Lakota

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Bratři a sestry v Islámu,
k dalším v Islámu nepřijatelným vlastnostem člověka patří lakota. Její příčinou je velká závislost na penězích, která někdy vede k tomu, že se člověk stává doslova otrokem peněz. Hodně lidí má za svůj jediný cíl v životě nahromadit co nejvíce peněz, a to se u nich projevuje lakotou. Ta je v Islámu zakázána, mj. na základě výroku o Džábirovi, který vypráví o Prorokovi (sAs), že řekl: „Vyhněte se lakotě, neboť lakota zničila ty, kdož byli před vámi!“
Je zaznamenáno o Prorokovi (sAs), že často žádal od Alláha ochranu před lakotou. Prorok (sAs) říkal toto du‘á:
„Alláhumma inný a‘údhubika min al-‘adžzi wal-kasal, wa min al-džubn wal-buchl, wa min ghalabati-ddajni wa qahri-rridžál.“
(Alláhu, žádám od tebe ochranu před neschopností a leností, a před zbabělostí a lakotou, před nesplatitelnými dluhy a …(před bezmocí z útlaku a nespravedlnosti)).

Touha po penězích často vede člověka k tomu, že se přestane zajímat, zda své peníze získává povoleným nebo zakázaným způsobem. Správný muslim by se však měl na peníze dívat jako na prostředek, který mu může pomoci k poslušnosti k Alláhu. Láska k penězům je u lidí přirozená věc, o které Alláh hovoří v Koránu ve významu:

„a jen bohatství v lásce vášnivé máte“ [Korán súra 89, verš 20]

„Majetek a děti jsou ozdobou života pozemského“ [Korán súra 18, verš 46]

„A těm, kdož shromažďují majetek a nevynakládají ho na cestě Alláhově, těm oznam zvěst o trestu bolestném v den, kdy tyto kovy budou rozpáleny v ohni pekelném a budou jimi vypálena znamení na čela, boky i záda jejich a bude zvoláno: Toto je to, co jste hromadili, okuste nyní toho, co jste tak hromadili!“ [Korán súra 9, verše 34 a 35]

Dávejte si pozor, aby vám lakota nezabránila v darování peněz pro dobré skutky
Lakota se ukládá v srdcích některých lidí tak hluboko, až je zbaví možnosti získat odměnu za darovanou almužnu. Takoví lidé utrácejí spoustu peněz pro své světské potřeby, ale když mají dát pár korun do skříňky na dary a almužny, je to pro ně velice obtížné. Takový člověk si neuvědomuje obrovskou odměnu za almužny.

Některé výhody almužny (sadaqa)

1. Almužna je úžasným prostředkem k ochraně majetku před ztrátou a vším špatným. Alláh říká ve významu:

   „A cokoliv rozdáte jako almužnu, On vám to vynahradí.“ [Korán súra 34, verš 39]

   a také říká:

   „To, co rozdáváte dobrého, je ve prospěch vás samých, avšak vydávejte jen z touhy popatřit tvář Alláhovu. A to, co vydáte dobrého, bude vám plně nahrazeno a nebude vám ukřivděno.“ [Korán súra 2, verš 272)]

2. Díky almužnám Alláh přijímá pokání služebníků, odměňuje je za ně a znásobuje jim odměnu. Alláh říká ve významu:

   „Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Alláh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Alláh je velkorysý, vševědoucí.“ [Korán súra 2, 261]

   a také říká ve významu:

   „Což nevědí, že Alláh je ten, kdo přijímá pokání služebníků Svých a přijímá almužnu? Alláh je věru blahovolný k pokání a Slitovný.“ [Korán súra 9, verš 104]

   Ve sbírce Sahíhajn se píše o Prorokovi (sAs), že řekl: „Kdo dá almužnu v hodnotě jediné datle, kterou získal z dobrého zdroje – a Alláh přijímá jen dobré – přijme ji (almužnu) Alláh Svou pravicí a stará se o ni stejně, jako se někdo z vás stará o své hříbě, až bude (v Soudný den) velká jako hora.“
3. Almužna očišťuje svého majitele od hříchů. Alláh říká ve významu:

   „Ber ze jmění jejich almužnu, kterou je očišťuješ a požehnáváš!“ [Korán súra 9, verš 103]

   Ve sbírkách at-Tirmidhího a Ibn Mádži je zaznamenán výrok Proroka (sAs), ve kterém říká: „Almužna hasí špatný skutek stejně, jako hasí voda oheň.“
4. Almužna chrání svého majitele před Peklem a oddaluje ho od něj v Soudný den.
   V Sahíhajn vypráví ‘Adij bin Hátim o Prorokovi (sAs), že řekl: „Vyvarujte se Pekla, i kdyby jen půlkou datle. Almužna také zaručí člověku místo ve stínu trůnu Alláha v Soudný den, jak je zmíněno ve výroku o sedmi typech lidí, kteří budou takto poctěni – mezi nimi je také „člověk, který dal almužnu skrytě tak, aby jeho levá ruka nezjistila, co dělá pravá“ (tzn. bez toho, aby to někdo jiný viděl)“ .
5. Almužna ochrání člověka před litováním při umírání. Alláh říká ve významu:

   „Rozdávejte z toho, co jsme vám uštědřili, dříve než každého z vás zastihne smrt a než vykřikne: Pane můj, kdybys mi mohl dát odklad do lhůty blízké, abych mohl dávat almužny a stát se jedním z bezúhonných!“ [Korán súra 63, 10]

6. Almužnou člověk následuje Proroka (sAs). V Sahíhajn se píše, že Prorok (sAs) vždy, když byl o něco požádán, daroval to. Jednoho dne požádal jeden ze sahába Proroka (sAs) o almužnu, a on mu dal celé stádo ovcí.
7. Muslim, který dává almužnu si zaslouží upřímné du‘á (prosbu) od andělů. Prorok (sAs) nám řekl, že každý den sestupují na Zemi dva andělé a prosí Alláha o dobré pro toho, kdo dává almužny a o špatné pro toho, kdo odmítá dávat almužny.

Prosíme Alláha, aby nám napomohl ke konání dobrých skutků a přijal je od nás. Alláh říká ve významu:

„A ti, kdož ochrání duše své před lakotou, ti budou blažení.“ [Korán súra 59, verš 9]