Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři a sestry, buďte zbožní a uvědomujte si Alláha a využijte svůj život k uposlechnutí našeho Stvořitele a nejšťastnější z vás bude ten, který tak učiní. Dnes si budeme povídat o jedné citové nemoci, kterou trpí mnoho muslimů, a tou je nemoc zvaná starosti, nemoc smutku a nesnází, která zachvacuje srdce a naplňuje ho ustaraností, nervozitou a pesimismem. A mnoho lidí si na toto stěžuje a hledá cestu ke štěstí, k bezpečí a duševnímu klidu.
Shrneme si příčiny nemoci zvané starosti a smutek do tří bodů:
Viny a hříchy obecně jsou jednou z hlavních příčin starostí a smutku, které muslim může prožívat. Například mnoho majetných lidí a lidí zastávajících vysoké pozice často nacházíme ustarané a smutné. Jak je to vůbec možné? Způsobil to hřích a každý hřích je doprovázen plamenem, který viníka neustále pronásleduje, až zapomíná na to krásné, co je v životě. A každý člověk, který je vzdálen od Alláha, se stává ustaraným a smutným. Alláh se o tom zmiňuje v súře 20 (Tá Há), ve verších 124-127: „Zatímco ten, jenž odvrátí se od připomenutí Mého, život povede stísněný a v Den zmrtvýchvstání vzkříšen bude Námi jako slepý a řekne: „Pane, proč jsi mne vzkřísil jako slepého, když dříve byl jsem vidoucí?“ I odpoví Alláh: „Tak jako k tobě přicházela Naše znamení a tys na ně zapomněl, stejně tak jsi ty dnes zapomenut!“ Takto odměňujeme přestupníky a ty, kdož ve znamení Pána svého nevěřili. A věru je trest v životě budoucím nejtvrdší a nejtrvalejší!“
Další hlavní příčinou je nespokojenost s tím, co Alláh přisoudil jako živobytí každému z nás. A to samozřejmě činí člověka ustaraným a nespokojeným. Nacházíme lidi, kteří mají jeden milión a hledají cestu, jak získat ten další. Jiní zase nejsou spokojeni se svým malým bytem a sní o zámku atd. A takový člověk nepřijímá pokorně to, co mu Alláh přisoudil a ani neděkuje za to, co má, přestože děkování Alláhovi za uštědření je prostředkem ke zmnožení majetku a růstu vůbec. Alláh říká v súře 14: „Ibráhím“, ve verši 7: „A pomněte, když Pán váš prohlásil: Budete-li vděční, rozmnožíme pro vás dobré, budete-li však nevděční, pak věru trest Můj bude přísný!“ Tudíž, ať je vaše bohatství jakkoli obrovské, kvůli kterému jste se rozešli či pohádali se svými blízkými či přáteli, přijde den, kdy ho musíte opustit a budete zabaleni do látky a položeni do díry do země a žádný majetek vám nebude nic platný. Pouze vaše dobré skutky vám poté pomohou. Vzpomeňme si na dům Proroka (sAs), ve kterém nehořel oheň i několik dní. A i dnes nacházíme lidi, kteří hladoví a hledají alespoň kousek chleba a nenacházejí ho. Nedávno jsem si prohlížel obrázky na internetu z jedné muslimské africké země – Nigeru, kterou postihl velký hladomor. Viděl jsem fotografie dětí, jejichž těla byla suchá a svraštělá kvůli hladu a nemocem až do té míry, že jim byla vidět kostra pod kůží. A nás Alláh zahrnul takovou štědrostí a my si to někdy ani neuvědomujeme a naopak ještě utrácíme a naši bratři někde jinde nemají ani ten malý kousek chleba. Proto děkujte Alláhovi za Jeho štědrost, buďte skromní a přijměte vše s uspokojením.
Mnoho lidí si také zapomíná připomínat si Alláha a prosit Ho o odpuštění, i když to patří k těm nejlehčím způsobům uctívání, která jsou také odměněna a která člověku přináší klid, bezpečí a oddalují od něj starosti a smutek. A Alláh o tom říká v súře 13: „ar-ra‘ad“ – Hrom, ve verši 28: „A ty, kdož uvěřili a jichž srdce se uklidňují při vzpomínce na Alláha – jak jinak, než vzpomínkou na Alláha se mohou srdce uklidnit?“ A podle At-Tirmidhího a Al-Mádži podle vyprávění ‘Abdulláha bin ‘Abbáse (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: „Kdo se držel pokání, Alláh mu učinil řešení na každou jeho starost a v každé tísnivé situaci mu dal východisko, odkud to nečekal.“
A z těchto tří bodů vyplývá, že dosažení štěstí, pocitu bezpečí a spokojenosti tkví v pokoře a uposlechnutí Alláha, v Jeho uspokojení a také v oddálení se od hříchů a v pokorném přijetí přisouzeného uštědření. A nezapomeňme si zvykat na neustálé připomínání si Alláha a děkování Mu. A prosíme Alláha, aby nám zlepšil naši situaci a zahnal z našich srdcí starosti a smutek a aby nás učinil šťastnými v našem pozemském životě i posmrtném, jelikož On je nablízku a naši prosbu vyslyší.