Qijám al-lajl je zaopatření věřících a dárek od Alláha. Je to akt oddanosti i upřímnosti k Alláhu Vznešenému a cesta k očištění srdce. Je to zápas se sebou samým, úsilí zlepšit sílu vůle, posílit předsevzetí a porazit satana (al-Munadžžid, 2001). Díky tomuto intenzivnímu zápasu získají ti, kteří vykonávají tuto praktiku pravidelně, velké hodnoty a odměnu.
Modlitba qijám al-lajl je jednou z praktik proroka Muhammada, nechť mu Alláh žehná a dá mír, a něčím, co bychom se měli snažit napodobit. Je to něco, co on sám praktikoval až do své smrti. ‘Á´iša vyprávěla ‘Abdalláhu ibn Abi Qajsovi: „Nikdy nepřestávej s modlitbou qijám al-lajl, protože Posel Alláha ji nikdy nepřestal praktikovat. Když byl nemocný nebo se cítil unavený, modlil se v sedě.“ (Ahmad)
Bohužel v těchto dnech a v této době se na sunnu qijám al-lajl velmi zapomíná a ve svém každodenním životě jí praktikuje jen málo lidí. Velmi málo lidí se pokouší začlenit tento zvyk do svého života a ještě méně lidí ji praktikuje pravidelně.
Tento námět byl vybrán, abychom se pokusili obnovit tuto sunnu, aby si lidé uvědomili význam i užitek a abychom zdůraznili způsoby Proroka, nechť mu Alláh žehná a dá mír, které se týkají této podstatné součásti Islámu. Doufáme, že lidé si vezmou doporučení do svých srdcích a začnou si užívat to nejpříjemnějšího potěšení dostupné člověku díky Alláhovu milosrdenství.
I. HODNOTA A ZNAMENITOST NOČNÍ MODLITBY
Mnoho veršů v Koránu a hadíthů Proroka, nechť mu Alláh žehná a dá mír, dokládá znamenitost qijám al-lajl a zásluhy těch, kteří ji důsledně vykonávají. V Koránu to Alláh popisuje jako charakteristiku zbožných věřících:
„Však v zahradách a u pramenů bohabojní budou dlít přijímajíce to, co Pán jejich jim dává, neb před tím dobré skutky konali a jen malou část noci spávali.“ [Korán 51:15-17]
„Boky jejich se lůžkům vyhýbají, neboť oni Pána svého z bázně i touhy vzývají, a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají. Žádná duše neví, co z radostí skryto je pro ně odměnou za skutky jejich.“ [Korán 32:16-17]
Opravdoví věřící jsou ti, jenž vyplňují své noci uctíváním, spí málo, vstávají ještě před svítáním a žádají Alláha o milost a odpuštění. Budí se, zatímco ostatní spí a varují, když jsou ostatní nedbalí. Je to akt upřímné oddanosti Alláhu Vznešenému, který pozvedá duši na vyšší úroveň. Rozděluje také věřící od nevěřících tak, jak se o tom Alláh zmiňuje v Koránu:
„Zdaž ten, jenž pobožnost koná během hodin nočních padaje na tvář svou a stoje při modlitbě, a před životem budoucím na pozoru se má a v milosrdenství Pána svého doufá . . .? Zeptejte se: „Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?“ Však připomenou si to jen ti, kdož rozmyslem jsou nadáni.“ [Korán 39:9]
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, vyjevil znamenitou povahu qijám al-lajl v mnoha svých rčeních. Řekl: „Nejlepšími modlitbami po povinných modlitbách jsou ty, které jsou vykonávány za hluboké noci a nejlepším měsícem pro půst po Ramadánu je Alláhův měsíc který nazýváte Muharram.“ (Ahmad)
Z tohoto rčení vidíme, že noční modlitba je nejlepší z dobrovolných modliteb, kterou může věřící vykonat. Je to také jeden z nejefektivnějších prostředků, jak vstoupit do ráje. Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Ó lidé! Rozšiřte (pozdravení) míru, poskytněte jídlo (potřebným) a modlete se v noci, zatímco lidé spí – potom budete moci vstoupit do Džanna (ráje)s mírem.“ (at-Tirmidhí)
