Příklady a ponaučení ze života nejlepšího z lidí, Alláhova Posla (SAW)

Datum: 22. 04. 2005
Imám: Karam Badawi

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Bratři a sestry, buďme zbožní a pokorní k Alláhovi a držme se pevně svého náboženství, jak poručil náš Pán. Vraťme se dnes v našem setkání zpět v čase, abychom mohli prožít několik chvil ze života Proroka (SAW), který je plný ponaučení, příkladů a statečných postojů z jeho cesty při šíření Alláhova poselství, které dorazilo do všech koutů světa. Tato dlouhá pouť nebyla vystlána růžemi, ba naopak, byla to cesta plná strastí, strachu a nebezpečí, kterému čelil nejen on, ale i jeho druhové. Byli vystaveni nejhorším způsobům mučení ze strany mekkánských Qurajšovců, kteří je chtěli přimět vzdát se Islámu, což se jim však nepovedlo, ba naopak, toto utrpení jejich víru posílilo.

Příklad Bilála bin Rabáha Al-Habešiho (nechť je Alláh s ním spokojen): Mekkánští modloslužebníci ve velkém poledním horku brávali Bilála s sebou a položili ho na záda na žhavý písek, poté mu přiložili na hruď velký balvan a řekli mu: "Necháme tě takto, dokud nepřestaneš věřit v Muhammada a vrátíš se k uctívání našich božstev." Bilál na to odpovídal: "Ahad, Ahad" - což znamená "Jediný, Jediný."

Máme zde také příklad rodiny Jásira: Jásir, jeho žena Sumajja a jejich syn ‘Ammár, které Abú Džahl odvlekl do pouště a mučil je dokud nezemřel otec Jásir, poté i jeho žena Sumajja, kterou Abú Džahl probodl svým kopím do ženských orgánů. A tak umírá první mučednice Islámu. Během mučení však okolo nich projde Posel Alláhův (SAW), který jim oznamuje radostnou zprávu: "Buďte trpěliví, vašim slíbeným místem je Ráj." A existuje mnoho dalších příkladů v boji za toto náboženství, vyzdvihující jeho hrdiny.

Máme i příklad samotného Posla Alláhova (SAW): Mekkánští nevěřící se všemožnými způsoby snažili, aby se vzdal tohoto náboženství. Řekli mu: "Jestliže chceš peníze, dáme ti je. Nebo jestli chceš vládu, přenecháme ti ji." Na to jim odpověděl: "Při Alláhu, kdyby mi dali slunce do pravice a měsíc do mé levice, abych zanechal tuto záležitost, tak toho nenechám, dokud s pomocí Alláha nespatří světlo světa, i kdybych měl zemřít." A když Qurajšovští nevěřící poznali, že jejich způsob varování a postavení se mu do tváře nepomáhá, začali ho napadat a ubližovat mu, jako to například udělal jeden z nejvzpurnějších nevěřících, ‘Uqba bin Abí Mu‘ít, který položil na Prorokovy záda vnitřnosti z čerstvě poražené velbloudice ve chvíli, kdy se modlil a konal "sudžúd". On i ostatní nevěřící se mu potom začali smát. Posel Alláhův (SAW) však nevstal a čekal, dokud nepřijde někdo z věřících, aby mu pomohl. V té chvíli šla okolo jeho dcera Fátima, která odstranila z otcových zad vnitřnosti a Posel Alláhův (SAW) poté prosil Alláha, aby potrestal tyto nevěřící, přičemž vyslovil jejich jména. A stalo se, že tito muži posléze padli v bitvě u Badru.

