Stejně jako Křesťanství i Islám povoluje boj v sebeobraně, při ochraně náboženství, anebo vojenskou pomoc těm, kteří byli násilně vyhnáni ze svých domovů. Islám ukládá přísná pravidla boje, které zahrnují zákaz ubližování civilnímu obyvatelstvu, poraženým vojákům, poškozování lesů a dobytka. Podle muslimského chápaní by na světě zvítězila nespravedlnost, kdyby dobří lidé nebyli ochotni riskovat svoje životy pro spravedlnost.

V Koránu se hovoří:
A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí.
(Korán 2:193)

A bojujte proti nim, dokud nebude konec svádění od víry a dokud nebude všechno náboženství patřit Bohu. Jestliže však přestanou, pak skončete nepřátelství, ale ne proti nespravedlivým.
(Korán 2:193)

A budou-li ochotni k míru, buď k němu ochoten i ty a spoléhej na Boha, vždyť On slyšící je i vševědoucí.
(Korán 8:61)

Válka je tedy posledním východiskem a podléhá stanoveným podmínkám, které jí ukládá posvátný zákon. Často nesprávně chápaný a používaný výraz džihád znamená "boj" a ne svatá válka (tento výraz se v Koránu nenachází). Džihád, jako islámský koncept, je možno chápat na úrovni jednotlivce - jako vnitřní boj jestli je to nevyhnutelné, tak i jako boj ve válce.