Qijám al-lajl je znamením spravedlnosti, znamená dostat se blíže k Alláhu Vznešenému a obdržet Jeho milosrdenství. Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Kdo v qijám odrecituje deset veršů, nebude zaznamenán jako nedbalý. A kdo v qijám odrecituje sto veršů, bude zaznamenán mezi zbožné. A kdo v qijám odrecituje tisíc veršů, bude zaznamenán mezi těm, kdo mají mnoho zbožných skutků.“ (Abú Dáwúd, Ibn Hibbán)
„Nejblíže je služebník ke svému Pánovi v poslední části noci. Jestliže můžeš být mezi těmi, kdo vzpomínají Alláha v této hodině, udělej to.“ (at-Tirmidhí, an-Nasa´i a al-Hákim)
„Nechť je Alláh milosrdný k muži, který vstává v noci, modlí se a vzbudí svou ženu k modlitbě, a jestliže ona odmítne, postříká jí obličej vodou. A nechť Alláh je milosrdný k ženě, která vstane v noci, modlí se a vzbudí svého manžela k modlitbě, a jestliže odmítne, postříká mu obličej vodou.“ (Abú Dáwúd, an-Nasa´i)
Jeden z nejprospěšnějších časů pro úpěnlivé prosby je během noci, jak je patrno z následujících hadíthů:
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Náš Pán sestupuje každou noc do nejnižšího nebe, když zbývá pouze jedna třetina noci.“ Říká: „Kdo Mě vzývá, abych mu mohl vyhověl? Kdo Mě o něco požádá, abych mu to mohl dát? Kdo hledá Mé odpuštění, abych mu mohl odpustit?“ (al-Buchárí, Muslim)
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „V noci je určitá hodina, na kterou když muslim narazí a požádá o dobré věci v tomto životě nebo životě budoucím, Alláh mu je poskytne. Toto se děje každou noc.“ (Muslim, Ahmad)
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Kdykoliv jde muslim spát ve stavu čistoty (s wudú´), usíná, zatímco si připomíná Alláha, a pak vstane během noci a požádá Alláha o cokoliv dobrého, On mu to udělí. (Ahmad, Abú Dáwúd, Ibn Mádža)
Satan se pokouší zabránit nám ve vzpomínání Alláha a umísťuje zaklínadlo nad hlavou každého, kdo jde spát. Vstávání na qijám al-lajl ničí satanovo zaklínadlo. Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Když jde někdo z vás spát, satan uváže v jeho týlu tři uzly a do každého foukne: „Máš před sebou dlouhou noc, tak se vyspi.“ Jestliže někdo vstane a připomíná si Alláha, jeden uzel se rozváže. Jestliže vykoná očistu (wudú´), další uzel se rozváže. A když se pomodlí, třetí uzel se rozváže a on začne být čilý a přátelský; jinak vstane rozmrzelý a unavený.“ (al-Buchárí, Muslim)
Z výše uvedených veršů Koránu a hadíthů Proroka, nechť mu Alláh žehná a dá mír, je zřejmé, jakou hodnotu a kolik kladů je připraveno pro ty, kteří důsledně a vroucně vykonávají modlitbu qijám al-lajl. Když to pochopíme, povede nás to k úsilí o zdokonalení noční modlitby a hledání požehnání Alláha Vznešeného.
II. PRAVIDLA A ZPŮSOB KONÁNÍ NOČNÍ MODLITBY
Tato část detailně popisuje sunnu Proroka, nechť mu Alláh žehná a dá mír, co se týká qijám al-lajl. Je důležité následovat jeho praxi důsledně a vyhnout se jakýmkoliv inovacím, které mohou být do naší víry (dín) zavedeny. Nejedná se o kompletní rozebrání tématu, ale o zdůraznění některých základních elementů této modlitby.
Čas modlitby qijám al-lajl
Čas qijám nastává po večerní modlitbě (‘íšá´) a trvá až do modlitby ranní (fadžr).
