Lež

Datum: 25. 06. 2004
Imám: Karam Badawi

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Bratři a sestry v Islámu,
I dnes budeme pokračovat v naší sérii kázání o nepřijatelných mravech, způsobech a vlastnostech, kterým by se měl každý muslim vyhnout. Tentokrát je na řadě lež. Nejen, že ji islám naprosto odmítá, ale je dokonce jedním z velkých hříchů a je zakázána jak v Koránu, tak v sunně. Ve výroku, který nám vypráví Ibn Mas’úd se říká: „Vyhněte se lži, neboť lež dovede člověka k častému páchání hříchů, a časté páchání hříchů vede do pekla. A když člověk neustále lže, je nakonec u Alláha napsán jako lhář.“

Druhy lží
Mezi lidmi se rozšířilo hodně typů lží, kterých se lidé velmi často dopouštějí. Jsou to zejména:

  1. Křivé svědectví – ta je tou nejhorší a nejnebezpečnější lží vůbec. Příkladem je, když člověk křivě svědčí nebo přísahá u soudu nebo jinde.
    Prorok (sAs) řekl ve významu: „Nechcete, abych vám řekl, jaký je největší z největších hříchů?“ Řekli „ano, proroku.“, řekl: „Přidružování k Alláhu, neposlušnost k rodičům“ do té chvíle byl opřený, ale pak si sedl a řekl: „a křivá přísaha a křivé svědectví!“ A neustále to opakoval pořád dokola, až řekli Sahaba: „Kéž by už ztichl.“
  2. Lež za účelem rozesmát ostatní – lživými vtipy a nepravdivými historkami, které si lidé tak často mezi sebou vyprávějí. Pokud je však vtip nebo historka pravdivá a neobsahuje v sobě žádnou lež, pak je to v pořádku – ba naopak, je to v islámu vítané, pokud tím ostatní můžeme potěšit a nebudeme přitom lhát.
    Prorok (sAs) řekl ve významu: „Běda tomu, kdo zalhal, aby rozesmál ostatní!“
  3. Lež na nemuslimy – v jednání a slibech. Někteří muslimové se mylně domnívají, že lhát nemuslimům je v pořádku. Takový člověk se ale ve skutečnosti dopouští dvojitého hříchu – první má za samotnou lež, a druhý je za pošpinění pověsti muslimů.
  4. Lež při obchodování – někteří lidé lžou, aby prodali více zboží a měli větší zisk. Například namluví zákazníkovi, že tento produkt je dovezen ze zahraničí nebo že maso, které prodává odpovídá islámským podmínkám apod., a přitom lže. Ještě horší pak je, když obchodník ke své lži i přísahá. Ve výroku, ve kterém se mluví o třech typech lidí, se kterými Alláh v Soudný den nepromluví, neočistí je od hříchů a budou mít bolestný trest, je jedním z těchto tří člověk, který své zboží prodává díky lživým přísahám.
  5. Lež mezi manželi – a toto je jedním z nejrozšířenějších druhů lží. Často se stává, že žena zavolá svému muži a zeptá se ho, kde je a on ji lživě odpoví, že je např. v práci. Nebo se muž zeptá své ženy na peníze, které nechal doma, a ona mu řekne, že za to koupili něco do bytu, a přitom to není pravda. Každý manželský vztah založený na lži vede do slepé uličky a jedním z jeho důsledků je, že si manželé přestanou navzájem věřit.
  6. Lež dětem – i toto je bohužel velmi rozšířeno a lidé to berou na lehkou váhu, přesto, že je to lež, jako každá jiná.
    Prorok (sAs) jednou slyšel nějakou ženu, jak říká svému dítěti: „Pojď, chci ti něco dát!“ Prorok (sAs) se ji zeptal: „Co mu chceš dát?“ Odpověděla“ Datle, proroku“, a on řekl: „Kdybys mu je nedala, bylo by to zapsáno jako lež.“
    Tato lež je velice nebezpečná, neboť rodiče takto vychovávají své děti k lži, a když vyrostou, budou pokládat lež za přirozenou věc.
  7. Lživé lichotky – například, když člověk někoho popisuje vlastnostmi (i dobrými), které ale v sobě ten dotyčný nemá.

Toto jsou nejrozšířenější druhy lží mezi lidmi, před kterými je třeba si dávat veliký pozor, neboť lež patří k velkým hříchům a také k vlastnostem pokrytců.
Ve výroku v Sahíhajn zní: „Pokrytec má tři vlastnosti: Když promluví, zalže, když slíbí, nedodrží a když je mu něco svěřeno, zradí.“

Povolená lež
Ve výroku v Sahíh Muslim vypráví Kulthúm bint ‘Oqba ve významu: „Nikdy jsem neslyšela proroka (sAs), že by v určitých situacích povolil lež, kromě tří výjimek:

  1. Lichotky mezi manželi (když např. muž řekne své ženě: „Ty máš ty nejkrásnější oči, jaké jsem kdy viděl“ apod.)
  2. Lež s cílem umířit dva lidi (v jiném výroku se píše: „Není lhář ten, kdo usmiřuje lidi a myslí dobře nebo říká dobré.“ )
  3. Ve válce (v jiném výroku řekl prorok sAs ve významu: „Válka je lest“ , a když měl v plánu zahájit nějakou bitvu, rozšířil mezi lidmi zprávu, že jde bude bojovat na jiném místě).“

Na závěr chci říci, že je povinností nás všech velice dbát na to, abychom říkali pouze pravdu, neboť Alláh říká ve významu: „Vy, kteří věříte! Uvědomte si Alláha a buďte s pravdomluvnými!“ (súra 9, verš 119) a uvědomme si všichni, že pravdomluvnost je vlastnost proroků, Sahaba, Tabi’ín a učenců; a je to cesta vedoucí do ráje.
Ve výroku zní: „Dbejte na pravdomluvnost, neboť pravdomluvnost dovede člověka k dobru, a dobro vede do ráje. A člověk, když neustále mluví pravdu, je nakonec napsán u Alláha jako pravdomluvný.“