Krutost Kurajšovců

Vůdcové Kurajšovců byli velmi znepokojeni tím, že se stále větší část obyvatel Mekky začíná přidávat k Muhammadovi. Nakonec Omar ibn al-Chatab, jeden z mocných vůdců Mekkánců, se rozhodl, že jediný způsob jak Muhammada utišit, je zabít ho. Jak se rozhodl, tak se také okamžitě vydal učinit. Cestou potkal muže, který, když poznal Omarův záměr, řekl: "Proč se nejdříve nerozhlédneš ve svém domě? Což nevíš, že tvá sestra Fátima je také muslimkou?" Omar byl velmi překvapen a nemohl tomu uvěřit. Ihned se vydal do domu své sestry. Když se přiblížil, uslyšel, jak jeho sestra s manželem Saidem čtou súru Táhá. Jakmile Fátima uslyšela bratra vcházet, schovala svitek se súrou pod záhyby sukně. Omar vtrhl do domu a vykřikl: "Co jsem to slyšel?" Přestal se ovládat a zaútočil na manžela Fátimy. Křičel: "Slyšel jsem, že jste se stali muslimy!" Fátima se snažila bránit svého muže, ale Omar udeřil i ji. A tak řekla: "Ano, jsme muslimové a věříme v Alláha a jeho Posla a ty můžeš dělat co chceš!" Když Omar uviděl její víru a odvahu, pochopil, že se choval nevhodně a řekl jí: "Nech mě nahlédnout, co jste četli. Možná vaši víru pochopím."

Omar slíbil, že svitek vrátí a než ho dostal do rukou musel se umýt. Potom četl:

Tá há. Neseslali jsme ti Korán, aby jsi byl zoufalý, nýbrž jako připomenutí těm, kdo se bojí Boha, a jako vzkaz, který přichází od toho, kdo stvořil zemi a vysoká nebesa. Milosrdný - On sedí na svém vznešeném trůnu a vše, co je na nebesích a na zemi, mezi nimi i pod povrchem země, Jemu náleží. A jestliže svá slova hlasitě pronášíš, Jemu překrásná jména přísluší, vždyť On, Bůh - a není božstva kromě Něho, zajisté zná tajemství, byť by bylo sebelépe skryté! (20:1-8)

Když Omar přestal číst, uznal, že jsou to nejkrásnější slova, jaká kdy slyšel a že obsah těchto slov musí být pravdivý. S mečem, který stále držel v ruce, vyběhl k domu Proroka a hlasitě zaklepal na dveře. Jeden z Prorokových společníků se podíval přes okno. Když uviděl Omara s mečem v ruce, začal se obávat o Prorokův život. Ale Prorok trval na tom, aby Omara nechali vstoupit. Pak s ním zůstal o samotě. Zeptal se ho, proč přišel a on odpověděl: "Přišel jsem přísahat, že není jiného Boha kromě Alláha a že ty, Muhammade, jsi jeho poslem!" Stále držel v ruce meč, kterým chtěl původně Proroka zabít, a ten samý meč ho měl od této chvíle chránit.

V té době, kdy chtěli muslimové rituálně obcházet Kábu, to museli dělat tajně v noci a ve strachu. Omar byl však velmi odvážný a silný. Prohlásil veřejně, že je muslimem a šel přímo ke Kábě. Tento čin uskutečnil ve dne před překvapenými zraky všech Mekkánců a Kábu skutečně obešel. Nikdo se neodvážil nic říct. Kurajšovci byli ještě více znepokojeni a začali vidět v islámu hrozbu pro celou Mekku. Jejich hněv rostl. A opět dospěli k rozhodnutí zabít Muhammada. Když o těchto plánech uslyšel strýc Proroka Abu Tálib, vyslal žádost ke všem synům Abd al-Muttaliba. Prosil je, aby Muhammada ochránili, což také učinili. Když Kurajšovci viděli, že Muhammadovi nemohou ublížit, rozhodli se, že musí postupovat jinak. Vyvěsili na Kábu oznámení, že se zabraňuje jakýkoliv kontakt s muslimy, s rodem Al-Muttalib a s rodem Hášimovců. Bylo jim zakázáno prodávat i potraviny a vodu. Život byl velmi těžký, zvláště když začaly chybět potraviny. Nenávist Kurajšovců byla tak velká, že když si muslimové chtěli koupit jídlo od projíždějících karavan, Abu Lahab, jeden z největších nepřátel islámu, slíbil kupci desetkrát větší cenu za jeho zboží. A tak muslimům znemožnil koupi nejpotřebnějších věcí.

Každý rok v čase pouti přijížděli do Mekky lidé z celé Arábie. Poutníci viděli krutost a nespravedlnost Kurajšovců a mnoho z nich se stalo následovníky Proroka. Kurajšovci se začali za své činy stydět, zvláště když někteří z muslimů byli jejich příbuznými. Po třech letech se rozhodli, že nadešel čas přestat muslimy bojkotovat a sundali vývěsku ze stěny Káby. K jejich překvapení byl celý list zničen červy, kromě úvodních slov "Ve jménu Alláha".