A tady máme příklad Abu Lahaba jeho ženy Umm Džamíl, kteří cítili velkou nenávist k Poslu Alláhovu (SAW) do té míry, že Umm Džamíl položila na cestu, kterou chodil Prorok (SAW) v noci, trnité větve. Alláh jim proto slíbil utrpení v Ohni ve verších, které se recitují do Dne zmrtvýchvstání: "Zhyňte obě ruce Abú Lahaba, a zhynul již i on! A nebylo mu k ničemu jmění jeho ani to, co si vysloužil, však hořet bude v ohni plném plamenů on i žena jeho, jež dříví pálivé nosí a jíž kol hrdla provaz z vláken palmových visí."

A toto veškeré utrpení, nástrahy a nebezpečí, kterým byli vystaveni Posel Alláhův (SAW) a jeho druhové, je neodradilo, naopak posílilo jejich víru, energii a vůli v šíření poselství. A tak se modloslužebníci rozhodli přistoupit opět ke způsobu dohody za určitých podmínek a řekli mu: "Muhammade, ty budeš uctívat naše bohy jeden rok, a my zase tvého jeden rok. A jestliže se ukáže, že jsi měl pravdu, tak uvěříme v tvého boha, a jesliže se ukáže, že my máme pravdu, tak ty uvěříš v naše bohy." Na to Alláh seslal následující verše súry "Al Káfirún" - Nevěříci: "Rci: "Nevěřící!" Já nebudu uctívat to, co vy uctíváte, a vy nejste ctitelé toho, co já uctívám, a já nejsem ctitelem toho, co vy jste uctívali, a vy neuctíváte to, co já uctívám. Vy máte vaši cestu a já svou cestu mám." Také seslal verš 64 ze súry 39 - "az-zumar" - Skupiny, ve kterém se říká: "Rci: "Chcete mi nařizovat, abych někoho jiného než Alláha uctíval, vy nevědomci?" A v súře 40 - "Gháfir" - Odpouštějící, ve verši 66, Alláh také říká: "Rci: "Bylo mi zakázáno, abych uctíval ty, jež vzýváte vedle Alláha, když se mi dostalo jasných důkazů od Pána mého. A bylo mi poručeno, abych se odevzdal do vůle Pána všech světů."

A tyto odpovědi a postoje Posla Alláhova (SAW) ujistily mekkánské modloslužebníky o tom, že Prorok si pevně stojí za svým poselstvím a za žádnou cenu na světě se ho nevzdá. Ale oni však setrvávali ve své vzpurnosti a odmítání a prohlašovali toto poselství za lživé.
A tyto statečné postoje Proroka a jeho druhů jsou pro nás ponaučením a velkým příkladem, abychom se pevně drželi naší víry, své muslimské identity a islámských zákonů a za žádnou cenu se jich nevzdávali či ustupovali, ať se jedná o jakkoli neodolatelná lákadla či jakkoli velký tlak. Proto milí bratři a sestry, nikdo nemá právo vám zakazovat konat každodenní modlitby, které nám Alláh uložil jako povinnost, stejně tak nemá nikdo právo, milá sestro, aby ti zakazoval nosit "hidžáb", který ti poručil Alláh. A nesluší se, abychom začali dělat zakázané věci poté, co nám Alláh zjevil, co je povolené a co je zakázané ve všech sférách života.

Milí bratři, Alláhovi služebníci: Posel Alláhův (SAW) a jeho druhové se mnoho obětovali, a to svou duší i tělem a svým majetkem, aby se toto náboženství zachovalo až do dnešního dne a došlo k nám věrně. A proto, milí bratři a sestry, nesmíme být lehkovážní v plnění povinností vyplývajících z tohoto náboženství a jeho dodržování. Je to velká zodpovědnost, kterou nám Alláh svěřil, abychom mu ho navrátili v pořádku, jelikož se budeme za to zodpovídat v Den zmrtvýchvstání, jak pravil sám Alláh v súře 33 - "al-ahzáb" - Spojenci, ve verši 72: "Nabídli jsme břemeno víry nebesům, zemi i horám, ale ony odmítly je nésti a zalekly se ho, a vzal je na sebe člověk, ačkoli je nespravedlivý a nevědomý."