Pokání
Datum: 05. 07. 2002
Imám: Abú Al Fáris
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři, milé sestry v islámu,
největší dar od Alláha po tom, že nám ukázal správnou cestu, je dar pokání. Člověk byl stvořen jako bytost chybující a dělat hříchy je z jeho přirozených vlastností. Prorok (nmAž)řekl svým lidem: "Kdybyste nedělali hříchy, Alláh by vás vyměnil za jiné lidi, kteří by hříchy dělali, žádali by o odpuštění a On by jim odpustil."
Pokání znamená litovat špatné věci, kterou jsem udělal, znamená pokoru a ponížení před Bohem, a přiblížení se k Bohu.
Pokání vychází ze srdce a je jen vnitřní věcí každého člověka, je jen mezi člověkem a Bohem, bez žádného prostředníka. Jeden hadís vypráví o proroku Mojžíšovi (mír s ním), který se svými lidmi prováděl modlitbu za déšť. Alláh odpověděl Mojžíšovi, že mezi jeho lidmi je jeden člověk, který už 40 let hřeší a soupeří s Ním. Mojžíš se obrátil ke svým lidem a řekl, ať odejde tento člověk, který dělá hříchy a kvůli kterému modlitba nebyla přijata. Hříšník se ve svém srdci obrátil k Bohu a řekl, že když Bůh zakryl jeho hříchy 40 let, ať je ani nyní neukazuje před ostatními a ať mu odpustí. Alláh poznal upřímnost jeho pokání, přijal je a seslal na zem déšť, aniž byl onen hříšný člověk ukázán ostatním. Mojžíš se hned ptal, jak to, že déšť byl seslán, aniž by jeden z jeho lidí odešel. Na to mu Bůh odpověděl, že měl čisté a upřímné pokání a bylo mu odpuštěno.
Jiný hadís říká toto: "Každý člověk dělá chyby, ale nejlepší z chybujících jsou ti, kteří dělají pokání."
A navíc, pokud má člověk upřímné pokání, které Bůh přijme, změní ze Svého milosrdenství hříchy tohoto člověka na dobré skutky. Jak říká Alláh: "Ti, kdož pokání činili, uvěřili a zbožné skutky konali, takovým Bůh špatné skutky jejich za dobré vymění, vždyť Bůh je odpouštějící a slitovný." (25:70)
Alláh může přijmout pokání za všechny hříchy a odpustit je. Ve 39. súře říká: "Rci: ‚Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny - On odpouštějící je i slitovný...'" (39:53)
Člověk však nesmí pokání odkládat, protože neví, kdy může zemřít. A vězte, že i prosby o odpuštění a připomínání si Boha jsou pokáním. A dobré skutky vymažou skutky špatné.
Několik věcí, které pomáhají dělal dobré pokání:
- přesvědčení, že Alláh je odpouštějící,
- dobročinnost k muslimům,
- modlitba - jako vztah mezi člověkem a Bohem, která je potravou duše,
- dobré přátelství,
- připomínání si milosrdenství Boha, který má 99 jmen a v nich je milosrdenství,
- připomínat si, že smrti se nevyhneme,
- trpělivost, která má dvě stránky. Trpělivost zdržet se hříchů a trpělivost při konání dobrých činů,
- upřímnost a pravdivost k sobě samému,
- uvědomit si, že každý člověk má své poslání, o kterém Alláh říká: "Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí i kázáním krásným a veď s nimi spor slovy nejlepšími!" (16:125).
Jsou však věci, které zabraňují v pokání, a ty jsou přesným opakem těch, které v pokání pomáhají a které jsme právě uvedli. Je to nejistota v odpuštění Alláhovo, malá dobročinnost, nedostatečná nebo nedbalá modlitba a tak dále.