Setrvání v poslušnosti vůči Bohu
Datum: 13. 12. 2002
Imám: Karam Badawy
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři, milé sestry v islámu,
Setrvání v poslušnosti Boha a vytrvalost v uctívání patří mezi vlastnosti dobrého věřícího. Hned na několika místech v Koránu Alláh popisuje tyto vlastnosti a chválí muslimy, kteří je mají. Alláh chválí ty, „…kdo v modlitbách jsou vytrvalí,“ (70:23) Zůstávat v poslušnosti je rada od Boha i samotným prorokům, např. Ježíš (mír s ním) vyslovil slova zapsaná v súře Miriam: „A učinil mne požehnaným, ať kdekoliv dlíti budu, a modlitbu a almužnu, co živ budu, mi poručil a také úctu k matce své; a ani násilníkem, ani bídníkem mne neučinil.“ (19:31-32). Také proroku Muhammadovi (s.A.s.) Bůh poradil zbožnost a hlavně v ní vytrvat, jak píše v Koránu: „…a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!“ (15:99) Když Alláh něco radí nebo přikazuje proroku Muhammadovi (s.A.s.), znamená to, že se záležitost vztahuje na celou Muhammadovu obec, to je na muslimy. Tedy aby vytrvali v uctívání vždy a všude, ne jenom příležitostně, např. v ramadánu. Nikdo z nás totiž neví, kdy ho zastihne smrt. A je lepší pro člověka, aby se setkal se svým Pánem čistý a bez hříchů a v poslušnosti Jeho příkazů.
Proč máme setrvat v poslušnosti:
1) setrvání v poslušnosti Boha pomáhá uzavřít brány našeptávání satana.
2) je v tom následování našeho proroka Muhammada (s.A.s.). Aiša, nechť v ní Bůh nalezne zalíbení, popsala činy a způsob uctívání Proroka a řekla, že jeho činy byly vytrvalé a upřímné.
3) setrvání v poslušnosti je milé Bohu i Prorokovi (s.A.s.). Bylo vyprávěno, že Posel Boží (s.A.s.) řekl: „Nejmilejší z činů k Bohu jsou činy vytrvalé, i kdyby jich bylo méně.“ Aiša, nechť v ní Bůh nalezne zalíbení, byla dotázána: „Které činy má Prorok nejraději?“ Odpověděla: „Ty, co jsou trvalé.“
Co nám přináší vytrvalost v poslušnosti Boha?
1) srdce je vždy spojeno s Bohem a zbaveno nedbalosti a tvrdosti, která je příčinou lenosti v uctívání a v poslušnosti.
2) smazává hříchy a pomáhá odpouštět hříchy. Bylo vyprávěno v jednom hadísu, že Prorok (s.A.s.) řekl ke svým společníkům: „Představte si, že máte před domem řeku, ve které se každý den 5x umyjete. Zůstane z vaší špíny něco?“ Řekli: „Ne.“ A Prorok (s.A.s.) řekl: „A stejné je to i s vašimi modlitbami – smazávají hříchy.“
3) uvede člověka mezi ty, nad kterými bude Boží stín v Den, kdy jiného stínu nebude. Týká se to těch lidí, jejichž srdce jsou pevně spjata s božími domy (mešitami), taktéž mladíka, který vyrostl v boží poslušnosti a přivyknul na ni. Ale nepočítalo by se to těmto lidem, kdyby nevytrvali ve svém konání.
Uveďme si několik příkladů: Bilálovi ben Rabáh, nechť v něm Bůh nalezne zalíbení, řekl Prorok (s.A.s.): „Ó Bilále, řekni mi o svém nejlepším činu v Islámu, slyšel jsem totiž tvé kroky v ráji.“ Odpověděl: „Nedělal jsem nic mimořádného než to, že po očištění se vždy pomodlím.“
Abdalláh ben Omar ibn al Chattáb se modlil Qijjámu-l-lajl od chvíle, kdy ho Prorok (s.A.s.) pochválil a současně pokáral.
Prorok (s.A.s.) učil Fátimu a Alího, co mají říct před vstupem do svého domu: 33x subhánalláh, 33x alhamdulilláh a 34x Alláhu akbar. Alí ibn Abí Tálib řekl, že to pak nikdy nevynechal.
Prostředky, které pomohou ve vytrvalosti v uctívání:
1) upřímnost záměru v konání činů pouze pro Boha. Dělat ducá k pomoci ve vytrvání v této poslušnosti: „Ó Bože, který znáš vrtkavost srdcí a zraku. Upevni srdce v našem náboženství, v naší víře, ó Bože, který vedeš naše srdce a zrak, veď je k Tvé poslušnosti.“
2) když člověk z nějakého důvodu opomene něco z uctívání, je dobré, aby to nahradil, aby v dobrém vytrval a nepřestal. Prorok (s.A.s.), když zaspal Qijjámu-l-lajl, vynahradil ji ve dne, aby vytrval v tom, na co byl zvyklý. A bylo vyprávěno, že nemohl z nějakého důvodu vykonat ictikáf v ramadánu, tak ho nahradil v šawwálu.
3) mít dobré přátele, kteří člověku pomohou udržet víru a jsou mu oporou i vzorem. Jak říká Bůh v Koránu: „A jestliže uvidíš ty, kteří tlachají o znameních Našich, tak se od nich vzdal, dokud nebudou hovořit o něčem jiném. A dá-li ti satan na to zapomenout, nezdržuj se poté, když sis to znovu připomněl, mezi lidmi nespravedlivými!“ (6:68) a také říká: „V ten den stanou se přátelé vzájemně nepřáteli, kromě těch, kdož byli bohabojní.“ (43:67)