Poslední dny Proroka Muhammada (nmAž)

Arm Khaled

Poslední dny v tomto světě a odkazy následovníkům, které zde zanechal Prorok Muhammad (nmAž) - Alláhův Posel a Pečeť Proroků.

Několik dnů před svou smrtí se Prorok Muhammad (nmAž) rozhodl navštívit hroby mučedníků padlých v bitvě u Uhudu.

„Vidíte jeho lásku a sounáležitost s nimi?“

Navštívil jejich hroby a řekl: „Mír s vámi, ó mučedníci Uhudu.“ Pak promluvil o tom, že oni jej předběhli ve smrti, ale on je bude brzy následovat.

„Prorok (nmAž) toužil připojit se k nim!“

Po této návštěvě mučedníků se Prorok (nmAž) rozplakal a jeho společníci se zvědavě zeptali, co se stalo? On na to odpověděl, že by si velice přál se setkat se svými bratry. Společníci se divili: „Cožpak my nejsme tvými bratry?“ Odpověděl: „Ne, vy jste mými společníky, mí bratři se narodí až po mé smrti a budou to lidé, kteří mi budou důvěřovat bez toho, aby mě někdy zahlédli!“

„Prorok (nmAž) plakal, protože toužil po Vás, lidé! Přál si setkat se s vámi! Představte si, že Prorok (nmAž) po vás toužil!“

Prorokovy bolesti se stále zhoršovaly a on v tomto stavu řekl: „Stále cítím bolest způsobenou tím jídlem.“ Židé se jej totiž pokoušeli zabít otráveným masem. A on v tento den stále cítil jeho chuť v ústech.

Tři dny před svou smrtí svolal Prorok (nmAž) své manželky (nechť je Alláh s nimi spokojen) a ony se shromáždily.

„Všimněte si jeho ohleduplnosti! Muži, kteří špatně zacházejí se svými manželkami by se měli od Proroka (nmAž) učit!“

Požádal je o svolení pobývat v domě ‘Á´iši. Ano, on je požádal o svolení a všechny s tím souhlasily. V době své nemoci se Prorok (nmAž) nemohl dobře pohybovat, byl skutečně velmi nemocen, takže Ali ibn Abi Talib a Al Fadl ibn Al Abbas pomohli Proroka (nmAž) zvednout a on opustil dům své manželky Majmúny a přesunul se k ‘Á´iše, zatímco jej jeho společníci podpírali. Když to uviděli lidé, byli šokováni a začali se shromažďovat před jeho domem. Tolik se o něj báli! Potom v ‘Á´išině domě ‘Á´iša vypráví, že se Prorok (nmAž) velmi potil a chtěl otřít pot ze své tváře, proto Á´iša jeho ruku a otřela mu jeho tvář. Nepoužila svou vlastní ruku, protože věděla, že Prorokova ruka je požehnaná. Na to řekl: „Není Boha kromě Alláha, smrt je plná bolesti.“

„Zajisté smrt je bolestivá!“

Poté Prorok (nmAž) uslyšel hlasy z mešity a zeptal se: „Co se děje?“ Odpověděli mu, že lidé o něj mají obavy. Požádal, aby jej k nim dovedli, ale vzápětí omdlel. Nalili na jeho obličej vodu, aby ho přivedli k sobě, celkem to bylo sedm vodních měchů.
Později Prorok (nmAž) vystoupil na minbar (kazatelnu) a pronesl své poslední kázání.

„Když budete procházet okolo minbaru v Prorokově mešitě, vzpomeňte si na jeho slova!“

Prorok (nmAž) tedy promluvil k lidem, kteří se o něj velice báli. Řekl, že tento svět není našim konečným příbytkem.

„Život není našim cílem!“

Řekl, že se setkají v životě budoucím a že on to vidí před sebou, zatímco byl stále na minbaru, jako by to bylo velmi, velmi blízko. Ujišťoval je o tom, že se setkají v budoucím životě na Onom světě. Také jim řekl, že se pro ně neobává chudoby, to jej netrápilo. Spíše měl obavy, aby je nezlákaly krásy tohoto světa děsil se, že budou soutěžit o tento svět, zisky a přepych a budou proto zničeni Alláhem jako ostatní národy. Prorok (nmAž) se také obával o provádění modlitby, jeho poslední rada se týkala dodržování modlitby. Opakoval její význam neustále dokola, a pak řekl: „Alláh dal svému služebníkovi na výběr mezi Tímto světem a Oním světem, ale on si vybral život budoucí.“ Nikdo z přítomných tomu neporozuměl, kromě Abú Bakra , on věděl, že tím Prorok (nmAž) myslel sám sebe. Nikdo z přítomných nevydal ani hlásku, ale Abú Bakr začal naříkat, vzlykat a plakat. Jeho nářek sílil, až přerušil Prorokova slova. Naříkal: „My jsme pro tebe obětovali své otce a matky, jsem připraven pro tebe obětovat i svého syna, ó Proroku!“ Společníci byli překvapeni, že Abú Bakr Proroka (nmAž) takto přerušil. Ale Prorok (nmAž) Abú Bakra bránil a požádal ostatní, aby jej nechali být.

