Vyplachování úst a nosu je považováno za sunnu podle škol imámů Abu Hanífy, Málika a aš-Šáfího a dokonce za povinnost (fard) podle školy imáma Ahmada. Imám Ahmad je totiž považuje za součást omytí obličeje předepsaného pro modlitbu. Ať už je to sunna nebo fard, není vhodné je zanedbávat, ani během půstu ani mimo něj.

Od muslima se pouze vyžaduje, aby si nevyplachoval ústa tak, že by se voda dostala do krku. Není možné vyplachovat si ústa nějakým přehnaným způsobem, který neodpovídá tomu, co děláme běžně.

Jeden hadíth uvádí: „Když si vyplachuješ nos, dělej to úplně, ledaže by ses postil.“ (aš-Šáfí, Ahmad, a další)

I kdyby se voda náhodou dostala do krku, neporuší to půst. Pokud je to nezáměrné, je to stejné, jakoby nám do úst vlétlo trochu mouky, prach, moucha atd.

Dokonce ani vyplachování úst, které se provádí mimo omytí k modlitbě, neruší půst, samozřejmě za předpokladu, že se voda nedostane do žaludku.