Výchova dětí v islámu (2.díl)
Datum: 08. 08. 2003
Imám: Karam Badawy
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři, milé sestry v islámu,
v jednom z minulých kázání jsme mluvili o výchově dětí. Seznámili jsme se s důležitými kroky ve výchově dětí v době ještě před jejich narozením.
Pro toto období, před narozením dítěte, platí 3 kroky:
- Výběr správné muslimské manželky, jež dodržuje své náboženství.
- Vzpomenutí Boha (duá) před každým pohlavním stykem. Tato du´a zní: Ó Bože, odvrať nás od Satana a odvrať Satana od toho, co nám poskytneš.
- Chování matky během těhotenství.
Dnes budeme mluvit o výchově dětí ihned po jejich narození. V tomto duchu vzpomeneme důležité postupy, jež zachovávají přirozenost vlastní všem dětem těsně po narození.
Jak řekl Posel Boží (nmAž) ve výroku: Každé novorozeně se narodilo ve stavu přirozenosti (fitra) a teprve jejich rodiče z nich udělají žida, křesťana nebo Madžúse (polyteistu).
Věci, které se dělají neprodleně po narození
- provolat adzán u pravého ucha novorozeněte a iqáma u levého ucha novorozeněte. A to proto, aby vzpomenutí jména Božího bylo to první jež se zanese k uším dítěte.
Dítě se při poslechu adzánu těsně po narození uklidní na těle i na duši a převládne u něj klid a pohoda.
- přetřít dásně dítěti datlí.
Datle se mírně rozmělní a poté se jí přetřou dásně dítěte nebo přidržujíce se datle vloží do úst dítěte, aby ji jazykem mohlo ochutnat.
- oholit vlasy dítěte, a vyvážit jejich hmotnost zlatem a poté částku věnovat na dobročinnost. Tato dobročinnost zajistí dítěti požehnání a ochrání ho od špatnosti.
- Výběr dobrého jména dítěti.
V tomto smyslu jsme velice překvapeni, že zde v Evropě se můžeme mnohokrát setkat s evropskými jmény u muslimských dětí, které tak pojmenovali jejich muslimští otcové poté co se oženili s Evropankami. Přitom se tímto neblahým krokem ztratí mnoho z osobnosti muslima.
Uvedeme několik nenásledováníhodných příkladů ohledně pojmenování dětí:
- dávat dětem směšná jména
- dávat jména, jež odvracejí uhranutí od dítěte, např. ubožák, chudák, žebrák
- dávat zavrženíhodná jména, např. Lenin, Stalin, Marx…nebo jména jež mají ve významu zoufalost – válka, hořkost….
Je vhodné pojmenovat děti podle jmen Proroků, přátel Proroka či jeho následovníků apod. nebo jménem obsahující jméno Boží s před jménem Abd, nebo jmény označujícího něco hezkého a optimistického.
Aqíqa
Je to velice známá tradice (sunna) Prorokova. Znamená pozvat lidi na pohoštění při příležitosti narození dítěte. Obsahuje několik postupů:
- aby se za dítě porazila sedmý den ovce či jiné zvíře typu kozy apod. či 14. den či 21. den po narození. Jestliže to není možné v těchto dnech tak se může porazit zvíře kdykoliv jindy až do dospělosti dítěte.
- za holčičku se poráží 1 beran (či jiné zvíře), za chlapce 2 kusy
- Je možné lidem rozdat syrové maso a také je možné a lepší maso uvařit a pozvat na něj lidi
- jídlo aqíqy není určeno pouze pro chudé a myšleno jako dobročinnost, ale zvou se přátelé, příbuzní, sousedi
Přirozené kojení
To vyplývá z verše súry (Kráva: 233) : Matky kojí děti své plné dva roky, a to je pro toho, kdo chce, aby bylo dovršeno kojení .
S vědomím, že přirozené kojení má nespočetně výhod jak pro dítě tak pro matku a upevňuje vztahy mezi nimi .
Upozornění na rozličné novoty, jichž se někteří muslimové při narození dítěte dopouštějí
- pověšení různých amuletů na krk či na oděv dítěti, jež ho mají chránit od zla, uhranutí a přinést mu dobro. Toto je jasné přidružování k Bohu a výraz polyteizmu.
- Pociťování smutku a zloby při narození děvčete a přehnané projevy radosti u narození chlapce. Tyto škodlivé projevy jsou velice rozšířené a my k tomu musíme dodat, že jsou jasným znakem nevědomosti (džahl) a zaostalosti. Bůh o chování nevědoucích lidí mluví v Koránu takto: Když však je někomu z nich oznámeno narození dcery, tu zachmuří se černě jeho tvář a je naplněn zlostí, skrývá se před lidmi pro hanbu toho, co bylo mu oznámeno, a neví, zda pro potupu svou si dítě ponechat má, či zakopat je do země. Což nejsou hnusná jejich rozhodnutí? (Včely: 58-59).
Tímto chováním chceme po ženě něco, co je nad její síly, jelikož ona pohlaví dítěte určit a ovlivnit nemůže a dáváme jí tím také pocítit ponížení a pokoření. Na tomto špatném myšlení je daleko nejhorší vzpouzení se osudu daným Bohem a vzpírání se daru božího. Ať se člověk sám sebe zeptá : „Co kdybych byl neplodný“?, ať děkuje Bohu za dary, jež jsou mu poskytovány.
Všichni by si měli uvědomit, že úplné a dostačující dobro je v následování sunny Prorokovy a moudrosti z ní vyplývající. A to je přesně to, co přináší dítěti úspěch, štěstí a ochranu.