Minule jsme se věnovali hlavním nesprávným představám o Koránu, které způsobují, že jsou muslimové ochuzeni o jeho skutečné poselství a neskonalou moudrost. Na jednu stranu mnoho samozvaných vykladačů popírá potřebu opory v klasických výkladech či metodách, nebo jsou poháněni postranními úmysly, jinými než je upřímné oddání se Alláhu, nestydatě zneužívají Korán a odvozují z něj významy v rozporu s jeho podstatou a celým poselstvím Islámu. Na druhou stranu mlčící většina třeba i praktikujících muslimů trpí všeobecnou apatií k významu Koránu, která narůstá díky nesprávné představě, že v Koránu nemůžeme nic pochopit, pokud neznáme jazyk a odborný výklad a proto bychom se o to neměli ani pokoušet. Výsledkem může být, že zdánlivě zasvěcení lidé, kteří chtějí Korán zneužít, triumfují díky nevědomosti a nedbalosti obyčejných muslimů.
Jako řešení tohoto problému jsme řekli, že musíme pochopit, že Alláh Vznešený mínil Korán jako univerzální vedení, které má být čteno a chápáno celým lidstvem po všechny doby. Různí lidé, s různým stupněm chápání, odbornými znalostmi, horlivostí, zbožnosti (taqwa) a tawfíq od Alláha, jsou schopni proniknout jeho různými úrovněmi.
Druhá úroveň chápání
Tadabbur: dosažení hlubšího a přesného chápání
Další kategorií je tadabbur (intelektuální a duchovní). Jelikož moudrost Alláha je nekonečná, jsou takové i významy Koránu a ani tisíc životů nestačí k tomu, abychom mohli prozkoumat celou jeho hloubku.
Khurram Murad napsal ve své knize Cesta ke Koránu: „Tadabbur znamená, že se pokoušíte nalézt úplný význam každého slova, verše a súry, že bádáte nad hlubšími významy slov, metaforami a podobenstvími, snažíte se odhalit textovou soudržnost a základní jednotu, vymezujete ústřední myšlenky, pátráte po jemnostech ve významu slov, sledujete stádia zjevení Koránu (tanzil),, a historické pozadí a provádíte srovnávací studie různých vysvětlení Koránu (tafsírů). . Takové studium vyžaduje větší a hlubší znalosti různých koránských věd (ulúm al-Qurán) v závislosti na vašem záměru a cíli.
V této kategorii je nepostradatelná vzdělanost a dokonce specializace. Je několik oblastí, na které se učenci specializují, když zkoumají nekonečné bohatství Koránu, například:
Oblasti, kde je nejvíce sporných otázek a které jsou otevřeny k diskuzi mezi učenci, jsou předpisy šaríje, o kterých se pojednává typicky, nikoliv však výlučně, na poli právní vědy (fiqhu) a výkladu zákonných předpisů (tafsíru al-ahkam). V těchto oblastech tafsíru je nezbytná dobrá znalost následujícího:
Skvělý úvodní text Ahmeda Von Denffer k Ulúm al-Qurán (dostupný na www.youngmuslims.ca/online_library/books/ulum_al_Quran) vypočítává požadavky obecně vyžadované od učence Islámu proto, aby mohl provádět výklad Koránu. Takový exeget musí:
Toto vše je nezbytností a zároveň velmi náročným požadavkem a pouze málo učenců v jakémkoliv čase dosáhne tohoto stupně. Jsou to všechno abychom tak řekli „technické“ požadavky, a ty nejsou úplné bez nejdůležitějšího požadavku: vnitřní čistoty. Jinými slovy, vlastnit technické dovednosti není k interpretaci Koránu dostačující, pokud chybí vnitřní čistota, což zahrnuje víru ( ímán) , zbožnost (taqwa), obavy a lásku k Alláhu a Koránu, pokoru a absolutní poslušnost v tom poddat se zcela slovům Koránu, potom co použijeme správné nástroje, abychom mu porozuměli.
Posel Alláha, nechť mu Alláh žehná a dá mír, nás varoval, že tafsír nesmí být založen na pouhých dohadech. „Kdokoliv interpretuje Korán podle svého názoru, jeho místo bude v Pekle.“ (zaznamenal at-Tirmidhí).
Podle Khurrama Murada se tento hadíth týká těch, kteří používají Korán, aby podpořili a dokázali své osobní názory a představy spíš, než aby se vzdali svého ega a přistupovali k jeho vedení s otevřenou myslí.
Ve shrnutí, hluboké a přesné chápání Koránu vyžaduje oboje: technické (jazykové, historické a další intelektuální) a duchovní (skutečné oddání se Alláhu a jeho slovům) nástroje. Samotné není ani jedno z nich dostačující. Čím víc má člověk těchto nástrojů, tím lepší je jeho tadabbur .
Závěr
Při hledání vedení pro pochopení Koránu, se musíme ujistit jak nejlépe můžeme, že učenci jsou skutečně bohabojní, a že jejich životy odrážejí jejich vědění.
Začali jsme předložením problému o nepoužívání Koránu neznalými masami na jedné straně a jeho zneužívání šarlatány a pseudoučenci, kteří si dělají nárok interpretovat Korán, ale chybí jim jak vědomosti, tak čistota, aby ho mohli správně vyložit a tak svádějí ostatní na straně druhé. Jakmile se ke Koránu zcela přiblížíme, celými našimi srdci a myslemi, vyřešíme tak oba problémy. Problém neznalých mas zmizí, protože základní poselství Koránu, které je schopné varovat islámskou společnost od všech možných forem přidružování (širku), morální zkaženosti a dalších úchylek od správné cesty, bude přístupné všem. Podobně všichni muslimové, laici nebo učenci, budou mít dobré základy co se týká hlavního poselství Koránu a stále více a více muslimů bude dosahovat vyšších stupňů tadabbur a bude stále menší a menší možnost, aby nějaký zkažený pseudoučenec svedl ostatní.
Závěrem je třeba říci, že Korán je „provazem Alláha“ (3:103), pokud se ho budeme pevně držet, bez nedbalosti a zneužívání, povede muslimskou ummu ke konečnému úspěchu v tomto životě i příštím. Ti, kdo pochybují o této síle Koránu, by měli znovu zvážit tvrzení o své víře. Otázka, kterou by si měl položit každý z nás, je: