Pouť do Mekky "Hadž 1422H" (1.díl)

Datum: 01. 02. 2002
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři, milé sestry v islámu,
muslimský národ je jediný. Bůh tohoto národa je jediný a jeho ústava, tedy Korán, je také jeden. Alláh říká v Koránu ve významu: "Hle, tato vaše obec je obcí jedinou a Já Pánem jsem vaším, uctívejte Mne tedy!" (21:92)

Pouť do Mekky ke svatyni Kábě a vykonání s tím spojených obřadů je jeden z nejvýznamnějších příkladů ukazující jednotu muslimského národa.

Alláh o tom říká ve významu: "A Alláh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat…" (3:97)
A ještě jinde říká: "A vyzývej lidi ke konání pouti, a nechť k tobě přijdou pěšky anebo jedouce na všelikých velbloudech rychlých, přicházejíce ze všech rozsedlin hlubokých, aby podali svědectví o užitečných darech jim uštědřených a aby vzpomínali jména Božího ve dnech známých nad dobytčetem ze stád, jež Alláh jim v obživu daroval. Jezte z nich a nakrmte nuzného a chudého!" (22:27-28)

Z nejrůznějších zemí přicházejí poutníci, jsou různých národností, barev pleti, z různých společenských vrstev, různými jazyky hovoří. Chudí a bohatí, mocní a prostí, zde jsou si všichni rovni, tak jak Alláh chtěl. Pouť je veliká škola pro poutníky i nepoutníky, Alláh nám ji předepsal, abychom využili tuto velikou světovou konferenci muslimů pro vlastní široký užitek v našem životě, současném i budoucím a navíc nám dává duchovní užitek, že si připomínáme Alláha.

Prvních deset dnů v tomto měsíci jsou v islámu velmi požehnané. "Nejsou jiné dny, ve kterých má Alláh raději dobré skutky, než prvních deset dnů měsíce dzú-l-hidždža", jak pravil Muhammad (nmAž). Sahába se ho ptali: „Ani džihád na stezce Alláhově?“ Řekl: „Ani džihád na stezce Alláhově, s výjimkou člověka, který odešel se svým majetkem do džihádu a nevrátil se ani on ani jeho majetek.“

Jeden z těchto dnů je Den Arafátu. Pro ty, kteří pouť nekonají, je sunna v tento den držet půst. Jak vyprávěl Abú Qatáda, Alláhův posel (nmAž) byl tázán na toho, kdo v Den Arafátu drží půst a řekl, že Alláh mu odpustí hříchy v roce předešlém i následujícím.

Veliké poučení z této školy je jednota muslimů a rovnost všech lidí před Alláhem. Žádná hodnota u Alláha neplatí, než bohabojnost.

Muhammad (nmAž) řekl ve svém kázání na pouti na rozloučenou: "Věru váš Pán je jediný a váš otec je jeden, všichni patříte k Adamovi a Adam je z půdy. Není hodnocen Arab lépe oproti jinému a naopak než podle jejich bohabojnosti."

Milí bratři a sestry, nenechte bez povšimnutí, že pouť je obrazem shromáždění v Den posledního soudu, z toho se však nelze vrátit. Každý z nás má hříchy, ale Alláh za pouť hříchy odpouští.
Posel Alláha řekl: „Přijatá pouť nemá jinou odměnu než ráj.“