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Skutečně Alláh ti přidal modlitbu: je to witr[2], tak se jí modli mezi ‘íšá´ a fadžrem.“ (Ahmad)
Takže modlitba může být provedena v první části noci, ve střední části noci nebo v pozdní části noci, ale musí být vykonána po modlitbě ‘íšá´. (Fiqh as-sunna)
Ovšem nejlepší je modlit se qijám během poslední třetiny noci. Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Kdo se obává, že nevstane v poslední části noci, nechť se modlí witr v první části. Kdokoliv si myslí, že vstane v poslední části noci, nechť se modlí tehdy. Vskutku modlitby v poslední části noci se zúčastňují i andělé a je lepší.“ (Ahmad)
Také řekl: „Náš Pán sestupuje každou noc do nejnižšího nebe, když zbývá pouze jedna třetina noci.“ Říká: „Kdo Mě vzývá, abych mu mohl vyhovět? Kdo Mě o něco požádá, abych mu to mohl dát? Kdo hledá Mé odpuštění, abych mu mohl odpustit?“ (Muslim)
‘Amr Ibn ‘Abasa vyprávěl, že slyšel Proroka, nechť mu Alláh žehná a dá mír, říci: „Nejblíže přijde služebník ke svému Pánu uprostřed poslední části noci. Můžeš-li být mezi těmi, kdo vzpomínají Alláha Vyvýšeného v tento čas, tak to udělej.“ (al-Hákim, at-Tirmidhí)
Pokud máme na výběr modlit se v první části noci ve shromáždění nebo modlit se o samotě v poslední části noci, pak je lepší dát přednost modlitbě ve shromáždění. Je to kvůli odměně za modlitbu ve shromáždění, jak potvrdil Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír: „Kdokoliv stojí v modlitbě s imámem dokud (imám) neukončí modlitbu, je mu to zapsáno jakoby se modlil celou noc.“ (al-Masa´il). Byla to také praxe společníků v době chalífátu ‘Umara. (al-Džibáli)
Úmysl vykonat modlitbu qijám al-lajl
Před spaním by měl člověk mít úmysl vykonat noční modlitbu. Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Kdokoliv jde do postele (spát) s úmyslem vstát a modlit se během noci a podlehne spánku až do rána (nevzbudí se), bude mu zapsáno, co zamýšlel, a jeho spánek bude milodarem od Jeho Pána.“ (an-Nasa´í, Ibn Mádža). Fiqh as-sunna
Úmysl je důležitý, neboť pomůže člověku skutečně vstát a vykonat modlitbu; pakliže nevstane, přesto bude odměněn za svůj čestný úmysl.
Úpěnlivé prosby po probuzení
První věc, kterou je nutno učinit po probuzení, je vzpomínat Alláha Vznešeného v úpěnlivých prosbách. Několik hadíthů dokládá, co říkal Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, mnoho proseb, které můžeme použít. Následuje několik z nich:
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Kdokoliv vstane v noci a řekne: ‚Není boha kromě Alláha; Samotného bez partnerů. Jemu náleží svrchovanost a Jemu patří všechna chvála; On dává život a smrt, v Jeho rukou je všechno dobro a On je schopný všeho. Alláh je Vyvýšený; všechny modlitby patří Alláhu; není boha kromě Alláha; Alláh je Největší; není síly ani moci kromě Alláha; Alláh je Největší. Můj Pane! Odpust mi.‘ Kdokoliv to řekne a pak vysloví prosbu, dostane na svou prosbu odpověď a když vykoná omývání (wudú´) a pomodlí se, jeho modlitba bude přijata.“ (al-Buchárí, Ahmad)
Další prosba je vyprávěna Ibn ‘Abbásem, který řekl: Pokaždé, když Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, vstal, aby se pomodlil modlitbu tahadžžud[3], říkával: ‚Ó Alláhu! Všechny modlitby patří tobě; Ty jsi Držitel (vlastník) nebes i země a všeho, co je v nich. Všechny modlitby patří Tobě; Ty jsi Světlo nebes i země a všeho, co je v nich; všechny modlitby patří Tobě; Ty jsi Pravda a Tvůj slib je pravda a setkání s Tebou je pravda. Tvá slova jsou pravda; a Ráj je pravda a Peklo je pravda a všichni Proroci jsou pravda. A Muhammad je pravda a Hodina je pravda. Ó Alláhu! Vzdávám se Tobě, věřím v Tebe a jsem závislý na Tobě, a kaji se Tobě, a s Tvou pomocí diskutuji (s nevěřícími), a Ty jsi Soudce. Prosím odpusť mi mé minulé i budoucí hříchy; a cokoliv skrývám a cokoliv prozrazuji; Ty jsi Jediný, Kdo činí (některé lidi) předními a jiné vzadu; není nikdo, kdo má právo být uctíván, kromě tebe.‘“ (al-Buchárí)
Je také vhodné recitovat posledních deset veršů súry Ál ‘Imrán (rod Imránův). Ibn ‘Abbás vyprávěl, že jednu noc spal v domě své tety Majmúny, když tam byl přítomen Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír. Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, si chvíli povídal se svou ženou a poté šel spát. Když byla poslední třetina noci, možná chvilku poté, se Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, posadil, podíval se k nebi a recitoval následující verš až do konce súry: ‚Věru ve stvoření nebes a země a ve střídání noci a dne je znamení pro lidi rozmyslem nadané, kteří vzývají Alláha stojíce, sedíce i ležíce a kteří přemýšlejí o stvoření nebes a země a říkají: „Pane náš, Tys věru nestvořil toto vše pro nic za nic sláva Tobě! Ušetři nás trestu ohně pekelného! ‘ (Korán 3:191) (al-Buchárí, Muslim).
