítomnosti ve tvém nitru ve dne i v noci a ve všech tvých každodenních činech. Alláh Nejvyšší řekl v súře 3-« Áli ‘Imrán » : Rod Imránův, ve verších 190-191 : „Věru ve stvoření nebes a země a ve střídání noci a dne je znamení pro lidi rozmyslem nadané, kteří vzývají Alláha stojíce, sedíce i ležíce a kteří přemýšlejí o stvoření nebes a země ...“ To je to co chceme, a nikoli opakovaní slov.
Jednou byl přiveden v poutech k vládci Al-Hadždžádžu bin Júsufovi Sa‘íd bin Al Musejib. A tak mu Hadždžádž řekl: „Kdo ti dál jméno Sa‘íd bin Džubajr (což znamená „veselý syn spravitele“), spíš jsi smutný syn kazitele. Sa‘íd nato řekl: „Má matka ví lépe než ty, jak se já jmenuji.“ Al Hadždžádž řekl: „Zabiju tě tak, abys byl příkladem.“ Sa‘íd řekl: „Jakkoli mě zabiješ, všichni se k Alláhovi stejně navrátíme.“ Al Hadždžádž řekl: Tento muž drzý je, připravte mu oheň, abychom viděli, jaký doopravdy je.“ Jakmile byl oheň byl připraven, Sa‘íd se rozplakal. Hadždžádž na to řekl: „Pláčeš?“ A tak Sa‘íd řekl: „Vzpomněl jsem si však na Alláhova slova: „A pak bude zatroubeno na pozoun, a hle, ze svých hrobů budou k Pánu svému mířit.“ (súra 36, Já Sín, verš 51) A tak Al Hadždžádž řekl: „Postavte ho a usekněte mu hlavu.“ A tak se postavil směrem k Qible a řekl: „Svou hlavu jsme otočil k Tomu, jenž stvořil nebesa a zemi jako „haníf“. Al Hadždžádž řekl: „Položte ho na zem.“ A když to udělali, Sa‘íd řekl: „A z ní jsme vás stvořili a do ní vás vrátíme a z ní vás vyjmeme i podruhé.“ (súra 20: Tá Há, verš 55) A tak Al Hadždžádž řekl: „Podřízněte ho!“ A tak když ho podřízli, jeho krev vystříkla na zdi slovo „Alláh“. Tři dny nato Al Hadždžádž umírá a řekl: „Viděl jsem ve snu, když jsem podříznul Sa‘ída bin Džubajra, který řekl: „Alláhu, nedej mu již nadvládu nad nikým po mně.“Andělé přijali jeho prosbu a hned mě po něm postihla smrt a Alláh mě soudil za každou smrt jednou smrtí, kterou jsem vykonal. Ale za Sa‘ídovu smrt mi bylo souzeno sto smrtí.“
Proto potřebujeme co nejvíce si připomínat Alláha, jak řekl Sám v súře 8: „al-Anfál“ - Kořist, ve verši 45: „Vy, kteří věříte! Kdykoliv střetnete se s nějakým oddílem, vytrvejte pevně a vzývejte často Alláha - snad dosáhnete úspěchu.“
Nejhorší den, který kdy Posel Alláhův (sAs) prožil, byl den jeho příchodu do města Táif. Byl to nejkrutější den v jeho životě. Alláhův milovaný byl napaden kameny celým kmenem, až mu začala téci krev z jeho chodidel. Jeho srdce v této chvíli bylo právě se samotným Alláhem, na kterého se obrací a říká svou prosbu: „Vše, kromě Tvého hněvu, mi nevadí.“ Po čase přichází vítězství a návrat do Mekky. Po těch těžkých chvílích, Prorok (sAs) neprosil Alláha, aby potrestal ty, kteří mu ublížili, ale jeho srdce stále nosilo tu připomínku a tak řekl: „Chvála Alláhu Jedinému, jenž svému služebníku přinesl vítězství a jeho vojsku úctu a pouze On byl tím, jenž skupiny rozprášil.“
Proto milí bratři a sestry, buďme s Alláhem tak, jak my chceme, aby s námi byl, a buďme spokojeni se svým životem špatným či dobrým.
Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Ten, jenž vzpomíná Alláha mezi těmi, jež v bludu jsou, je jako zelený strom uprostřed stromů uschlých.“ „Ten, jenž vzpomíná Alláha mezi těmi, jež v bludu jsou, tomu Alláh ukáže jeho místo v Ráji ještě když je naživu.“ „Ten, jenž vzpomíná Alláha mezi těmi, jež v bludu jsou, je jako bojovník, jenž za uprchlíky kráčí.“ „Ten, jenž vzpomíná Alláha mezi těmi, jež v bludu jsou, je jako lampa v domě tmavém.“ „Ten, jenž vzpomíná Alláha na trhu, světlo mu bude odměnou za každý jeho vlas v Den zmrtvýchvstání.“
A tyto odměny a pocty jsou všechny od Alláha těm, kteří si Ho takto připomínají. Proto milí bratři a sestry, neodpírejte sobě tyto nádherné odměny a připomínejte si Ho, aby si na vás vzpomněl a poděkujte Mu za Jeho štědrost a jistě vás odmění. A Alláh je dobře znalý toho, co činíte.