Ramadán 1426H (1.díl) – vítáme příchod ramadánu!

Datum: 07. 10. 2005
Imám: Karam Badawi

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Bratři a sestry, služebníci Alláhovi, buďme zbožní a pokorní k Alláhovi jak nejlépe můžeme a v každém čase.

Děkujeme Alláhovi (tabáraka wa ta‘álá) za to, že jsme mohli přivítat našeho drahého hosta, měsíc ramadán, měsíc dobra a dobročinnosti. V něm se brány Ráje otevírají a brány Pekla zavírají a ďáblové jsou spoutáni v řetězech. Ramadán je také měsícem pokání k Alláhovi za hříchy a špatnosti, kterých se člověk dopustil během celého minulého roku, a zároveň je stanicí k očistě duší a srdcí od nenávisti, závisti a nedorozumění. Alláh řekl v súře 91 – „aš-šams“ – Slunce, ve verších 7-10: „Při duši a při tom, kdo dal jí vyrovnanost a vdechl jí hříšnost i bohabojnost! Kdo ji očistí, ten jistě vydělá, a kdo ji zanedbá, ten jistě prodělá.“ Ve stvrzeném výroku podle Džábira bin Samry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Přišel ke mně Džibríl a řekl: „Muhammade, kdo měl alespoň jednoho ze svých rodičů a nebyl k nim laskavý a poté zemřel, a vstoupil do ohně pekelného, Alláh ho oddálí (od Jeho milosrdenství). Řekni ámín. Tak jsem řekl ámín. Muhammade, kdo zemřel a nebylo mu odpuštěno po ramadánu, a byl vsazen do ohně pekelného, Alláh ho oddálí. Řekni ámín (tak jsem řekl ámín). A ten, který slyšel o tobě a nepomodlil se za tebe a zemřel, ten vstoupil do ohně pekelného a Alláh ho oddálí. Řekni ámín.“ (At-Tabarání a Ibn Habbán)

Radost postících se

Ve stvrzeném výroku podle vyprávění Abú Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Každý postící se prožívá dvě radostné chvíle, a to, když přerušuje půst, má radost z jeho přerušení, a když se setká s Alláhem, který se raduje z jeho půstu.“ A není divu, jelikož Sám Alláh si vzal za povinnost odměnit postící se, jak je stvrzeno ve svatém výroku: „Každý čin, který syn Adamův koná, je v jeho prospěch, kromě půstu, ten je pro Mne a Sám jej odměním za to, že zanechal své pohlavní žádostivosti, jídla a pití.“ Alláh také slíbil postícím se odpuštění hříchů a připravil pro ně bránu v Ráji, která se nazývá Ar-Rajján, kterou projdou pouze oni a nikdo jiný. Také učinil pach z úst postících se tím nejpříjemnějším pro Něj, příjemnějším než vůně misku. Půst se také bude v Den zmrtvýchvstání přimlouvat za postící se, jak bylo stvrzeno v hadíthu podle vyprávění ‘Abdulláha bin Amra bin Al-‘Áse, že Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Půst a Korán se přimluví za služebníka v Den zmrtvýchvstání. Půst řekne: Pane Bože, zakázal jsem mu jídlo, pití a pohlavní žádostivost během dne, přijmi mou přímluvu za něj. A Korán řekne: Pane Bože, zakázal jsem mu spánek v noci, přijmi mou přímluvu za něj. A tak jsou přijaty.“ (Ahmad). Také budou vyslyšeny naše prosby těsně před přerušením půstu, iftárem, jak je stvrzeno v sunnách Ibn Mádži podle vyprávění ‘Abdulláha bin Amra bin Al-‘Áse, že Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Prosba vyslovená postícím se při přerušení půstu nemůže být odmítnuta a je vyslyšena.“ Tudíž chvíle těsně před iftárem jsou velice drahé a vzácné, a jsou v nich vyslyšeny prosby. Proto je pojďme využít a vyslovme prosbu za uskutečnění našich přání ve prospěch všech našich muslimských bratrů a sester, nás a našich rodin.

Upozornění na ztrátu času během ramadánu

Chvíle, které prožíváme během ramadánu, jsou velice drahé a vzácné, a někteří lidé je bohužel ztrácejí dlouhým sledováním televize, obzvláště pořadů, které se vůbec neslučují se svátostí tohoto měsíce. Proto ten, kdo chce sledovat televizi během ramadánu, by si měl najít takové pořady, které posílí jeho víru a půst a které ho obohatí o nové informace v jeho náboženství.

Jiné zase zachvátí taková lenost, že prospí několik hodin během dopoledne s výmluvou, že drží půst a neplní své povinnosti. Takovým lidem bychom chtěli říct, že ramadán je měsícem aktivity a nikoli měsícem lenosti a spánku. Jsou také tací, které zaměstná během ramadánu jídlo a pití do té míry, že pak nejsou schopni se účastnit modlitby taráwíh, jelikož se během iftáru přejedli. A někteří to přehánějí tak, že jejich výdaje na jídlo během ramadánu jsou větší než kdy jindy, jelikož připravují veliké množství pokrmů, které pak bohužel končí v odpadcích. A Alláh se o tom zmiňuje v súře 17 – „al-isrá´“ – Noční cesta, ve verších 26-27: „A dávej příbuznému po právu, a také chuďasovi a po cestě Alláhově jdoucímu, však nerozhazuj rozhazováním, vždyť marnotratní jsou bratři satanovi a satan byl vůči Pánu svému nevděčný.“ A Alláh Všemohoucí také řekl v súře 7 – „al-a‘ráf“ – Rozpoznání, ve verši 31: „Jezte a pijte, avšak nepřehánějte, vždyť On nemiluje ty, kdož přehánějí.“

A na závěr, prosíme Alláha (tabáraka wa ta‘álá) , aby nám dal sílu během našeho půstu a nočního uctívání a aby nás učinil těmi, jejichž půst bude přijat v tento posvátný měsíc, jelikož On je nablízku a naše prosby vyslyší.