Prorok Muhammad (nmAž) (1.díl) – život a sunna

Datum: 24. 05. 2002
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři, milé sestry v islámu,
správný muslim by měl žít s Prorokovou tradicí a následovat jeho chování a vzor. Alláh k tomu říká: "A věru máte nyní v poslu Božím příklad překrásný pro každého, kdo doufá v Boha a v den poslední a kdo Boha hojně vzpomíná." (33:21)

Chybu dělají lidé, kteří si připomínají Prorokův příběh jen při určité příležitosti. Musíme jej mít na paměti stále a žít s touto tradicí každý den.
Když muslim vstává, připomene si, co Prorok (nmAž) dělal nebo říkal při této příležitosti. Právě začátek každého dne je velmi důležitý. Každému muslimovi, když jde spát, satan uváže tři uzly. Snaží se jej ovlivnit, aby si nevzpomněl na Alláha a snaží se tak dokázat svůj vliv na každého z nás. Když se muslim vzbudí, a vzpomene si na Alláha a řekne prosbu, rozváže se první uzel. Když jde dělat očistu před ranní modlitbou, rozváže se druhý uzel, a když se pomodlí, rozváže se třetí. Po celý den je pak osvobozen od satana a cítí se lépe.
Podle hadíthu od Abu Hurajry Prorok (nmAž) řekl, že když jde někdo spát, má vyklepat svou přikrývku a říci Bismillah, uložit se na pravý bok a říci prosbu (du´á') pro noční spánek (asi v tomto překladu): Ve jménu Boha, uložil jsem se na svůj bok a jménem Boha bych se zase zvedl (ráno). ‚Kdybys zadržel mou duši, odpusť jí a buď k ní milosrdný, a kdybys ji poslal zpět do těla, udržuj ji daleko od všeho nebezpečného, tak jak udržuješ své dobré služebníky.'
Když jde člověk spát, není si totiž jistý, jestli ráno vstane. Proto Prorok (nmAž) řekl, že když se dožiješ večera, nečekej na ráno. Když se dožiješ rána, nebuď jistý, že se dožiješ večera. Máme být připraveni zemřít kdykoliv a udělat předtím co nejvíce dobrých skutků. Jiné tradice se týkají dalších příležitostí - když jde člověk z domova, nastupuje do dopravního prostředku, přijde domů, do mešity, před jídlem a pitím, když jde na WC apod., po celý den máme něco z Prorokovy tradice - způsob vykonání něčeho nebo prosbu k Bohu.

Tím, že sledujeme tradici našeho Proroka (nmAž) celý den, máme z toho prospěch a odměnu. Alláh udržuje takového muslima a pomáhá mu v tomto životě. A v Den soudu bude shromážděn spolu s Prorokem (nmAž) - protože ho měl rád. Existuje hadíth, který říká - "koho jsi měl v životě rád, s tím budeš v Den soudu shromážděn".

Náš Prorok (nmAž) byl sirotek, ale to u něj nebylo překážkou, aby nezískal výtečný charakter, který dosvědčovali všichni Kurajšovci. Když začal s předáváním svého poselství v Mekce, potkalo ho mnoho problémů. Byl několikrát zraněn, byl stále ponižován a pronásledován. Poté, co ho v oáze Táif lidé vyhnali a kamenovali, byl velmi zklamaný a Alláh mu poslal anděla hor, který se ho zeptal, jestli chce město Táif zničit horami. Prorok řekl, že ne, protože je možné, že z těchto lidí se narodí takoví, kteří budou uctívat Alláha a nebudou k Němu přidružovat. Z toho máme ponaučení, že při osvětě musí být muslim trpělivý a vzpomenout si na to, co potkávalo Proroka (nmAž). Prorok (nmAž) byl nejlepší ve svých vlastnostech a charakteru.
Alláh o tom svědčil takto: "... vždyť vskutku povaha tvá je vznešená." (68:4)

Když byla Aiša (radialláhu´anhá) dotázána na povahu Proroka (nmAž), řekla: "Jeho povaha, to byl Korán". Jeho vlastností bylo, že když potkával své společníky a přátele, vždy se usmíval. V hadíthu od Džurajra bin Abdullah se praví: Prorok, když se díval na mě, vždycky se usmíval." Když Prorok (nmAž) někomu podával ruku k přivítání, vždycky počkal, až ten druhý stáhne ruku. Dívejme se na vznešenou povahu Proroka ke svým společníkům a porovnávejme ji se svou povahou a chováním vůči druhým - někteří se dnes ani nepřivítají ani nepozdraví, když mají mezi sebou problémy.

Z jeho vlastností to byla i milosrdnost a odpuštění, jak potvrzuje Korán: "A nyní přišel k vám již posel z vašich řad vzešlý a tíží jej, že špatného se dopouštíte, neboť mu záleží na vašem dobru. A vůči věřícím je shovívavý, slitovný." (9:128)

Prorok (nmAž) nedělal z věcí věci komplikované. Vybral raději jednodušší řešení, pokud bylo povolené. Snažil se věci ulehčovat. Jednou se tři sahába ptali na to, jak Prorok (nmAž) uctívá. A chtěli vykonávat více. Jeden z nich řekl, že se bude modlit celé noci. Druhý řekl, že se bude každý den postit, třetí řekl, že se neožení. Prorok (nmAž) se o nich dověděl, zavolal si je a řekl: ‚Jsem bohabojnější a zbožnější než vy, ale vstávám a spím, držím půst a přeruším jej, a také se ožením. A to je moje tradice. A kdo z muslimů odstraní něco z této tradice, nepatří mezi nás.'

Stal se i takový příběh: Jednoho dne, když byli muslimové v medínské mešitě, přišel dovnitř jeden vesničan a začal močit. Někteří prorokovi společníci se k němu hnali, aby jej ztrestali. Prorok (nmAž) je zadržel ať počkají. Když vesničan skončil, Prorok ho k sobě zavolal a mírným způsobem, aniž by jej urazil, mu vysvětlil, k čemu jsou mešity a jak se tam chovat. Pak vzal vědro s vodou a vylil jej na to místo, kde muž močil. Vesničan pak řekl prosbu k Bohu, aby odpustil jemu i Prorokovi.

Prorok (nmAž) byl nejlepší v chování k ženám a vyzýval k takovému chování i ostatní. Řekl: "Nejlepší z vás jsou ti, kteří se chovají nejlépe ke své rodině. A já jsem nejlepší z vás ke své rodině."
Prorokovy manželky neslyšely od něj nikdy nic špatného. Často s nimi žertoval nebo soutěžil. Byl nejlepší otec a nejlepší manžel. Musíme si vzít ponaučení i z jeho rodinného života a z chování k ženám.

Další jeho vlastností byla zbožnost a bohabojnost. Prorok (nmAž) je u Alláha nejdražší, má své postavení, viděl ráj i peklo a Alláh mu slíbil odpuštění. Když se modlil v noci, Aiša se ho ptala, proč to dělá, když má stejně slíbeno odpuštění. Řekl, že musí být Alláhovi vděčný a za vše Mu poděkovat. Připomínal svým přátelům, aby byli bohabojní, pěstoval v nich bohabojnost, aby žádali Boha o odpuštění.

Závěrem vám poradím, bratři a sestry v islámu, abyste si slíbili, že budete dávat pozor na své chování, k rodině, k přátelům, jestli je to podle tradice našeho Proroka(nmAž). Sledujte sunnu v uctívání, mluvení, v chování. Nejšťastnější lidé v Den soudu budou ti, kteří žili podle Prorokovy tradice.