Skutky jsou hodnoceny podle úmyslů

Dr. Yusuf Al Qaradáwí

Skutky s podobnou vnější formu mohou být hodnoceny jednou jako chvályhodné a
podruhé jako hříšné a to podle úmyslu, který za nimi stojí.

Protože úmysl (níja) ve významu stejně jako v hodnotě každého činu je velice důležitý, učenci uznali základní právní pravidlo: „Skutky jsou posuzovány podle úmyslů.“
Tento zákon hraje hlavní úlohu ve všech aspektech právní vědy a zákonů odvozených od tohoto pravidla je mnoho. Například smlouvy jsou posuzovány podle skutečného cíle účastníků a ne podle toho, jak byly sepsány.
Další aplikací můžeme nalézt v hadithu: „Alláh odpustil mé ummě jejich (neúmyslné) chyby, zapomnětlivost a činy z donucení.“
Al Buchári užíval hadith: „Skutky jsou posuzovány podle úmyslů“ , k tomu, aby vyvrátil názor, připisovaný některým učencům, že priorita musí být kladena na formu a tvar a ne na jádro skutečnosti, na slova a ne na jejich význam. Důvěryhodní vědci s přesvědčivými důkazy z Koránu, sunny, tradice společníků a následovníků, tento nesprávný závěr odmítli.

Jeden z důsledků přihlížení k úmyslu je to, že na jeden stejný čin může být pohlíženo různými právními předpisy a může se lišit morální váhou a odměnou v posmrtném životě pouze v závislosti na úmyslu toho, kdo tento čin vykonal.
Dobrým příkladem může být tradice Proroka Mohameda (nmBž) týkající se chovu koní. Pro jednoho člověka je to odměna a požehnání, pro jiného hřích a pro třetího je to pouze prostředek k obživě.
Jiný hadith říká: „Existují tři druhy koní: Jedny pro Milosrdného (Alláha), jedny pro Satana a jedny pro člověka,“ a to záleží na úmyslu jejich majitele.
Imam Ahmed vypráví hadith od jednoho člověka z ansárů (pomocníků v Medíně): „Existují tři druhy koní: jedny pro Alláha – jejich hodnota, dostihy a jejich chov budou odměněny. Další koně jsou určení pro sázky a hazard, jejich hodnota a dostihy jsou hříšné. Třetí druh koní jsou pro člověka, aby je využíval ke svému životu s vírou, že jejich majitel se vyhne chudobě.“
Ibn Masud vypráví: „Koně jsou rozděleni do tří kategorií: jedny pro Alláha, jedny pro Satana a třetí pro člověka. Co se týká první kategorie, to jsou koně na cestě Alláha. Proto jejich jídlo, moč a stolice budou umístěny na váze na misce dobrých skutků. Koně pro Satana jsou ti, kteří jsou používáni k sázení a hazardu, zatímco koně pro člověka jsou ti, které používá ke svému životu jsou ochranou před chudobou.“ Zaznamenali Al Buchari a Muslim

Assujuti říká: „Učenci říkají, že úmysl ovlivňuje skutky. Spoléhání se na Alláha versus neschopnost jednat, doufání versus plané naděje, láska k Bohu versus láska k prospěchu, upřímná rada versus bagatelizace a pomlouvání, dárek versus úplatek, objasnění svých podmínek versus stěžování si – u všech těchto dvojic vidíme, že zatímco první je dobré, druhé je špatné. Přestože jejich forma je stejná, liší se v úmyslu, který za nimi stojí.

Imam Ibn Al Qajjim zdůrazňuje význam úmyslu v hodnocení skutečné hodnoty každého skutku ve své knize Alam almuwaqqín. Skutky se stejnou vnější formou mohou být hodnoceny jako chvályhodné nebo jako hříšné, což záleží na úmyslu, který za nimi stojí. Například vytlačování šťávy z hroznů se záměrem vyrobit z ní víno je hříchem a Prorok odsoudil ty, kdo to provádějí. Lisování za účelem výroby octa nebo sirupu je však dovoleno. Úmyslný prodej zbraně, která bude použita k zabití muslima je jasně nezákonný čin, protože podporuje hřích a agresi, zatímco prodej zbraní pro zákonnou válku na cestě Alláha je správným a dobrým činem. Dalším příkladem je praxe mezi některými obyčejnými lidmi, kteří vynášejí nesmyslné přísahy, kterými se oddělují od Alláhova náboženství, když se jim přihodí určité věci. Obvykle takovéto přísahy neznamenají nic víc než zdůraznění toho, jak důležitá je pro ně daná záležitost. Pokud člověk nemínil nic víc než toto, víra takového člověka není zasažena a nemůže být nazýván nevěřícím. Pokud ovšem na druhou stranu mínil svá slova vážně, že by se skutečně vzdal Islámu, pokud by se naplnila určitá podmínka, potom se stává nevěřícím, jestliže se daná podmínka uskuteční. Podobně slova – ať již napsaná či vyslovená – používaná k deklaraci rozvodu budou opět vázaná na úmysl a záměr muže. Pokud je to jeho úmyslem, rozvod bude platný. Když muž řekne své ženě: „Jsi jako má matka“, může mít toto konstatování dva významy: pokud má na mysli zihar (staroarabská tradice podobná rozvodu, podle níž manžel řekne své ženě: „Jsi jako záda mé matky“), nastává rozvod. Pokud má jednoduše na mysli, že jeho žena je jako jeho matka pro svou dobrou povahu, potom to není důvodem k rozvodu. Pokud je zabíjení zvířat prováděno jako oběť Bohu, potom tento skutek je požehnaný a akceptovaný. Pokud jsou zvířata obětována pro někoho jiného než Alláha, je to nezákonné a zakázané. Ibn Al Qajjím ve své knize Ar Rúh říká: „Přestože jeden skutek má jednu formu, může být dobrý nebo špatný.“

Toto je mínění Alláha Taala ohledně světských smluv stejně jako aktů uctívání, odměn a trestů. Moje pojednání upozorňuje na zásadu dobrého předsevzetí v každém skutku našeho života, ať již se týká uctívání (ibáda) nebo světských záležitostí (muamala).