Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Bratři a sestry v Islámu,
měsíc muharram, ve kterém se právě nacházíme, představuje období plné velkých příležitostí, jak se přiblížit k Alláhu. Tento měsíc je první v islámském kalendáři a je to zároveň jeden ze čtyř posvátných měsíců, o kterých Alláh mluví v Koránu (ve významu): „Zajisté počet měsíců u Alláha je dvanáct měsíců, stanovený v Knize Alláha v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, a to je náboženství neměnitelné. Proto si v nich nečiňte vzájemně zlé“ (súra 9, verš 36).
Qatada (jeden z tábi´ín – generace následovníků Proroka) řekl v komentáři k tomuto verši, že křivda v těchto měsících je horší než křivda v ostatních měsících. Křivdou však není myšlena pouze křivda ostatním lidem, ale i sama sobě (hříchy, přidružování …).
Doporučení držet půst
Půst obecně je jeden z nejvýznamnějších způsobů, jak se přiblížit k Alláhu. Prorok (sAs) řekl, že kdo drží půst jeden den, Alláh ho za to oddálí od pekla 70 podzimů. Tento nepovinný půst je ještě více doporučený a lepší právě v měsíci muharram.
Abú Hurajra vypráví o Prorokovi (sAs), že řekl: „Nejlepší půst po ramadánu je v posvátném měsíci Alláha muharramu a nejlepší modlitba po povinné je noční modlitba.“
Výrokem je myšleno, přidávat v muharramu v držení půstu, ale nikoliv držet půst celý měsíc. Prorok (sAs) nikdy nedržel půst po celý jeden měsíc, kromě měsíce ramadánu. Doporučeno je tedy držet půst například v pondělí a ve čtvrtek, v 9. a 10. den z měsíce muharram a tři dny z prostředku měsíce (13., 14. a 15. muharramu).
Výzva k držení půstu v den ‚’Ášúrá‘
‘Ášúrá‘ je 10. den z měsíce muharramu a letos bude odpovídat 2. 3. 2004 (úterý). Původ půstu tohoto dne je objasněn ve výroku o Ibn ´Abbásovi: „Prorok (sAs) jednou přišel do Medíny a zjistil, že židé drží půst v tento den. Když se zeptal, proč to dělají, bylo mu řečeno, že toto je dobrý den, kdy Alláh zachránil Mojžíše a věřící a potopil faraóna spolu s těmi, kteří ho následovali. Mojžíš držel půst v tento den, a proto to děláme i my (židé).“ Prorok (sAs) řekl: „My máme větší právo na Mojžíše než vy.“ A sám začal držet půst v tento den a přikázal věřícím, aby tak také učinili.“
Je z milosrdenství Alláha, že učinil půst tohoto jediného dne důvodem pro odpuštění hříchů celého předchozího roku.
V Sahíh Muslim je psáno, že když byl Prorok (sAs) tázán na půst dne ‚’Ášúrá‘, odpověděl: „Odpouští předchozí rok.“
Muslim se však v žádném případě nesmí spolehnout na takovéto příležitosti, ve kterých se odpouští hříchy, jako je např. den ´Arafa apod. a hřešit, jak chce s domněním, že mu bude odpuštěno. Pro získání tohoto odpuštění je totiž podmínkou se vyhnout tzv. kabá‘ir (velkým hříchům), to proto, že Prorok (sAs) řekl: „Povinné modlitby, od páteční modlitby ke druhé a od ramadánu k ramadánu je odpuštěno vše, co bylo mezi nimi, pokud se muslim vyhne kabá‘ir.“
Prorok (sAs) nás vyzval k tomu, abychom rozlišili mezi půstem židů a půstem muslimů
Židé drží půst pouze v den ‘Ášúrá‘a je pro ně svátkem. Proto nás Prorok (sAs) vyzval, abychom rozlišili mezi naším půstem a jejich tím, že budeme držet půst jeden den před nebo po ‘Ášúrá‘.
Prorok (sAs) řekl: „Pokud budu příští rok živ, budu se postit také devátého.“
Pozn.: Devátý Muharram bude letos odpovídat pondělku, 1. 3. 2004 a muslim se ho může postit s několika záměry (nijja) najednou (nijja držet půst pro to, že je pondělí, tedy sunna o Prorokovi (sAs), dále kvůli tomu, že je měsíc muharram a zároveň proto, že je 9. muharram).
Stupně půstu dne ‘Ášúrá‘
Imám Ibn al-Qajjim rozdělil půst ‘Ášúrá‘ do tří stupňů:
Prorok (sAs) vedl muslimy, aby se odlišili od židů v držení půstu při příležitosti ‘Ášúrá‘, i když každý půst nás přiblíží k Alláhu. A pro muslima žijícího v těchto západních zemích je ještě přednější, aby nenapodoboval některé místní zvyklosti a způsoby chování, jako je např. nošení náušnic, zlata a náhrdelníků (pro muže), různé sestřihy a účesy typické pro dnešní západní mládež, nebo nemanželské vztahy mezi mladými lidmi apod. Učit se od Západu máme v jiných věcech - v pracovitosti, houževnatosti, znalosti a zodpovědnosti, stejně jako oblasti vědy, techniky, lékařství, apod. – to není napodobování, ale jsou to věci, kterými pomůžeme muslimům a Islámu.