Použití miswáku[4] a provedení omývání (wudú´)
Bylo Prorokovou tradicí, nechť mu Alláh žehná a dá mír, používat po probuzení miswák. Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Když někdo vstane v noci k modlitbě, nechť použije miswák (k vyčištění zubů).“ (al-Buchárí, Muslim).
Jako pokračování předchozího hadíthu týkajícího se prosby, Ibn ‘Abbás vyprávěl, že Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír „sáhl na kožený měch s vodou, uvolnil jeho uzávěr, nalil vodu do nádoby a provedl správné a kompletní wudú´ beztoho, aby plýtval vodou. Poté se Prorok postavil k modlitbě, já jsem vstal také, vykonal wudú´ a postavil se po jeho levici. On mě chytil a postavil mě po své pravici.“ (al-Buchárí, Muslim).
Je zřejmé, že před modlitbou musí být vykonáno wudú´, neboť wudú´ je nezbytným předpokladem každé modlitby.
Vykonání modlitby qijám al-lajl
Je uznáváno, že Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, začínal svou noční modlitbu dvěmi krátkými cykly (rak‘a). ‘Á´iša vyprávěla: „Když Posel Alláhův vstal v noci, začal svou noční modlitbu se dvěmi krátkými ra‘ka. Pak se pomodlil osm rak‘a, poté witr.“ (Muslim).
Neexistuje pevně stanovený počet rak‘a, které musí být v tahadžžudu vykonány ani jejich maximálně možný počet. (Fiqh as-sunna). Samura ibn Džundub řekl: „Prorok Alláha nám nařídil modlit se během noci, trochu nebo mnoho, a na závěr se pomodlit witr.“ (at-Tabarání, al-Bazzár)
Ibn ‘Abbás vyprávěl, že Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Měl bys vykonat noční modlitbu, i kdyby to bylo jen jedno rak‘a.“ (at-Tabarání).
Je vhodnější modlit se v noční modlitbě jedenáct rak‘a, jelikož tak to praktikoval Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír. ‘Á´iša vyprávěla: „Posel Alláha se nikdy nemodlil více než-li jedenáct rak‘a, během ramadánu nebo jindy. Modlíval se čtyři rak‘a a ani se neptejte jak dobré a dlouhé byly. Potom se modlil čtyři rak‘a a ani se neptejte jak dobré a dlouhé byly. Potom se modlil tři rak‘a.“ (al-Buchárí, Muslim, at-Tirmidhí, an-Nasa´í, al-Bajhaqí, Ahmad, Malik).
‘Á´iša také řekla: „Posel Alláha se modlil v noci, v ramadánu a v dalších měsících třináct rak‘a, z nichž byly dvě rak‘a fadžr (ranní modlitba).“ (Muslim, Ibn Abí Šajbah)
Recitace Koránu během modlitby qijám al-lajl
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, neměl stanovenou délku recitace Koránu během noční modlitby. Jeho recitace se lišila v délce, někdy byla krátká, často však dlouhá a příležitostně byla velmi dlouhá. (al-Džibálí, 1999).
Ibn Mas‘úd řekl: „Modlil jsem se jednu noc s Prorokem. Stál (recitoval) tak dlouho, až jsem začal mít nutkání učinit něco špatného.“ Zeptali se ho: „Co jsi měl za nutkání učinit?“ Odpověděl jsem: „Měl jsem nutkání sednout si a nechat ho modlit se samotného.“ (al-Buchárí, Muslim)
Hudhajfa bin al-Jamán vyprávěl: „Modlil jsem se s Prorokem jednu noc; začal recitovat súru al-Baqara (súra č.2, Kráva). Pomyslel jsem si: ‚Pokloní se (rukú‘) po sto verších, ale on pokračoval. Pomyslel jsem si, že ji skončí ve dvou rak‘atech, ale on pokračoval. Tak jsem si myslel, že udělá rukú‘, když ji skončí, ale on začal recitovat súru an-Nisá´ a odrecitoval ji celou, pak začal recitovat súru Ál ‘Imrán a odrecitoval ji celou. Recitoval pomalu, když četl verš, který velebí Alláha, velebil Jej, když verš hovořící o prosbách k Alláhu, prosil Ho, když verš volající po ochraně Alláha, hledal u Něj ochranu. Potom vykonal rukú‘“. . . (Muslim, an-Nasa´í).
