Nemuslimský svátek zamilovaných sv. Valentýna

Datum: 14. 02. 2003
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři a sestry v Islámu,
Bůh vznešený nás poctil velkolepým náboženstvím a uvedl nás na správnou cestu. V tomto náboženství je obsaženo vše co potřebujeme, přiměřeným a dostačujícím způsobem. Zaopatřuje nás láskou a štěstím. Kdo se tímto náboženstvím řídí, Bůh jej ocení. Kdo však toto náboženství odmítne, Bůh jej poníží. Boží náboženství je dokonalé. Nepotřebuje nic přidávat a nepotřebuje ani žádné novoty.
Alláh řekl: „Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství (cestu).“ (5:3)
Jistě jste si všimli, že v těchto dnech probíhají v této zemi přípravy na oslavu jednoho úplně neislámského svátku, svátku zamilovaných, svátku sv. Valentýna. Není nic divného, že přípravy probíhají v neislámské společnosti, ale alarmující by mělo být, že tyto přípravy zaměstnávají i mnohé muslimy jak tady v Evropě, tak i v některých muslimských zemích.
Boží služebníci, Islám je postaven na principu lásky. Lásky, která nemá určený čas ani místo. Nejvýše stojí láska k Bohu a k Jeho Poslu. Muslim totiž nenajde větší prožitek z lásky než když bude milovat Boha a Jeho Posla. Výzev k lásce v Islámu je několik. V jednom ze správných hadísů je uvedeno: Posel Boží (s.A.s.) řekl: „Přísahám při tom, kdo drží mou duši ve svých rukou, že nevejdete do ráje, dokud se nebudete mít navzájem rádi. A chcete, abych vám ukázal něco, co když budete dělat, budete se mít navzájem rádi? Rozšiřte mezi sebou pozdrav.“ (Prorok (s.A.s.) tím myslel islámský pozdrav ‚as-salám alajkum‘). Ve svatém hadísu řekl: „Ti, co se mají rádi kvůli Bohu, budou v Den posledního soudu povýšeni na výklencích ze světla.“ V dalším hadísu se vyjmenovává 7 druhů lidí, které Alláh zakryje Svým stínem v den, kdy jiného stínu nebude, a mezi nimi jsou dva muži, kteří se mají rádi kvůli Bohu a kteří se na lásce k Bohu setkali a na lásce k Bohu se rozešli.
Jaký je původ oslavy svátku sv. Valentýna? Má několik podob. Jedno z vyprávění se váže ke dni 15. 2., kdy Římané obětovali svým bohům. Slavili tyto svátky obětování při příležitosti příchodu jara. V době, kdy se začalo s oslavami svátku sv. Valentýna, se vedly zdlouhavé války. Císař zakazoval vojákům uzavírat sňatek, aby je to neodvádělo od soustředění se na boj. V té době bylo mezi vojáky mnoho křesťanů. A právě tyto křesťany tajně oddával jistý dosud neznámý mnich jménem Valentýn. Když to císař zjistil, dal ho popravit. Jeho poprava se konala 14. 2. roku 270 po Kristu. A právě od tohoto dne začali křesťané slavit tento svátek a Valentýn byl prohlášen patronem zamilovaných. Podíváme-li se nyní na historii a původ tohoto svátku, může muslim tento svátek slavit a přijmout ho za svůj?
A další věc je, jak probíhají oslavy tohoto svátku. Je typické přehánění v mnoha věcech, týkajících se zamilovanosti, obdarováváním se červenými srdci, často se zapomíná na slušné chování a padají mnohá tabu v oblasti sexu. Dochází k nevázaným sexuálním radovánkám, s provokativní hudbou a alkoholem. Někdy až k sexuálním orgiím. Pouze způsob těchto oslav by měl stačit k tomu, aby muslimové tento svátek neslavili.
Můžeme však přinést další důkazy svědčící o zákazu oslav svátku sv. Valentýna:
1) Bylo vyprávěno v hadísu: Když posel Boží (s.A.s.) přišel do Medíny, viděl že zde probíhají dvoudenní oslavy a řekl lidem: „Oč jde?“ Odpověděli: „ Slavili jsme takto už v době džáhilíje (nevědomosti).“ Řekl (s.A.s.): „Věru, že Bůh vám je (tyto oslavy) vyměnil za lepší – za Íd-ul-Fitr a Íd-ul-Adhá.“
2) Islámští učenci vydali fatwy, zakazující slavit tento svátek. Vycházejí z důkazů z Koránu, kde je verš „...a když kolem řečí hnusných jdou, míjejí je důstojně“ (25:72), což vykladači Koránu chápou jako nezúčastňování se svátků nevěřících.
3) V Islámu je taktéž zakázáno napodobování nevěřících. Je hadís: ‚Kdo napodobuje nějaký národ, patří k nim.‘ Posel Boží (s.A.s.) nám také poradil, abychom nenapodobovali chování nevěřících a naopak dělali opak – příkladem může být Prorokova sunna držet půst devátého spolu s desátým muharramem.

Na závěr si zopakujme, že všechny sociální vztahy v Islámu jsou postaveny na lásce a vzájemném porozumění. Například manželský vztah má být založený na lásce, jak čteme v súře ar-Rúm (Byzantinci): „A patří k Jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro – a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé.“ (30:21) Krásným příkladem nám může být vztah našeho Proroka (s.A.s.) ke svým manželkám. Podobně je na lásce založen vztah rodičů k dětem nebo vztah muslima ke svým rodičům. Tento vztah se rozvíjí poté, co dítě své rodiče miluje a ctí je. Zeptejme se těch lidí, kteří oslavují tyto „zamilované svátky“, jaký je jejich vztah ke svým dětem, ke svým rodičům?
Žádáme Boha, aby nás zahrnul mezi ty, kteří se milují kvůli Němu.