Dobrý a špatný konec lidského života
Datum: 12. 07. 2002
Imám: Karam Badawy
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři, milé sestry v islámu,
dnešní přímluvu začneme jedním z největších výroků, který je tak důležitý, že by jej každý muslim měl mít stále na paměti.
Od Abdulláha ibn Masúda (nechť je s ním Alláh spokojen), že Prorok Boží (nmAž) řekl: "Při Bohu jediném, kterému není nikdo roven, někdo z vás, který už se díky svým dobrým skutkům přiblíží ráji jen na loket, ale zakončí svůj život skutky špatnými, jejichž vykonavatelé patří do pekla, ten skončí v pekle. A ten z vás, kdo bude svými špatnými skutky přiblížen k peklu jen na loket, ale pak se obrátí a zakončí svůj život skutky dobrými, jež vykonávají obyvatelé ráje, ten vstoupí do ráje."
Zamysleme se nad tímto hadísem. Vyplývá z něj, že muslim musí mít vztah s Bohem po celý svůj život až do samého konce. Tento hadís také upevňuje v duši muslima bohabojnost a poslušnost k Bohu. Člověk se nesmí spoléhat pouze na to, co dobrého již vykonal, ale jeho činy musejí být konány se stálou a trvalou upřímností víry. Protože nikdo neví, co přijde za chvíli a jaký to bude mít následek. U všeho totiž záleží na jeho konci. Člověk může být spokojený se svými činy a může si myslet, že jsou dostačující, ale v Den soudný možná uvidí, že ne vše je tak, jak si představoval.
Alláh říká: "I kdyby nespravedlivým patřilo vše, co na zemi je, a ještě jednou tolik k tomu, vykoupili by se tím z muk trestu v den zmrtvýchvstání? Tehdy se jim objeví od Boha to, s čím vůbec nepočítali." (39:47)
Proto musíme stále žádat Boha o odpuštění a utíkat se k Němu před špatným koncem.
A jestli někdo již teď chce znát svůj pravděpodobný konec, měl by se podívat na sebe a zeptat se sám sebe: jsem poslušný Bohu a Jeho nařízením nebo je znevažuji a Boha neposlouchám? A ten, jehož srdce je po celý život soustředěno na jednu určitou věc, i při umírání se bude zabývat touto věcí. Kdo je například závislý na penězích a materiálních potřebách, při své smrti bude myslet jen na ně. Kdo se často modlí, čte Korán a zabývá se jím, při smrti bude jeho mysl soustředěna na Korán a modlitbu. Jak obrovský je to rozdíl!
A teď si uvedeme několik příkladů, abychom zvýšili zájem o náš konec.
- Prorok Muhammad (nmAž) v posledních minutách svého života zvedl ruce k nebi říkajíc: "Vzhůru k Nejvyššímu Příteli!" Když přicházel archanděl Gabriel k Prorokovi, řekl mu, že anděl smrti je už u dveří a žádá ho vstoupit. Nebude již nikdy víc žádat o svolení ke vstupu ke komukoliv jinému. A Prorok (nmAž) svolil. Anděl smrti pak řekl Prorokovi: "Poslal mě Bůh abych ti dal na výběr - zůstat v tomto životě a nebo se setkat s Bohem. A Posel Boží řekl: "Ano, ke svému Nejvyššímu Příteli!"
- Abú Bakr as-Siddíq, když měl zemřít, žádal Áišu, aby mu předčítala verše z Koránu. Áiša přitom plakala a poslední slova Abú Bakra byl devatenáctý verš ze súry Qáf.
- Umar ibn al-Chattáb skončil svou životní pouť při modlitbě a proléval při tom svou krev, když jej zavraždili.
- Osmán ibn Affán byl též zavražděn při četbě Koránu, na který prolil svou krev.
- Alí ibn abí Tálib byl zabit cestou do mešity na páteční shromáždění, kde měl přednést kázání.
- Umar ibn Abdalazíz v posledních chvílích svého života četl Korán. Jeho manželka jej našla, jak se usmívá, když četl súru Příběhy, verš 83: "A toto je příbytek poslední. My připravíme jej těm, kteří zpupní nechtěli být na zemi a pohoršení nešířili - a věru dobrý bude konec bohabojných." (28:83)
- Hudzajfa bin al-Jamán se také usmíval při vyvrcholení smrti a vítal ji jako miláčka, který se vynořil z úkrytu. Pak žádal Boha o poslední noc v tomto životě a ráno již v ráji.
Jestliže se muslim celý život snaží o službu a poslušnost Bohu, zemře také v poslušnosti Bohu. A konání dobra a dobrých skutků uzavře jeho život na cestě k ráji, inšáalláh