Varování před nedovoleným pohledem

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři a sestry v islámu,
muslimy, kteří přicházejí do neislámských zemí a ty, kteří tu žijí, čeká velice těžká zkouška, zkouška pevnosti víry. Pokušení číhající všude kolem nás. Opravdovou odměnou pro toho, kdo v této zkoušce obstojí a setrvá v trpělivosti, je Ráj. Naopak na toho, který pokušení podlehne a nevytrvá v trpělivosti, čeká trest. Kdo se o sebe obává nebo pochybuje, že své náboženství nebude moci ochránit a spadne do hříchu, měl by změnit společnost a odjet tam, kde bude moci uchovat své náboženství v co nejčistší podobě. Zvláště v tomto období, kdy necudnost dosahuje obrovských rozměrů, ve dne v noci na muslima útočí obrazy nevhodně oblečených mužů a žen. Posel Boží (s.A.s.) nás varoval před pokušením od žen, když řekl: „Nebylo větší pokušení pro muže, nežli ženy.“
Před takovým pokušením se můžeme chránit klopením zraku a také odstraněním příčin, které k pokušení vedou.

Jaké jsou tyto příčiny, vedoucí k pokušení z necudnosti:

1. Navyknutí si na zakázané a opakované pohledy, kdy věc dojde do stavu, že zjevná nestoudnost se stane normální záležitostí. Posel Boží (s.A.s.) varoval Alího ibn Táliba před nebezpečím opakovaného pohledu na zakázané podněty a řekl mu: „Ó Alí, pohledem druhým pohled první nenásleduj. Ty máš právo podívat se poprvé, ne však pohled opakovat podruhé.“ (vyprávěl Abú Dáwúd a Tirmízí)
2. Prázdnota ve vyplnění času – je jedna z hlavních příčin vedoucích k pokušení. Mnoho muslimů má hodně volného času, který vyplňuje prázdnota, a krátí si jej nedovolenými pohledy na zakázané věci. Každý z nás má nějaký volný čas a když ho nevyužije ve prospěch našeho náboženství nebo nějaké jiné dobré činnosti, satan nám ukáže cestu zla a našeptá, abychom čas strávili díváním se na nestoudnosti.
3. Přílišná zvědavost. Přehánění ve zvědavosti vede ke stejnému problému jako předchozí body, totiž ke spáchání hříchu. Zvláště pro muslimskou mládež, která se vydá do neislámské země a chce vyzkoušet vše nové – alkohol v baru, sázky v kasinu, či dokonce návštěvu zakázaných domů. Zvědavost v této podobě, v podobě pohledů na zakázané je v Islámu nedovolená, naopak střídmá zvědavost prospěšná ke studiu, zaměstnání nebo jiné prospěšné činnosti je žádoucí.
4. Zkažená média všech druhů. Média v mnoha společnostech nemají hranice co se necudnosti týče. Tato média nemají zásady ani morální ani náboženské. Problém je v tom, že někteří nejenže ta média cíleně sledují, bez pocitu viny, ale mnohdy špatnost v nich vyhledávají.

Co nám může pomoci nedívat se na zakázané:

1. Následovat Boží příkazy uvedené v Koránu. Alláh v něm říká: „Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví – a to je pro ně čistší, vždyť Alláh je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (24:30) Když byl Posel Boží (s.A.s.) dotázán na náhlý a neočekávaný pohled (na nedovolenou věc), odpověděl: „Sklop zrak.“
2. Přemýšlet o podstatě toho, na co se díváme - například televize, časopisy s polonahými ženami. Vydavatelé a provozovatelé těchto médií jsou lidé na špatné cestě, které nesmíme následovat.
3. Máme přemýšlet o následcích a vlivech na víru, srdce a náboženství člověka, které s sebou tyto nepovolené pohledy přinášejí. Zakázané pohledy víru, srdce i náboženství postupně ničí.
4. Máme přemýšlet o odměně, kterou Alláh slíbil Svým dobrým služebníkům. Alláh hovoří o Ráji: „Tam budou i dívky velkých očí černých, jež srovnat lze s perlami střeženými, odměnou za to, co vykonali na zemi.“ (56:22-24) A říká také ve svatém výroku: „Připravil jsem Svým dobrým služebníkům, co oko ještě nikdy nespatřilo a co ucho neslyšelo a co srdci na mysl nepřišlo.“ V súře Ozdoby zase říká: „A budou mezi nimi kolovat zlaté nádoby i poháry a budou mít všeho, po čem duše touží a co očím lahodí; a tam budete nesmrtelní.“ (43:71) Užívání si v tomto životě je pouze dočasné a má brzký konec. Je na člověku, zda si vybere to krátké užívání nebo Ráj navěky.
5. Nepřibližovat se k místům pokušení a tam, kde je nestoudnost, a nepřátelit se se špatnými lidmi.
6. Neodkládat uzavření manželství – to je také cesta k dovolenému.

Dva příklady ze života ctnostných předků, kteří klopili zrak.
Ar-Rabí ibn Chuthajm patří k následovníkům Proroka (s.A.s.). Jednou přešla před tímto mužem skupina žen. On sklopil zrak. Jedna z těch žen ho pohledem pronásledovala a chtěla od něj ukrást nedovolený pohled. On však vždy sklopil zrak, až z něho byla zoufalá a řekla o něm, že je slepý. Neskrývala před ním své pokušení. On jí připomínal, že její jednání Alláh zakázal. Nakonec se z této ženy stala dobrá služebnice Boží.
Dalším mužem byl Muhammad ibn Sírín, který řekl: „Přísahám, že jsem se za celý život nepodíval na jinou ženu, kromě Um Abdallah (jeho manželka). Když se mi o nějaké ženě zdá ve snu, připomenu si, že se na ni nesmím dívat a sklopím zrak.“

Výhody klopení zraku:

1. Zvyšuje stupěň víry služebníka a upevňuje jeho vztah s Bohem. Jeho srdce je osvětleno světlem víry a tato záře působí i na jeho tvář.
2. Vyvolává u muslima pocit štěstí, spokojenosti a radosti, a to proto, že zvítězil nad satanem.
3. Otevře muslimům bránu k vykonání více dobrých skutků, kterých není nikdy dostatek.

A na závěr, Boží služebníku, připomínej si, že Alláh tě vidí, co máš na srdci a co zamýšlíš. Říká: „Alláh dobře zná proradnost očí i vše, co v hrudích je skryto.“ (40:19) Ibn Abbás k tomuto verši dodal výklad, že mluví o takovém muži, který, když kolem přecházejí ženy, dělá, že klopí zrak, ale když se nikdo nedívá, tak se na ženu nedovoleně kouká. Lidé tento pohled nepostřehnou, ale Alláh o něm ví. Alláh ví a vidí do srdce tohoto muže, který sklopil zrak ze studu před ostatními a ne ze studu před Ním.