Dobrý a špatný konec lidského života

Datum: 12. 07. 2002
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři, milé sestry v islámu,
dnešní přímluvu začneme jedním z největších výroků, který je tak důležitý, že by jej každý muslim měl mít stále na paměti.
Od Abdulláha ibn Masúda (nechť je s ním Alláh spokojen), že Prorok Boží (nmAž) řekl: "Při Bohu jediném, kterému není nikdo roven, někdo z vás, který už se díky svým dobrým skutkům přiblíží ráji jen na loket, ale zakončí svůj život skutky špatnými, jejichž vykonavatelé patří do pekla, ten skončí v pekle. A ten z vás, kdo bude svými špatnými skutky přiblížen k peklu jen na loket, ale pak se obrátí a zakončí svůj život skutky dobrými, jež vykonávají obyvatelé ráje, ten vstoupí do ráje."

Zamysleme se nad tímto hadísem. Vyplývá z něj, že muslim musí mít vztah s Bohem po celý svůj život až do samého konce. Tento hadís také upevňuje v duši muslima bohabojnost a poslušnost k Bohu. Člověk se nesmí spoléhat pouze na to, co dobrého již vykonal, ale jeho činy musejí být konány se stálou a trvalou upřímností víry. Protože nikdo neví, co přijde za chvíli a jaký to bude mít následek. U všeho totiž záleží na jeho konci. Člověk může být spokojený se svými činy a může si myslet, že jsou dostačující, ale v Den soudný možná uvidí, že ne vše je tak, jak si představoval.
Alláh říká: "I kdyby nespravedlivým patřilo vše, co na zemi je, a ještě jednou tolik k tomu, vykoupili by se tím z muk trestu v den zmrtvýchvstání? Tehdy se jim objeví od Boha to, s čím vůbec nepočítali." (39:47)
Proto musíme stále žádat Boha o odpuštění a utíkat se k Němu před špatným koncem.

A jestli někdo již teď chce znát svůj pravděpodobný konec, měl by se podívat na sebe a zeptat se sám sebe: jsem poslušný Bohu a Jeho nařízením nebo je znevažuji a Boha neposlouchám? A ten, jehož srdce je po celý život soustředěno na jednu určitou věc, i při umírání se bude zabývat touto věcí. Kdo je například závislý na penězích a materiálních potřebách, při své smrti bude myslet jen na ně. Kdo se často modlí, čte Korán a zabývá se jím, při smrti bude jeho mysl soustředěna na Korán a modlitbu. Jak obrovský je to rozdíl!

A teď si uvedeme několik příkladů, abychom zvýšili zájem o náš konec.

  1. Prorok Muhammad (nmAž) v posledních minutách svého života zvedl ruce k nebi říkajíc: "Vzhůru k Nejvyššímu Příteli!" Když přicházel archanděl Gabriel k Prorokovi, řekl mu, že anděl smrti je už u dveří a žádá ho vstoupit. Nebude již nikdy víc žádat o svolení ke vstupu ke komukoliv jinému. A Prorok (nmAž) svolil. Anděl smrti pak řekl Prorokovi: "Poslal mě Bůh abych ti dal na výběr - zůstat v tomto životě a nebo se setkat s Bohem. A Posel Boží řekl: "Ano, ke svému Nejvyššímu Příteli!"


  2. Abú Bakr as-Siddíq, když měl zemřít, žádal Áišu, aby mu předčítala verše z Koránu. Áiša přitom plakala a poslední slova Abú Bakra byl devatenáctý verš ze súry Qáf.


  3. Umar ibn al-Chattáb skončil svou životní pouť při modlitbě a proléval při tom svou krev, když jej zavraždili.


  4. Osmán ibn Affán byl též zavražděn při četbě Koránu, na který prolil svou krev.


  5. Alí ibn abí Tálib byl zabit cestou do mešity na páteční shromáždění, kde měl přednést kázání.


  6. Umar ibn Abdalazíz v posledních chvílích svého života četl Korán. Jeho manželka jej našla, jak se usmívá, když četl súru Příběhy, verš 83: "A toto je příbytek poslední. My připravíme jej těm, kteří zpupní nechtěli být na zemi a pohoršení nešířili - a věru dobrý bude konec bohabojných." (28:83)


  7. Hudzajfa bin al-Jamán se také usmíval při vyvrcholení smrti a vítal ji jako miláčka, který se vynořil z úkrytu. Pak žádal Boha o poslední noc v tomto životě a ráno již v ráji.


  8. Jestliže se muslim celý život snaží o službu a poslušnost Bohu, zemře také v poslušnosti Bohu. A konání dobra a dobrých skutků uzavře jeho život na cestě k ráji, inšáalláh