Narození Proroka

Jednoho dne, v době severní cesty za obchodem, potkal jeden z arabských kmenů na poušti poustevníka. Poustevníci byli známí svou moudrostí a Arabové u nich často hledali radu. Část karavany se zastavila, aby si s ním promluvila. Když poustevník zjistil, že přicházejí z Mekky, oznámil jim, že Alláh z jejich středu brzy sešle proroka a že se bude jmenovat Muhammad. Dále dodal, že je povede k novému způsobu života.

Touto dobou se Ámina, přestože ztratila manžela, cítila velmi dobře, protože očekávala narození dítěte. Zdálo se jí mnoho zvláštních snů. Viděla, jak z ní vychází silné světlo a zdálo se jí, že se jí narodil syn. Nikomu o tom ale neřekla, přestože si to dobře pamatovala.

V pondělí 12. dne měsíce Rabi al awal roku Slona se jí narodil syn. Když přichází na svět prorok, sesílá Alláh lidem mnoho znamení. A to se stalo i v případě tohoto chlapce. Některá z nich viděli i židovští učenci, kteří ve svých knihách četli o budoucím prorokovi. Jeden z nich například objevil na nebi novou hvězdu. Všem ji ukázal a řekl, že se musel narodit prorok. V té samé noci procházel jeden Žid kolem místa, kde se shromažďovali Kurajšovci. Zeptal se jich, zda se jim náhodu nenarodil chlapec. Jestli je to tak, bude to prorok přicházející z arabského lidu.

Ámina oznámila svému tchánovi Abd al-Muttalibovi, že se jí narodil syn. Ten byl velmi šťasten a hned začal přemýšlet o jménu. Obvyklá jména mu nevyhovovala. Uplynulo už šest dnů a on se stále nemohl rozhodnout. Až sedmého dne měl poblíž Káby sen, že má chlapce pojmenovat Muhammad, což bylo v té době velmi zvláštní jméno. Dítě tedy bylo pojmenováno Muhammad, "pochválený". Když toto jméno oznámili náčelníkům Kurajšovců, ptali se, proč Abd al-Muttalib vybral takové neobvyklé jméno. A on odpověděl: "Chci, aby byl pochválen Alláhem na nebesích a lidmi na zemi."