Živé bytosti, které tvoří největší populaci na světě, jsou mravenci. Na každých 700 miliónů mravenců, kteří přicházejí na tento svět, připadá pouze 40 novorozených lidí. A je zde mnoho dalších zajímavých informací, které se můžeme o těchto stvořeních dozvědět.
Mravenci, jedna z nejvíce „sociálních“ skupin třídy hmyzu, žijí ve společnostech, které se nazývají kolonie a které jsou mimořádně dobře „organizované“. Jejich organizace je v tak vyspělém stupni, že můžeme říci, že v tomto ohledu mají civilizaci podobnou té lidské.
Mravenci se starají o své potomky, chrání své kolonie a bojují, stejně jako shromažďují a uskladňují svou potravu. Existují také kolonie, které provozují „krejčovství“, věnují se „zemědělství“ nebo „živočišné produkci“. Tato zvířata, se svou velmi silnou komunikační sítí, jsou tak dokonalá, že nemohou být srovnána s žádným jiným organismem, co se týká sociální organizace a specializace.
V současnosti naši inteligentní a vzdělaní výzkumníci pracují dnem i nocí ve výzkumných týmech vytvořených za účelem formulace úspěšné sociální organizace a trvalého řešení sociálních a ekonomických problémů. Ideologové vytvářejí sociální modely po staletí. Přesto pokud se podíváme na svět celkově, žádného ideálního socio-ekonomického řádu jsme dosud nedosáhli, ani přes všechny tyto intenzívní snahy. Protože koncept řádu u lidských společností byl vždy založen na soutěži a individuálních zájmech, dokonalý sociální řád nebyl nikdy možný. Na druhou stranu mravenci si zachovali sociální systém, který je pro ně ideální milióny let až do dnešního dne.
Jak může takové drobné stvoření utvořit takový řád? To je otázka, na kterou se musíme snažit odpovědět.
Evolucionisté, když se pokoušeli odpovědět na tuto otázku, odvodili, že mravenci se vyvinuli před 80 milióny let z archaické skupiny vos a že se začali socializovat před 40 miliony let, náhle, „z jejich vlastního popudu“ – a že vytvořili nejvyšší stupeň evoluce hmyzu. Ovšem nijak nevysvětlují příčiny a proces vývoje této socializace. Základní mechanismus evoluce vyžaduje „boj o přežití“. Pak tedy každý druh a každé individuum tohoto druhu by mělo myslet jen na sebe a své vlastní potomky. (Proč a jak začalo myšlení na vlastní potomky je dalším slepým koncem evoluce, ale pro tentokrát tyto úvahy přeskočíme). Samozřejmě zůstalo nezodpovězeno, jak tato „pravidla evoluce“ mohou formovat sociální systém s principem obětování sebe sama ve prospěch celku.
Otázky, které by měly být zodpovězeny, nejsou omezeny jen na tuto. Mohou tato stvoření, jejichž nervové buňky jednoho miliónu z nich dohromady váží jen 20 gramů přijmout rozhodnutí socializovat se do skupin „jen tak“? A mohli se dát dohromady, aby sestavili pravidla této socializace poté, co by takové rozhodnutí přijali? I kdybychom přijali, že je to možné, podřídili by se všichni z nich novému systému bez výjimky? Formovali pokročilý sociální řád založením kolonií s milióny členů poté, co překonali všechny tyto zdánlivé nemožnosti?
Jak se potom objevil „kastovní systém“? Nejdříve musí být odpovězena tato otázka: Jak se vyvinul rozdíl mezi královnou a dělníkem? Evolucionisté k tomuto bodu řeknou, že skupina z dělníků opustila práci a vyvinula fyziologii odlišnou od ostatních dělníků tím, že během dlouhé doby prošla genetickými proměnami. Pak jsme ovšem postaveni před otázku, jak takové „budoucí královny“ byly během této transformační doby vyživovány. Mravenčí královny si nevyhledávají potravu. Jsou krmeny potravou, kterou přinášejí dělníci. Někteří dělníci se mohou považovat za královny, ale jak a proč ostatní dělníci přijmou tuto hierarchii? Navíc proč souhlasí s tím, aby krmili tuto královnu? „Boj o život“, který podstupují podle evoluce, vyžaduje, aby mysleli jen sami na sebe.
Všechen hmyz tráví většinu svého času hledáním potravy. Hledají a požírají potravu, znovu vyhladoví a znovu hledají jídlo. Také utíkají před nebezpečím. Když přijmeme evoluci, musíme také přijmout, že mravenci také kdysi žili individuálně, ale jednoho dne, před milióny let, se rozhodli socializovat. Vyvstává otázka, jak se „rozhodli“ formovat tento sociální řád bez jakékoliv známé komunikace mezi sebou, protože podle evolucionistů, komunikace je důsledkem socializace. Navíc otázka, jak se rozvinula genetická mutace potřebná pro socializaci, nemá vůbec žádné vědecké vysvětlení. Všechny tyto argumenty nás přivádějí do jednoho bodu: Prohlášení, že mravenci se začali socializovat jednoho dne před milióny let, jde proti všem zákonům logiky. Jediné možné vysvětlení je následující: Sociální řád byl stvořen spolu s mravenci a tento systém se nezměnil od první kolonie na zemi až do dnešní doby.
Alláh říká v Koránu, když připomíná včely, které mají podobný sociální řád jako mravenci, že tento sociální řád jim byl „vnuknut“:
Pán tvůj pak vnukl včelám: Zřiďte si příbytky své v horách, ve stromech i v tom, co lidé si postaví! Potom požívejte z plodů všech a kráčejte po cestě Pána svého pokojně! A z útrob jejich pak vychází nápoj barev rozličných, v němž lék jest pro lidi. A to věru je znamení pro lid přemýšlivý. [Korán 16:68-69]
Tento verš nám předává poselství, že všechno, co včely dělají, je řízeno „vnuknutím“ od Alláha, které jim dal.
Podle toho všechny „domovy“ tj. úly – a tedy celý sociální řád v těchto úlech – a všechna práce, kterou vykonávají, aby vytvořily med, jsou vykonávány díky vnuknutí od Alláha, které jim dal.
Když se podíváme na mravence, uvidíme, že je to s nimi velmi podobné. Alláh je také inspiroval sociálním pořádkem a oni se jim řídí absolutně. To je důvod, proč každá skupina mravenců vykonává povinnosti, které mají přidělené, perfektně a s absolutním odevzdáním se a neusiluje o to, dělat něco jiného.
A to je zákon přírody. Nejsou zde žádné náhodné „boje o přežití“, jak předpokládají evolucionisté a nikdy zde žádné nebyly. Naopak, všechna žijící stvoření se živí potravou, která je pro ně předepsaná a vykonávají povinnosti, které jim Alláh přidělil. Protože:
… není zvířete jediného, aby je (Alláh) nedržel za kštici jeho. [Korán 11:56]
… vždyť Alláh sám je živitel, vládce síly a nezviklatelný! [Korán 51:58]