Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Bratři a sestry v Islámu,
všichni jsme hříšníci, všichni děláme chyby a dopouštíme se omylů. V něčem Alláha poslechneme, ale v mnoha dalších věcech zhřešíme. K Alláhovi se obracíme pouze někdy, pokud něco potřebujeme, ale v hříchu a neposlušnosti strávíme dlouhé měsíce i roky. Pácháme hříchy, protože jsme lidé, a lidé věru nejsou neomylní.
Prorok (s.A.s.) řekl: „Všichni ze synů Adama se dopouštějí chyb, ale nejlepší z chybujících je ten, kdo se kaje.“ (vyprávěl At-Tirmidzí).
Nejlepší, nejrychlejší a nejpřímější cesta k záchraně je pokání (at-tawba) . Upřímné pokání je otevřeno nám všem bez rozdílu. Jde přímo k Alláhu a nezáleží na množství spáchaných hříchů. Každý má šanci.
Alláh řekl v Koránu: „Rci: ‚Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Alláhovo, vždyť Alláh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný.“ (39:53)
A ve svatém výroku je uvedeno: „Synu Adama, kdyby množství tvých hříchů dosáhlo k samému vrcholu nebe, potom by ses se Mnou setkal a při tom ke Mně nic nepřidružoval, odpustím ti vše čeho ses dopustil a nebudu se na nic ohlížet.“
Proč je právě pokání tak důležité?
protože pokání je výzva od Alláha. Alláh nám ji nabídl a my služebníci tuto nabídku přijímáme. Alláh řekl: „Vy, kteří věříte! Obraťte se k Alláhu s upřímným pokáním!“ (66:8)
pokání je příčina úspěchu na tomto i na Onom světě. V Koránu čteme: „…A konejte všichni pokání před Alláhem, ó věřící, snad budete blažení!“ (24:31)
pokání je důvod, že Alláh tě miluje, a kdo se kaje, tomu odpustí hned. Alláh říká v Koránu: „A Alláh věru miluje ty, kdož se kají, a miluje ty, kdož se očišťují!“ (2:222)
pokání je jednoduchý klíč k Ráji. Alláh říká: „Po nich však následovali nástupci, kteří modlitbu opustili a jen vášně své sledovali, a ti se setkají s bludem – kromě těch, kdož pokání činili, víru měli a zbožné skutky konali, ti do Ráje budou uvedeni a nebudou nikterak ošizeni.“ (19:59-60)
pokáním se odpouštějí hříchy a následně jsou zaměněny za dobré skutky, jak říká Alláh: „…kdož pokání činili, uvěřili a zbožné skutky konali. A takovým Alláh špatné skutky jejich za dobré vymění, vždyť Alláh odpouštějící je a slitovný.“ (25:70)
Jaké jsou podmínky k tomu, aby pokání bylo upřímné a opravdové.
Upřímnost záměru. Jak říká Alláh v Koránu: „… budou v nejnižším stupni Ohně pekelného,… s výjimkou těch, kdož pokání činili a napravili se, na Alláha se pevně spoléhali a upřímně mu zasvětili svou víru. Tito budou patřit mezi věřící a Alláh zajisté dá věřícím odměnu nesmírnou.“ (4:146)
Ihned skončit s hřešením (předmětem pokání)
Přiznání si své viny, protože člověk se nemůže kát z něčeho, co si nepřizná jako hřích.
Litovat spáchaného hříchu a vyčítat si jej. Případné slzy dosvědčí opravdovou lítost. Opakem jsou lidé, kteří se svými hříchy chlubí na veřejnosti.
Mít záměr, že se hřích nebude opakovat. Pokání by nebylo přijato od jedince, který i přes pokání čeká na příležitost zhřešit znovu.
Jestliže se hřích týká i třetí osoby, musí být zlý čin odčiněn – např. vrácením majetku, pokud jsme si přivlastnili něco, co nám nepatří, nebo omluva, která je přijata. Prorok (s.A.s.) řekl: „Kdo zhřešil na nějaké osobě, musí se jí její právo vrátit, protože v Soudný den už dinár ani dirham nepomůže.“ (vyprávěl Al-Buchárí)
Pokání se musí uskutečnit před smrtí nebo před tím než slunce vyjde na západě. V hadísu se říká: „Alláh přijme pokání služebníka, dokud jeho duše neprojde hrdlem.“ „Věru, že Alláh nastaví dlaň v noci, aby se hříšník hřešící ve dne mohl kát a také nastaví dlaň ve dne, aby se hříšník hřešící v noci mohl kát, dokud slunce nevyjde na západě (tj. velké znamení Soudného dne).“
Jaké jsou znaky správného pokání a jeho přijetí.
Služebník po učinění pokání vidí sám sebe lepšího a zanechává hříchů, kvůli kterým se kál a nachází v sobě novou energii v činění dobra a poslušnosti Alláha.
Má vnitřní obavy, aby se zpět neponořil do hříchu, ve kterém byl. Takový muslim vždy cítí potřebu dělat pokání.
Vidí i své malé hříchy jako velké, to co by skutečný hříšník ani necítil. Řekl Ibn Mas‘úd: „Věřící vidí své hříchy jako valící se lavinu, a pokrytec vidí své hříchy jako obtížnou mouchu, kterou zažene ze špičky svého nosu.“
Pokání mění charakter člověka a činí ho poslušným Alláha.
Pokání ovlivňuje všechny orgány v těle, např. jazyk po pokání nehřeší pomluvou a hříšným tlacháním. Zrak přestane sledovat, co je zakázané, sluch přestane poslouchat, co je zakázané (pomluvy, plané řeči, špatnou hudbu atd.)
Na závěr, služebníci Alláhovi, bych vám chtěl připomenout neodkládat pokání, protože člověk nikdy neví, kdy přijde jeho konec a neví, kolik mu ještě zbývá z tohoto života. Člověk, který nemyslí na konec, v sobě nosí naději na dlouhý život. Jednou však konec přijde a s ním i konec naděje na pokání a jeho přijetí.