Následky neuposlechnutí Božích příkazů

Datum: 17. 05. 2002
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři, milé sestry v islámu,
šťastný život muslima spočívá v jeho poslušnosti Alláha. A poslušnost je také mostem k záchraně před trestem po smrti. Poslušnost je výrazem lásky k Alláhu. A podle stupně poslušnosti v tomto životě bude člověku přisouzeno i jeho místo a úroveň v ráji. Opakem poslušnosti je neposlušnost - ta je nebezpečím a neštěstím pro tento život a bude ostudou pro neposlušného člověka v Den soudu, pokud nepřijde upřímné pokání.

Alláh říká: "Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a Posla Jeho a neodvracejte se od něho, zatímco mu nasloucháte! A nebuďte jako ti, kteří říkali: ‚Slyšeli jsme', ale zatím vůbec neposlouchali." (8:20-21)

Neposlušnost je dělání opaku než po nás Alláh požaduje. Správný muslim je ten, který si uvědomuje následky neposlušnosti a její vliv na sebe. A zvětšuje ve svých očích špatnost zlého skutku. V tom je rozdíl mezi správným muslimem a hříšníkem. První vidí špatný skutek jako ohromnou věc, druhý ji zlehčuje. Ibn Mas´úd říká: "Když muslim udělá nějaký hřích, cítí, jakoby na něj spadla hora. Pro pokrytce je jeho hřích jakoby mu moucha sedla na špičku nosu a on ji zažene mávnutím ruky."

Proto, Boží služebníku, kdybys udělal nějaký hřích, musíš toho litovat, sám si vyčítat, proč jsi to udělal a mít předsevzetí hřích nezopakovat. A udělej po tom hříchu co nejvíce dobrých skutků. Protože Alláh v Koránu říká: "A dobré skutky věru rozptylují špatné - a toto je připomenutí pro ty, kdož Boha vzpomínají." (11:114)

Pokud člověk opakuje činy neposlušnosti, má to na něj negativní vliv:
  1. Prorok (NBŽM) říkal: "Služebník nedostane své živobytí následkem hříchů, které dělá." Hříchy tedy snižují úroveň jeho živobytí. Alláh také nedá požehnání jeho práci a zisku z jeho práce.


  2. Člověk, který dělá hříchy, přichází o respekt svého okolí i své rodiny. Jeden z následovníků Proroka (NBŽM) říkal: "Uvidím vliv na své manželce, dětech i na svém velbloudu." Špatný efekt konání hříchů se nám vrací zpět.


  3. Hříchy zastavují přijímání vědomostí, které jsou samy o sobě darem od Boha. Věda je Boží světlo, a Alláh je nedává hříšníkům.


  4. Neposlušnost by mohla být překážkou k přijetí našich proseb. Nehodí se Alláha o něco žádat a přitom být neposlušný a hříšný.


  5. Neposlušnost je příčinou seslání katastrof a problémů. Čím bude na zemi více neposlušnosti, tím více pohrom a problémů bude postihovat lidi. Příkladem je i to, co se děje našim bratrům v Palestině - je to díky neposlušnosti všech muslimů.


  6. Zastavení darů od Alláha. Božích darů je bezpočet, musíme Mu za ně děkovat, to je výraz poslušnosti. Dělat hříchy je naopak nevděk. Dary od Boha musíme používat povoleným způsobem - a především naše smysly a orgány. Pokud tomu tak nebude, samy tyto orgány budou proti nám svědčit v Den soudu.


Alláh o nevděčnosti za Jeho štědrost říká: "A Bůh uvádí podobenství o městě, jež bylo bezpečné a spokojené a jemuž se dostávalo obživy v hojnosti ze všech stran, však nevděčné bylo vůči dobrodiní Božímu. A Bůh dal jim okusit oděvu hladu a strachu za to, čeho se dopustili." (16:112)

Jaké jsou příčiny páchání neposlušnosti?

Jak se ochránit před neposlušností?

  1. Stydět se před Alláhem udělat něco špatného, zakázaného. Alláh nás vidí stále. Cítit, že Alláh je na nás velmi laskavý, jak bychom Ho tedy mohli neposlouchat.

  2. Mít dobré přátele a bratry. To nám pomáhá být a zůstat dobrými. Dobrý přítel nás upozorní na chybu a pomůže. Špatný přítel nikoliv, spíš nás podpoří ve špatném.

A na závěr dvě upozornění:

  1. Nesmíme mluvit o svých hříších před ostatními. Prorok řekl: "Celý můj národ je dobrý, kromě těch, kteří mluví na veřejnosti o svých hříších." Takoví lidé ani nelitují svého hříchu a šíří jej mezi ostatními. Pokud slyšíme o hříchu, snažíme se jej napravit, v duchu přikazování vhodného a zakazování špatného.


  2. Nesmíme dělat hříchy, když jsme o samotě. Když člověk nedělá hříchy před lidmi, ale o samotě ano, je to cesta stát se pokrytcem. Musíme se bát Alláha, který nás vidí všude, ne lidí. Proto radíme těmto lidem, aby když budou sami, dělali dobré skutky, modlili se nepovinnou modlitbu, četli Korán, aby satan na nás neměl vliv. A mysleli na to, že Alláh nás stále vidí.