Obětování v Islámu a jeho zásady

Datum: 06. 01. 2006
Imám: Karam Badawi

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Bratři a sestry v Islámu,
v těchto požehnaných dnech, deseti dnech měsíce dzú-l-hidždža, prožíváme nádherné chvíle a pocity a naše srdce se obracejí k Alláhovu domu, kde se právě shromáždily milióny poutníků, aby vykonali předepsanou povinnost poutě, a to na výzvu Alláha, tak jak říká věřícím v súře 22 –„al-Hadždž“ – Pouť, ve verších 27-28: „A vyzývej lidi ke konání pouti, a nechť k tobě přijdou pěšky anebo jedouce na všelikých velbloudech rychlých, přicházejíce ze všech rozsedlin hlubokých. Aby podali svědectví o užitečných darech jim uštědřených a aby vzpomínali jména Alláhova ve dnech známých ...“ A z tohoto místa přejeme všem poutníkům, aby jejich pouť proběhla hladce a bez komplikací a aby se ve zdraví vrátili do svých domovů.

Dnes si povíme něco o obětování, které představuje hlavní rys Svátku oběti a na který se ptá v těchto dnech mnoho z našich bratrů.

Co znamená „oběť“ („al-udhíja“)?
Vykonání oběti znamená porážka buď: velblouda, krávy či ovce u příležitosti svátku oběti – „Íd al-Adhá“ jako přiblížení se k Alláhovi.

Podmínka konání oběti
Obětování je stvrzenou sunnou pro každého muslima, kterému jeho finanční situace dovoluje vykonat tuto oběť vedle každodenních potřeb pro sebe a svou rodinu. Jedna oběť stačí za jednoho muslima a jeho rodinu, kterou živí.

Uzákonění obětování v Islámu
O konání oběti svědčí verše Koránu a činy Proroka (sAs). V Koránu Alláh praví v súře 108 -„al-Kauthar“ – Hojnost, ve verších 1 – 2: „Hojnosti, dali jsme ti věru plnou míru, modli se proto k svému Pánu a přinášej mu obětinu!“ A dále říká v súře 22 – „al-Hadždž“ – Pouť, ve verši 36: „A učinili jsme pro vás velbloudice oběťmi při obřadech Alláhových a je v tom pro vás dobro. A vzpomínejte jména Alláhova nad nimi, když stojí v řadě. A když se jejich boky zhroutí, jezte z nich a nakrmte zdrženlivé i stydlivě prosící.“ A bylo stvrzeno v Sahíh Al-Buchárí a Muslimovi podle vyprávění Anase bin Málika (nechť je s ním Alláh spokojen), že Prorok (sAs) obětoval dva silné berany s rohy, podřízl je sám a přitom chválil Alláha. A v Ahmadovi a Ibn Mádžovi podle vyprávění Abú Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Prorok (sAs) řekl: „Kdo na to má a neobětoval, nechť se nepřiblíží k našim modlitebnám.“

Moudrost v konání oběti

  1. Oživení sunny proroka Ibráhíma (mír s ním), když ho Alláh zkoušel a poručil mu obětovat svého jediného syna. Otec a syn se podřídili příkazu Alláha a za to je odměnil velkou obětí. A tak se přinášení obětí stalo pro muslimy zákonem až do Soudného dne. A o tom Alláh říká v súře 37 -„as-Sáfát“ – Stojící v řadách, ve verších 101-107:

    „A oznámili jsme mu radostnou zvěst o chlapci povahy mírné. A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abrahám: „Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat, uvaž a řekni, jaké mínění máš? „I odvětil: „Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno, a bude-li Alláh chtít, mne věru neochvějným shledáš.“ A když se oba do vůle Alláhovy odevzdali, a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: „Abrahame, věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl – a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme. Vždyť byla to jen zjevná zkouška!“ A velkou obětí jsme syna jeho vykoupili.“

  2. Oběť představuje také poděkování Alláhovi za Jeho štědré dary, kterých se nám od Něj dostalo a které se nedají vůbec spočítat.

  3. Obětí je také vyjádřena sounáležitost mezi poutníky a těmi, kteří pouť nekonají. Poutníci přinášejí oběť během své poutě a ti, kteří ji nekonají, činí totéž, a tak se srdce všech muslimů scházejí k přiblížení a uspokojení Alláha.

  4. Oběť také přináší radost chudým a potřebným a obšťastňuje jejich srdce právě během těchto svátků, když dostávají podíl z oběti.

