Neduhy jazyka (2.díl) - Lhaní

Datum: 20. 09. 2002
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři, milé sestry v islámu,
dnešní promluva naváže na téma z minulého týdne. Jeden z nejrozšířenějších neduhů jazyka je lhaní. Přitom nás Bůh neustále nabádá k pravdomluvnosti.. Jak je uvedeno v Koránu: "Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a buďte s pravdomluvnými!" (9:119) Pravdomluvnost byla také z nejčastějších proseb, o jakou proroci a poslové žádali Boha. I prorok Muhammad (s.A.s.) žádal Boha o dar pravdomluvnosti, jak čteme v Koránu: "A rci: ‚Pane, dej mi vstoupit vstoupením spravedlivým a dej mi vyjít vyjitím spravedlivým. A dej mi od Sebe zplnomocnění jako pomoc!' " (17:80) Prorok Abrahám (a.s.) se také obrací k Bohu s prosbou, aby vždy říkal pravdu: "Pane, učiň mě pro pokolení budoucí jazykem pravdomluvným." (26:84) Alláh si cení pravdomluvných lidí hned vedle proroků nejvíce, jak říká v súře Ženy: "Ti, kdož poslouchají Boha a posla, budou spolu s proroky, pravdomluvnými, mučedníky a zbožnými, jimž všem Bůh prokázal milost. A jak překrásní to budou společníci!" (4:69) 
A v jednom hadísu nám Prorok (s.A.s.) přikazoval, abychom říkali pravdu a vyvarovali se lží: "Je na vás, abyste byli pravdomluvní, neboť pravdomluvnost vede k dobrým činům a dobré činy uvedou člověka do ráje. A člověk, který bude mluvit pravdu a setrvá v ní, toho Bůh zapíše mezi pravdomluvné. A vy, kteří lžete, vždyť lež vede k podlosti a špatnosti. A podlost a špatnost uvedou člověka do pekelného ohně. A člověk, který bude lhát a setrvá ve své lži, toho Bůh zapíše mezi lháře." 
A vězte, milé sestry a bratři, že ten, kdo bere lež na lehkou váhu, může být považován za pokrytce. A tato vlastnost pokrytce je uvedena v Koránu: "... a Bůh dosvědčuje, že pokrytci jsou vskutku lháři." (63:1) Také Prorok (s.A.s.) v jednom svém hadísu řekl: "Příznaky pokrytce jsou tři: když mluví, tak lže; když slibuje, tak nedostojí slibu; když je v něj vložena důvěra, zradí ji."

Jaké jsou druhy a formy lhaní?
1) Lež o Bohu a Jeho poslu - a to je ta nejhorší lež. Je to například v případě, že člověk dovoluje zakázané nebo zakazuje povolené podle svých představ a tak uvádí lidi v blud. V súře Včely Bůh říká: "Neříkejte tedy to, co jazyky vaše lživě tvrdí: ‚Toto je dovoleno a toto je zakázáno!' vymýšlejíce si tak proti Bohu lež. Věru ti, kdož proti Bohu lži si vymýšlejí, ti nebudou mezi blaženými." (16:116) Podobně když někdo připisuje nějakou řeč našemu Prorokovi, zatímco ten ji nikdy neřekl. Prorok sám před těmito věcmi varoval, když řekl: "Kdo o mně cíleně lhal, může si začít připravovat místo v pekle." 
2) Lhaní (podvádění) při prodeji a koupi. Sem patří použití jakéhokoliv podvodu nebo lži, aby si někdo usnadnil provedení prodeje nebo koupě. Prorok (s.A.s.) řekl, že křivá přísaha pomůže obchodu, ale odejme veškeré požehnání (které by obchod získal při poctivém jednání). Prorok přisuzoval poctivému a upřímnému jednání v obchodních záležitostech požehnaný zdroj obživy.
3) Lhaní dětem. Tuto formu lhaní často užívají rodiče vůči svým dětem, aniž se nad tím pozastaví a uvědomí si, že jde o lhaní. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že děti si na zdánlivě nevinné lhaní zvyknou, začnou je používat, používají je i před svými rodiči, ke kterým už necítí takovou důvěru. Přitom by to měli být právě rodiče, kdo jsou vzorem svým dětem ve všem dobrém, tedy i v pravdomluvnosti. Děti musíme vždy učit a vést k pravdomluvnosti a zamezit mu ve lhaní. A bylo uvedeno v hadísu od Abú Dáwúda, že Abdulláha ben Ámira si zavolala jeho matka a řekla mu: "Pojď, něco ti dám." Prorok (s.A.s.), který byl u toho, se zeptal té matky, co mu dá. Řekla, že datli. Prorok (s.A.s.) řekl: "Kdybys mu nic nedala, věru, že tvé jednání by se rovnalo lži."
4) Lhaní s úmyslem rozesmát okolí. Vymýšlet si nepravdivé historky, ve kterých je úmyslná lež. V hadísu se píše: "Běda tomu, který když vypráví, lže, aby rozesmál ostatní. Běda mu, a ještě jednou běda mu."
5) Křivá přísaha při svědectví. To je nepodlejší podlost. A proto, bratře muslime, kdyby se stalo, že musíš svědčit, musíš svědčit pravdivě, protože Bůh v Koránu srovnal ty, co lživě svědčí, s těmi, co uctívají modly. Řekl: "Vyhýbejte se špíně model, vystříhejte se řeči falešné!" (22:30) Také Prorok (s.A.s.) varoval křivopřísežníky, když řekl svým společníkům: "Chcete, abych vám uvedl největší z hříchů?" Řekli: "Ano, Posle Boží." Řekl jim: "Přidružování k Bohu, neposlušnost rodičů," najednou se posadil, poté co byl opřen, a pokračoval: " a křivé nařčení a křivé svědectví." A opakoval to a opakoval to a opakoval to, až si sahába přáli, aby mlčel.

Právě proto s musíme dát pozor na lhaní a jeho druhy protože lhaní signalizuje slabost duše a lhaní mění pravdu a vězte, že nejlepší způsob, jak skoncovat se lhaním je navyknout jazyk na pravdomluvnost. Pravdomluvnost je záchrana a cesta vedoucí do ráje. Naopak lež je záhuba a rovná cesta do pekla.