„Připomeňme si jejich blízký vztah!“

Prorok (nmAž) řekl, že kdokoliv mu někdy pomohl či prokázal službu, byl za to odměněn Prorokem samotným, kromě Abú Bakra , kterému Prorok (nmAž) nemohl nijak splatit jeho věrné služby, takže nechal na Alláhovi, aby jej odměnil a dodal: „Žádné dveře nesmí být otevřeny k mešitě, kromě Abú Bakrových .“ Domy společníků měly totiž dveře směrem k mešitě, ale Prorok (nmAž) chtěl, aby žádné z nich nebyly otevřeny, kromě Abú Bakrových .
Potom Prorok (nmAž) pozvedl ruce a prosil Alláha za svůj lid, žádal jej, aby upevnil jejich víru, prosil o podporu a ochranu pro všechny věřící. Poslední žádostí předtím, než sestoupil z minbaru, bylo, aby lidé předali jeho pozdravy svým potomkům, těm, kteří jej budou následovat až do Soudného dne.

„Obdrželi jste tento pozdrav, viďte?“

Poslední dny strávil Prorok (nmAž) u své manželky ‘Á´iši . Vešel k nim syn Abú Bakra se siwakem (dřívko k čištění zubů) – tento příběh je popsán v knize hadíthu Al Buchárího. ‘Á´iša vypráví, že Prorok (nmAž) se zahleděl na siwak a chtěl si vyčistit své zuby, ale nedokázal to. Chtěl se setkat s Alláhem čistý. ‘Á´iša tedy vzala siwak a změkčila jej svými slinami a Prorok (nmAž) si jím potom zuby vyčistil. ‘Á´iša řekla, že to bylo pro ni požehnání, neboť Alláh smísil její sliny se slinami Prorokovými (nmAž).

„Pohleďte na tyto srdečné vztahy, je to jeden z nejpůsobivějších okamžiků.“

Další příběh je také zaznamenán Al Buchárím: Poté, co si Prorok (nmAž) vyčistil zuby, zeptal se na svou dceru Fátimu. Je to opět velmi dojemný příběh. Když Fátima přišla, rozplakala se, když jej uviděla. Proč? Byla zvyklá, že když se setkali, vyšel ji vstříc a políbil ji mezi oči, ale v této těžké době tak nemohl učinit. Požádal ji, aby se k němu naklonila a něco ji tichým hlasem řekl, na což se ona rozplakala. Potom ji řekl, aby se znovu naklonila a opět ji něco řekl a ona se začala smát. Po jeho smrti se ji ptali na jeho poslední slova a ona řekla, že ji oznámil, že tuto noc zemře a to ji rozplakalo, ale když uviděl její bolest, oznámil ji, že ona bude první z rodiny, která se k němu připojí a to ji naopak rozesmálo. Prorokova společnost je něco, co může jednoho rozesmát nebo rozplakat. Člověk nemůže přemýšlet o běžném životě, když ví, že bude následovat Proroka (nmAž).

Nakonec Prorok (nmAž) požádal všechny, kdo byli v domě, aby odešli. Nastal čas modlitby a Prorok (nmAž) odhrnul závěs, aby se podíval na muslimy jak se modlí a vesele se usmál.

„Jeho úsměv způsobila modlitba! Bojte se Alláha a modlete se v čase, který je pro modlitbu určen. Neboť když se Proroka (nmAž) ptali, který skutek je Bohu nejmilejší, odpověděl: „Modlitba v daném čase.““

‘Á´iša zůstala s Prorokem (nmAž) až do konce, a jak myslíte, že zemřel? Když se modlil, bojoval nebo přednášel Korán? Víte jak? Zemřel se svou hlavou v manželčině klíně. To byla Alláhova vůle. Je to také příklad pro rozhádaná manželství, ty kdo nemají dostatek lásky a vřelosti, ty s rodinnými problémy. Prorokova rodina je nám nejlepším příkladem.

„Obnovte lásku mezi manželi podle Prorokova příkladu.“

Jak odešel Posel (nmAž), který byl Pečetí Proroků? Odešel z klína své manželky.
‘Á´iša vypráví, že vzýval Alláha a řekl: „Ovšem, společnost Nejvyššího!“ ‘Á´iša věděla, že mu bylo dáno na výběr andělem, věděla, že Gabriel a anděl smrti jsou přítomni. Podívejme se, co se přesně stalo:
Gabriel přišel, pozdravil Alláhova Posla (nmAž) a zeptal se ho, zda může anděl smrti vejít do pokoje. Prorok (nmAž) svolil a tak ‘Á´iša věděla, co se děje a později vše vyprávěla. Anděl smrti vešel, pozdravil Proroka (nmAž) a řekl, že mu Alláha dává na výběr mezi nesmrtelností a setkáním s Alláhem Nejvyšším. Prorok (nmAž) si ještě před chvílí nedokázal ani sám vyčistit zuby, ale když uslyšel, že se může setkat s Alláhem, řekl důrazně: „Samozřejmě, společnost Nejvyššího.“ Jak Prorok (nmAž) opakoval tato slova, anděl smrti se přiblížil k jeho hlavě a udělal to, co dělá se všemi lidskými bytostmi. Potom řekl: „Ó, dobrá duše.“

„Bude vaše smrt také taková? Anděl řekl: „Ó, dobrá duše!“ To byl Muhammad ibn Abdulláh (nmAž).“

Potom se jeho duše navrátila k Alláhu, který s ní byl spokojen.

