FATWY | |
Název: | OTROCTVÍ |
Odpovídá: | Dr. Sayyid Abu Ala Al Mawdudi |
Zdroj: | Islamophile.org |
Otázka: | Nemuslim se mě zeptal, jak může islám dovolovat něco tak strašného jako otroctví. Nevím, co mám odpovědět. |
Odpověď | |
Ve jménu Alláha milosrdného slitovného Je samozřejmé, že otroctví je akt, který člověka ponižuje. Je to vážný útok na jeho lidská práva, protože ho vystavuje ponižování a špatnému zacházení. Kromě toho je člověk postaven na úroveň pouhého zboží, které se nakupuje a prodává. Je zbytečné připomínat, že islám je náboženství, které neustále vyzývá k ochraně člověka a jeho důstojnosti a odsuzuje otroctví. Všechna pravidla a učení islámu jasně stanoví, že islám je proti tomu, aby byl člověk v otroctví. Úryvek z knihy„Lidská práva v islámu“ od Abu Ala Al Mawdudiho: Evropané jsou velice hrdí na to, že zrušili otroctví. I když to udělali teprve v 19. století. Celá staletí před tím však v Africe chytali ve velkém miliony lidí a odváželi je do nových kolonií jako zvířata. Svědčí o tom knihy, které napsali sami Evropané. Obchod s otroky trval 350 let. Západní autoři odhadují, že od roku 1680 do roku 1786 bylo jen pro odvoz do britských kolonií chyceno 20 miliónů otroků. O lodích, na kterých byli otroci převáženi, a o úmrtnosti na nich snad ani není nutné mluvit. Evropané tedy zotročili milióny a milióny lidí a vytýkají muslimům otroctví? To je jako kdyby zločinec obviňoval nevinného. Teď se rychle podívejme na postavení a povahu otroctví v islámu. Problém otroctví v Arábii se tak vyřešil během třiceti nebo čtyřiceti let. Potom byla v islámské společnosti zachována jen jedna forma otroctví - váleční zajatci zajatí na válečném poli. Tyto válečné zajatce živila muslimská vláda, dokud nepřátelská vláda nesouhlasila s tím, že je vymění za muslimské zajatce nebo za výkupné. Pokud válečné zajatce nikdo nevyměnil za muslimské zajatce ani je nevykoupil, rozdělil je stát mezi vojáky, kteří je chytili. Bylo to určitě lidštější, než je držet v nějakých koncentračních táborech. Pokud byly chyceny ženy a nikdo je nevykoupil, byly také přiděleny jednomu vojákovi, žádné zajaté ženy nebyly nuceny k prostituci. Dnešní zkušenosti ukazují, že pokud jsou zajati vojáci, jejichž vláda je velice slabá a nemá možnost vyjednat jejich návrat, zachází se s takovými válečnými zajatci hůře než s otroky. Může nám snad někdo něco říct o osudech lidí, kteří byli zajati v Rusku během druhé světové války? Možná ani otroci, kteří stavěli pyramidy, nepracovali za tak krutých podmínek jako vězni na Sibiři. A jak se zacházelo s válečnými zajatci Němců a Japonců? Alláh Všemohoucí ví nejlépe. |