Správný čas k vykonání oběti
K vykonání oběti je stanoven čas těsně po modlitbě svátku oběti („salát Íd al-Adhá“). Je také přijata v následujících třech dnech po svátku oběti. Kdežto vykonání oběti před modlitbou svátku oběti, se považuje za nesprávné, jelikož činí tuto oběť jako běžnou almužnu. V Sahíh Al-Buchárí a Muslimovi, podle vyprávění Anase bin Málika (nechť je Alláh s ním spokojen), je stvrzen Prorokův výrok (sAs), který řekl: „Kdo obětoval před modlitbou, obětoval tak pouze pro sebe, a kdo obětoval po modlitbě a kázání, dovršil tak celý obřad a splnil tak sunnu muslimů.“

Podmínky správného obětování

  1. Je důležité konat oběť s dobrým a čistým úmyslem a vyvarovat se chvástání před ostatními s cílem získat od nich pochvalu nebo ocenění.

  2. Oběť musí být ze stáda velbloudů, skotu či ovcí, samec či samice.

  3. Obětní zvířata musí být zdravá, nesmí mít viditelnou vadu, jako je třeba kulhání či nějaká nemoc, která zapříčinila onemocnění mozku, či zničila chrup zvířete. Je stvrzeno v At-Tirmidhím podle vyprávění Al-Baráa bin Áziba (nechť je Alláh s ním spokojen), že Prorok (sAs) řekl: „Za čtyři se neodměňuje (míní za čtyři druhy obětí), za tu, která viditelně šilhá, která viditelně kulhá, která má viditelnou nemoc a která má poškozený mozek.“ Takto nemocná zvířata pak ztrácejí část ze svého masa. Pokud je zvíře vykastrované, tak to nevadí, jelikož kastrace není považována za nemoc. A důkazem toho je, že Prorok (sAs) obětoval dva vykastrované berany.

Jaké jsou sunny obětování

  1. Je lepší, když oběť koná sám ten, kdo chce obětovat, pokud je toho schopný, tak jak to bylo stvrzeno o Prorokovi (sAs), který také sám obětoval. Může však také někoho pověřit vykonáním oběti, avšak v jeho přítomnosti. Bylo stvrzeno, že Prorok (sAs) řekl své dceři Fátimě: „Vstaň a běž se dívat na obětování svých obětí, jelikož Alláh ti odpustí s první kapkou, která vyjde z její krve, každý hřích, který jsi spáchala.“

  2. Je nutno, aby byly nože dobře nabroušeny před porážkou zvířat, tak jak bylo stvrzeno v Sahíh Muslim, že Prorok (sAs) řekl: „Alláh poručil být velice šetrný ke všemu. Proto, když zabijete, zabijte šetrně a rychle, a když obětujete, také šetrně a rychle a ať každý z vás nabrousí dobře svůj nůž, aby ji netrápil.“

  3. Při porážení oběti je nutno chválit Alláha a říct nejprve: Bismilláhi rrahmáni rrahím, Alláhu akbar a poté říci dva verše (162 – 163) ze súry 6 - „al-An‘ám“ – Dobytek, které mají tento význam: „Rci: „Věru modlitba má, obřady mé, život můj i smrt má náleží Alláhu, Pánu všech světů, jenž společníka nemá žádného. A toto mi bylo nařízeno a já první jsem z těch, kdož do vůle Jeho se odevzdali.“

  4. Je zvykem rozdělit oběť na třetiny:

  5. Je třeba také upozornit, že nelze z oběti nic prodávat za peníze, tak jak to dělají někteří lidé, kdy přenechají řezníkovi, který vykonal za ně oběť, kožešinu zvířete a poté mu to strhnou z ceny za jeho práci. A toto není povolené!

  6. Je povoleno, aby několik rodin vykonalo jednu oběť společně, zvláště když se jedná o obětování krávy či velbloudice. Bylo stvrzeno v Sahíh Muslim podle vyprávění Džábira, který řekl: „Obětovali jsme s Prorokem (sAs) u Hudajbíje velbloudici za sedm (mínil lidí) a krávu za sedm (také lidí).“

A na závěr bych rád připomněl, abychom nezapomněli se postit v den ‘Arafa. Bylo stvrzeno v Sahíh Muslimovi podle vyprávění Abú Qatády, že Prorok (sAs) byl tázán na půst během dne ‘Arafa a řekl: „Skrze něj se odpouští za minulý rok i následující.“

Proto využijme tuto zlatou příležitost a prosme Alláha o přijetí našich činů.