Je lepší učinit modlitbu qijám delší, zvláště modlíte-li se sami. Pakliže někdo vede modlitbu jako imám, pak by měl prodloužit recitaci jen tak, aby to nezatížilo ostatní, kteří se modlí s ním. (Noční modlitba, al-Džibálí). Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Kdokoliv se modlí a recituje deset veršů v jedné noci, nebude zaznamenán mezi nedbalými.“ (Abú Dáwúd, Ibn Hibbán).
Je zaznamenáno, že také řekl: „Kdokoliv se modlí a recituje sto veršů, bude zaznamenán mezi oddanými a upřímnými.“ (Abú Dáwúd, Ibn Hibbán).
Modlení se tlumeným hlasem (potichu)
Je povoleno modlit se noční modlitbu jak potichu, tak nahlas, ale nejlepší je mírně zvýšit hlas. (Noční modlitba, al-Džibálí).
Abú Qatada vyprávěl, že jednou v noci viděl Prorok Abú Bakra modlit se tichým hlasem. Pak uviděl ‘Umara, jak se modlí nahlas. Později řekl Abú Bakrovi: „Ó Abú Bakře! Míjel jsem tě, když jsi se modlil a tlumil hlas.“On odpověděl: „Ten, koho jsem soukromě oslovoval mě slyšel, ó Alláhův Posle.“ Pak Prorok řekl ‘Umarovi: „Ó ‘Umare! Míjel jsem tě, když jsi se modlil a zvyšoval svůj hlas.“ Odpověděl: „Ó Alláhův Posle! Takto jsem se probral ze spánku a odehnal satana!“ Prorok řekl: „Ó Abú Bakře, zvyš trochu svůj hlas a ty, ‘Umare, ztlum trochu svůj.“ (Abú Dáwúd, at-Tirmidhí)
Ibn ‘Abbás také vyprávěl: „Prorokova recitace (v qijám) byla taková, že jej bylo slyšet z vnější místnosti, zatímco on byl uvnitř (v ložnici).“ (Abú Dáwúd, at-Tirmidhí).
Nezatěžovat se příliš během modlitby qijám al-lajl
Člověk by se měl modlit tolik, kolik je schopen a odpočinout si, když začne být unavený nebo ospalý.
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, řekl: „Když někdo z vás vstane během noci kvůli noční modlitbě a jeho recitace Koránu začne být zmatená tak, že neví, co říká, měl by si lehnout.“ (Muslim)
Anas vyprávěl, že Posel Alláha přišel do mešity a uviděl provaz natažený mezi dvěma sloupy. Zeptal se: „Co to je?“ Když mu lidé řekli, že to je pro Zajnab bint Džahš, která se ho držela, když se cítila unavená, řekl ji: „Měla bys si lehnout a odpočinout si.“ (al-Buchárí, Muslim)
Je lepší vykonávat menší množství, ale pravidelně a důsledně , neboť se jedná o Prorokovu, nechť mu Alláh žehná a dá mír, tradici.
Posel Alláha byl otázán: „Jaký skutek je u Alláha nejvíce oblíben?“ Odpověděl: „Takový, který je vykonáván pravidelně, i když se bude jednat jen o malou věc.“ (al-Buchárí, Muslim)
‘Á´iša řekla: „Posel Alláha byl vytrvalý ve svých skutcích a když něco dělal, dělal to pravidelně.“ (Muslim)
‘Abdalláh ibn ‘Umar vyprávěl, že Prorok Alláha řekl: „Ó ‘Abdalláhu, nebuď jako ten a ten, který se modlíval modlitbu tahadžžud, ale potom toho zanechal.“ (al-Buchárí, Muslim).
III. EFEKTIVNÍ PROVEDENÍ QIJÁM AL-LAJL
Následují návrhy pro zlepšení našich schopností modlit se qijám al-lajl. Nejedná se o kompletní seznam, ale přesto poskytuje některé užitečné a účinné tipy.
