Když muslimové emigrovali z Mekky do Medíny, v čase hidžry bylo pro věřící ustanoveno pět povinných modliteb. První modlitba za úsvitu salát al-fadžr, druhá následující v poledne salát az-zuhr, třetí odpoledne uprostřed mezi polednem a západem slunce salát al-´asr, čtvrtá při západu slunce salát al-magrib a v noci pátá po vyhasnutí posledních červánků salát al-´iša. Pro muslimy nebylo snadné shromáždit se v přesně určeném čase k modlitbě, zvláště pak, když byli zaměstnáni těžkou prací.

Jednou Prorok Muhammad, nechť mu Alláh žehná, diskutoval s ostatními muslimy, jakým způsobem svolávat věřící muslimy ke společné modlitbě. Někteří navrhovali používat zvon, stejně tak jak jej používali křesťané, druzí zase navrhovali roh, který používali židé.

Jeden z Prorokových společníků ´Abdulláh bin Zaid měl v noci sen, ve kterém uviděl cizince nesoucího v rukou krásný zvonek (naqúse) a roh. Abdulláh si je přál koupit, aby mohl svolat lidi k modlitbě. Zašel za cizincem a vysvětlil mu důvody, pro které by rád zakoupil zvonek a roh, jež cizinec držel v ruce. Cizinec se na Abdulláha upřímně podíval a poradil mu daleko lepší způsob, jak svolat věřící k modlitbě a to s použitím slov adhánu:

Alláhu Akbar, (4x)
Ašhadu an lá iláha illa lláh, (2x)
Ašhadu anna Muhammadan rasúlu lláh, (2x)
Hajja 'ala s-salát, (2x)
Hajja 'ala l-faláh, (2x)
Alláhu Akbar, (2x)
Lá iláha illá lláh (1x)



Alláh je převeliký. (4x)
Vyznávám, že není božstva kromě Alláha. (2x)
Vyznávám, že Muhammad je posel Alláha. (2x)
Vzhůru k modlitbě! (2x)
Vzhůru k úspěchu! (2x)
Alláh je převeliký. (2x)
Není božstva kromě Alláha. (1x)




Cizinec se na chvíli odmlčel a řekl ´Abdulláhovi: „A když přijdou věřící k modlitbě, říkejte iqáma „zahájení modlitby“ v následujícím znění“:

Alláhu Akbar, (2x)
Ašhadu an lá iláha illa lláh, (1x)
Ašhadu anna Muhammadan rasúlu alláh, (1x)
Hajja 'ala s-salát, (1x)
Hajja 'ala l-faláh, (1x)
Qad qámati s-salát (1x)
Alláhu Akbar, (2x)
Lá iláha illá lláh (1x)



Alláh je převeliký. (2x)
Vyznávám, že není božstva kromě Alláha. (1x)
Vyznávám, že Muhammad je posel Alláha. (1x)
Vzhůru k modlitbě! (1x)
Vzhůru k úspěchu! (1x)
Modlitba začíná. (1x)
Alláh je převeliký. (2x)
Není božstva kromě Alláha. (1x)




Nato se ´Abdulláh bin Zaid probudil. Zašel ihned za Prorokem, nechť mu Alláh žehná, aby mu vyprávěl svůj sen a slova, která si zapamatoval. Prorok, nechť mu Alláh žehná, vyslechl celý příběh a řekl: „To byl pravdivý sen, běž za Bilálem a nauč jej slova, která ti řekl cizinec ve svém snu, neboť Bilál má silnější hlas než-li ty.“

Tímto rozhodnutím prorok Muhammad, nechť mu Alláh žehná, ustanovil v Medíně prvního muezzina svého věrného přítele Bilála.

Krátce po rozmluvě s Prorokem, nechť mu Alláh žehná, se Abdulláh bin Zaid vydal za Bilálem, aby jej naučil slova, která slyšel ve svém snu a Bilál s těmito slovy začal svolávat věřící k modlitbě.

Nato přispěchal k Prorokovi, nechť mu Alláh žehná, ´Umar ibn al-Chattáb, aby mu řekl: „Posle Alláha, při Tom, kdo tě poslal s pravdou, já jsem slyšel ve svém snu stejný adhán, kterým nás Bilál svolával k modlitbě.“
A Prorok Muhammad, nechť mu Alláh žehná, na to řekl: „Sláva Alláhovi.“

Od té doby, když nastane čas modlitby, svolává muezzin adhánem věřící, aby se mohli společně pomodlit.




MUEZZIN
Je člověk, který oznamuje voláním adhánu počátek modlitebního času.
Než-li začne muezzin pronášet adhán postaví se tváří směrem ke Ka´abě, která stojí v Mekce, zvedne ruce, palce položí k uším a volá silným hlasem muslimy k modlitbě. Když říká hajja 'ala s-salát otáčí hlavu směrem doprava a když říká hajja 'ala l-faláh otáčí tvář směrem doleva.
Adhán v klasickém pojetí volá muezzin z ochozu minaretu. Dnes se často používá moderních ampliónů a dosti často i nahrávky z magnetofonu. V moderní době díky novým technologiím je adhán vysílán také rozhlasem nebo televizí.

ADHÁN
Když se nachýlí čas k modlitbě, svolává muezzin věřící, aby je vyrozuměl, že nastal čas k modlitbě. Je pronášen velmi nahlas.

IQÁMA
Zahájení modlitby - jsou to slova, která věřící pronáší těsně před modlitbou.





Příběh adhánu vychází z hadíthu vyprávěného podle ad-Dárimího, Ahmada, Ibn Mádži,Ibn Chuzajmy, at-Tirmidhího a al-Buchárího – upraveno jako příběh pro děti.