„Přál bych si, abychom my všichni slyšeli během naši smrti tato slova, neboť toto je to nejlepší, co můžeme během smrti slyšet.“

Prorok (nmAž) odešel a ‘Á´iša zaznamenala tíhu jeho hlavy na svém klíně. Nevěděla, co má dělat. Byla tak šokována jeho smrtí, že položila jeho tělo bokem a vyběhla do mešity. Šla říci všem muslimům, že Boží Posel (nmAž) zemřel. Všichni propukli v pláč.
Připomeňme si jejich reakce:
Uthman ibn Affan byl tak omráčen, že nechápal, co se stalo.
Odvážný ‘Ali se nedokázal ani pohnout.
‘Umar ibn Al Chattáb vytasil svůj meč a volal: „Posel Boží nezemřel, ale odešel za svým Pánem, stejně jako Mojžíš!“
Fatima, Prorokova dcera zvolala: „Ó otče, jehož prosby Pán vyslyšel, ó otče, jehož smrt mu zvěstoval Gabriel, ó otče, jehož příbytkem je Ráj!“
Nejpevnějším z nich byl Abú Bakr , šel se podívat na Prorokovo tělo, sklonil se a políbil jej mezi oči, potom se rozplakal a bědoval nad nejmilejším přítelem a Prorokem (nmAž). Abú Bakr komentoval, že Prorok (nmAž) v životě příjemně voněl a po jeho smrti také. Potom vyšel ven ke shromážděným lidem a řekl:

„A nyní, kdo uctíval Muhammada, vězte, že Muhammad nyní zemřel.
A kdo uctíval Alláha, vězte, že On je Stále živý a nikdy neumírá.“

Potom recitoval následující verš:

Muhammad je pouze poslem a před ním odešli již jiní poslové. A jestliže zemře anebo bude zabit, obrátíte se nazpět? Ten, kdo se obrátí nazpět, neuškodí tím vůbec Alláhu, ale Alláh odmění ty, kdož byli vděční. [Korán 3:144]

„Všimněte si, jak jsou tato slova působivá.“

Kdokoliv se obrátí zpět k modloslužebnictví, nijak tím Bohu neuškodí, ale Bůh odměňuje vděčné. Když ‘Umar uslyšel tento verš, měl pocit, že jej slyší poprvé.

„Myslím, že i někteří z Vás mohou mít nyní podobný pocit.“

Tak ‘Umarův meč klesl a on si uvědomil, že Prorok (nmAž) skutečně zemřel. Potom pospíchal pryč od ostatních lidí, aby plakal o samotě, aby jej v jeho smutku nikdo neviděl.

Když nastal čas modlitby, začal Bilál svolávat lidi slovy:
„Alláh je největší, vyznávám, že není boha kromě Alláha, vyznávám, že Muhammad je jeho Poslem.“
Potom se Bilál zahleděl na Prorokův dům a začal plakat tak, že už nemohl v adhánu pokračovat. Pokusil se uklidnit a začít znovu, ale nemohl se nikdy dostat dál než k: „A Muhammad je Jeho Poslem.“ Zkusil to 3x a potom sestoupil a šel říci Abú Bakrovi , že po Prorokově smrti je dál neschopen svolávat lidi k modlitbě.

Čtyři lidé omývali Prorokovo (nmAž) tělo: Al ‘Abbás, jeho syn Al Fadl, ‘Ali ibn Abi Tálib a Usama ibn Zaid (nechť je Alláh s nimi spokojen). Al ‘Abbás a jeho syn Prorokovo tělo otáčeli a Usama naléval na Proroka (nmAž) vodu, zatímco ‘Ali jej umýval.

„Ano, naše těla také budou jednou omývána.“

Potom vykopali hrob přímo v domě a Proroka (nmAž) pohřbili.




Dodatek překladatele:

Přednáška ‘Amru Khaleda je z televizního pořadu „Wa nalqa al ahibba“ vysílaného na programu „Iqra“. Přeložena pouze poslední třetina hodinové přednášky, v překladu se vycházelo z titulků v anglickém jazyce.

Jméno přednášejícího "Amr Khaled" bylo ponecháno v anglickém přepisu, pro českou transliteraci by jméno mělo následující formát „‘Amr Chálid“. Ostatní jména jsou přepsána českou transliterací vycházející z anglické transliterace.




KDO JE AMR KHALED?