Upřímnost k Alláhu
Upřímnost je v Islámu velmi důležitým aspektem víry. Čím více je věřící upřímný, tím více bude veden a bude mu napomáháno k podřízení se Alláhu a tím se k Němu dostane blíže. Je zapotřebí mít upřímný záměr modlit se qijám jen kvůli Alláhu (jen pro Něj).
Znát hodnotu modlitby qijám al-lajl
Pokud člověk pochopí hodnotu a odměnu za vykonávání modlitby qijám al-lajl, mělo by to takového člověka vést k touze přiblížit se co nejvíce svému Pánu a stát před Ním v tento čas. Je to jedna z nejlepších cest, jak se přiblížit Alláhu Vznešenému co nejvíce.
„Nejlepší modlitbou po povinných modlitbách je modlitba za hluboké noci. . .“ (Muslim)
Spaní na pravé straně a ve stavu čistoty (tahára)
Prorok řekl: „Kdokoliv z vás jde spát, nechť vyčistí svou postel úderem částí oděvu, neboť nemůže vědět, co do ní mohlo vlézt. Poté nechť ulehne na pravou stranu a nechť řekne: . . .“ (všichni se na něm shodují)
Také řekl: „Když jdeš spát, udělej wudú´ jako pro modlitbu.“ (všichni se na něm shodují)
Tyto praktiky mají zřejmý užitek, protože Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, je vykonával pravidelně.
Jít brzo spát a před usnutím recitovat adhkár (připomínání Alláha)
Prorok, nechť mu Alláh žehná a dá mír, doporučoval jít spát hned po modlitbě ‘íšá´.
Bylo vyprávěno, že Prorok dával přednost odkládání modlitby ‘íšá´ a neměl v oblibě spát před ní nebo mluvit po ní. (al-Buchárí)
Existují různé adhkár, které mohou být vysloveny před spaním, jak je dochováno v hadíthech. Některé z nich obsahují poslední tři súry Koránu, verš al-Kursí (verš Trůnu), poslední dva verše súry al-Baqara (Kráva), súra al-Káfirún (Nevěřící), atd.
Vyhnout se přílišnému jedení a pití
Přejídání se je jednou z hlavních překážek, která lidem brání ve vykonávání modlitby qijám al-lajl.
Prorok řekl: „Člověk nenaplňuje horší nádobu, než svůj žaludek. Pro syna Adama je dostatečné vzít si několik soust, aby mu dala sílu, kterou potřebuje. Když bude plnit svůj žaludek, nechť nechá jednu třetinu pro jídlo, jednu třetinu pro pití a jednu třetinu pro vzduch.“ (at-Tirmidhí, Ibn Mádža)
Vyhnutí se přílišnému jedení a pití učiní člověka lehkým a vzroste jeho schopnost probudit se v noci.
Vyhnout se hříchu
Člověk, který hřeší, nebude podpořen Alláhem ve vykonávání nočních modliteb. Jeden muž řekl Ibráhímovi ibn Adham: „Nemohu se modlit qijám al-lajl, řekni mi, jaký je proti tomu lék.“ Odpověděl: „Nehřeš během dne a On ti pomůže stát před Ním v noci, protože tvé stání před Ním v noci je jednou z největších poct a hříšník si nezaslouží takovou poctu.“
IV. ZÁVĚR
Qijám al-lajl je jedním z nejkrásnějších darů, které nám Alláh Vznešený dal. Je vyhrazena zvláště těm, kteří se snaží (usilují) proti svému horšímu „já“ a upřímně se obracejí k Alláhu. Je pro ty, kteří prolévají slzy během hluboké noci, hledají Alláhovo milosrdenství a odpuštění. Hodnota a znamenitost této modlitby jsou bez hranic. Jako věřící bychom měli usilovat o provádění této důležité Prorokovy sunny v našem každodenním životě. Postup a způsob, jak ji vykonávat, jsou zřetelně popsány v tomto článku. Qijám al-lajl je jednou z cest do Ráje a zvláštní odměnou pro ty, kteří se snaží být Alláhu co nejblíže v tomto životě.
[1] Qijám al-lajl: noční bdění. Strávení části noci ve zbožnosti, zvláště v modlitbě.
[2] Modlitba lichého počtu. Jedná se o modlitbu s lichým počtem cyklů (rak’a).
[3] Noční modlitba, jiný výraz pro qijám al-lajl.
[4] Dřívko na čištění zubů.