Pouť do Mekky "Hadž 1423H"

Datum: 31. 01. 2003
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři a sestry v islámu,
za několik dní přivítáme čas poutě (hadždž) a prvních 10 dnů tohoto velkolepého měsíce dzú-l-hidždža. Těchto deset dnů má pro muslima velký význam a jsou v nich pro něj ohromné výhody. Alláh o nich mluví a přísahá na ně v súře al-fadžr: "Při úsvitu a při nocích deseti..." (89:1-2) Vykladači Koránu obvykle tyto dny srovnali s prvními deseti dny měsíce dzú-l-hidždža, mezi nimi i prorokovi přátelé Ibn Zubajr a Ibn Abbás. Vyznam těchto deseti dnů je zaznamenán i v hadísech. Ibn Abbás řekl, že Prorok (s.A.s.) řekl: "Není Bohu milejší, než vidět Svého služebníka konat dobré skutky v těchto deseti dnech." A řekli: Ó Posle Boží, je Mu to milejší než konání džihádu na stezce Boží? Prorok (s.A.s.) na to odpověděl: "Ano, kromě muže, který vydal na džihád sebe i svůj majetek a nevrátilo se nic." (vyprávěl Buchárí)
Islámští vědci se shodli, že nejlepších deset nocí z roku je posledních deset nocí z měsíce ramadánu a nejlepších deset dní v roce je prvních deset dní měsíce dzú-l-hidždža.

Je několik oblastí uctívání v těchto deseti dnech:
1) Pokání k Bohu - hříšníkům je dána nejlepší možnost k napravení hříchů.
2) Při zachování všech islámských povinností (modliteb atd.) se doporučuje přidat modlitby nepovinné (přídavné - nawáfil). Potvrzuje to hadís: "Kdo se denně pomodlí 12 nepovinných rakaa k povinným modlitbám, tomu Bůh postaví dům v ráji." Jiným příkladem přídavného uctívání je také čtení Koránu a almužna.
3) Půst je v těchto dnech doporučený a nejmilejší Bohu je v den Arafátu - 9. dzú-l-hidždža, to však neplatí pro poutníky. V hadísech je mnoho zaznamenáno o půstu v den Arafátu a jeho významu, například od Abú Qatády (nechť v něm Bůh nalezne zalíbení), že Prorok (s.A.s.) byl dotázán na půst v den Arafátu a řekl: 'Odčiní hříchy z roku předcházejícího a z roku stávajícího.'
4) Dalším uctíváním je Hadždž - jako jeden z pilířů Islámu. Je povinný pro každého muslima alespoň jednou za život, pokud je toho schopen. Je tím míněna fyzická schopnost, finanční schopnost, zajištění dopravy a bezpečnost cesty. Kdo může tyto podmínky naplnit, je povinen vykonat pouť. Odměna pro poutníka je nesmírná, jak plyne z hadísu: "Kdo vykonal hadždž a zdržoval se žen a prostopášností, ten vyjde ze svých hříchů jako v den, kdy ho matka porodila."
5) Obětování - patří mezi nejlepší způsoby uctívání a přiblížení se k Bohu. V Koránu je řečeno: "Modli se proto k svému Pánu a přinášej Mu obětinu!" (108:2) A ze sunny je doklad od Anase, že Posel Boží (s.A.s.) obětoval dva rohaté berany, kteří nemají nemoc ani vadu. Obětoval je vlastní rukou, řka 'Bismilláhi Alláhu akbar', položil svou nohu za jejich ramena a podřízl je.

Jaká je v obětování moudrost:
a) tímto způsobem věřící děkuje Bohu za všechny dary, které od Něj dostává,
b) věřící tak pocítí solidaritu s nemajetnými muslimy a snaží se je vyhledávat. Upevňují se sociální pouta mezi muslimy.
c) oživuje se tradice proroka Abrahama (a.s.) který měl ve spánku vnuknutí, aby obětoval svého jediného syna, Ismaele, a on byl odhodlán tento příkaz vykonat. Bůh jej však zadržel a obětována byla ovce. Tato tradice obětování bude pokračovat až do Soudného dne.
d) v obětování je také sounáležitost s poutníky, kteří konají oběť v rámci hadždže. Ostatní muslimové, pro které je vykonání oběti nepovinné, cítí, ze vykonávají s poutníky něco společně.
A na závěr, Boží služebníci, chci říci, že těchto 10 dní nám poskytuje jedinečnou příležitost, abychom se obrátili a přiblížili k Bohu. Nesmíme si je proto nechat uniknout mezi prsty a investujme každou chvíli do uctívání Boha milosrdného.